Vyměřovací základ

OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěná. Podle Přehledu z roku 2023 jí vyšlo platit měsíčně nemocenské ve výši 273 Kč. Minimální nemocenské pojištění je 216 Kč pro rok 2024. Může platit 216 Kč nebo musí platit 273 Kč?

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů1) ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob se stručným shrnutím nejdůležitějších změn. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů.

Vyměřovací základ zaměstnance* je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou...

Vyměřovací základ – část příjmů daňového základu podle zákona o daních z příjmů Rok 2003 a dříve 2004 2005 od 2006 dosud Ve výši 35 % 40 % 45...

Platnost Vyměřovací základ Pojistné Na základě předpisu Od Do 1. 1. 2023 aktuálně 14.074 Kč 1.900 Kč zák. č. 260/2022 Sb. 1. 9. 2022 31. 12. 2022 11.014 Kč...

Vyměřovacím základem u osoby, která není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, není za ni plátcem pojistného stát nebo nemá po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné...

Rok 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Procento pro hlavní činnost 50 % 50% 50 % 50 % 50 % 50 % 50 % 55 % Rozhodný...

Platnost limitů 1. 1. 2018 1. 1. 2019 1. 1. 2020 1. 1. 2021 1. 1. 2022 1. 1. 2023 1. 1. 2024 Příslušná právní norma Sdělení MPSV 349/2017...

Hranice pro redukci Od 0 Kč do I. RH Nad I. RH do II. RH Nad II. RH do III. RH Redukce části započitatelného příjmu činí 90 %  60...

 Hranice pro redukci Od 0 Kč do I. RH Nad I. RH do II. RH Nad II. RH do III. RH Redukce části započitatelného příjmu činí 100 %  60...

Jak nejlépe napravit opomenutí DPN ve mzdě? Zaměstnankyni byla proplacena za 10/2023 celá mzda, jako kdyby nemarodila. Přitom 5 pracovních dní byla na DPN. Může se to opravit ve mzdě za 11/2023, kdy by se jí těch 5 dní místo „plné“ mzdy dala „jen“ náhrada za DPN? Potom by ale zdravotní pojištění nebylo odvedeno z minimálního vyměřovacího základu. Má nízkou mzdu.

Od 1. 1. 2024 se změní režim posuzování souběhu vyloučené doby a získaného vyměřovacího základu před rokem 1996. Jak podle nové právní úpravy posoudit následující situace? 1) Pojištěnec má přiznaný důchod před datem 1. 1. 2024 (např. v roce 2023). 30denní lhůta od převzetí rozhodnutí o přiznání důchodu již uplynula. Existuje nějaká cesta, jak by mohl požádat v roce 2024 o přednostní zápočet vyloučené doby před vyměřovacím základem před rokem 1996 dle nové úpravy? Možností, jak vyvolat nové rozhodnutí o důchodu, je celá řada - pozastavit vyplácený důchod, posléze uvolnit, nechat vydat ČSSZ rozhodnutí k valorizaci, apod. Vznikne po takovém rozhodnutí nová 30 denní lhůta, během které by bylo možné podat žádost o přednostní zápočet vyloučené doby? 2) Pojištěnci vznikl nárok na řádný starobní důchod v roce 2023, o důchod ale ještě nepožádal. V roce 2024 sepíše žádost o řádný důchod s požadovaným datem přiznání v roce 2023, může účinně žádat o přednostní zápočet vyloučených dob před rokem 1996 dle úpravy platné po 31. 12. 2023?

Fyzická osoba končí s podnikáním. Musí tedy dodanit pohledávky. Z minulých let eviduje ztrátu, která pokryje celou výši pohledávek. Daň z příjmu tedy hradit nebude. Na přehledech pro zdravotní a sociální pojištění bude uvedena částka před odpočtem ztráty?

Dobrý den, zaměstnanec (59 roků) pobírá invalidní důchod II.stupně a pracuje na zkrácený úvazek 40 hodin měsíčně. Hrubá mzda činí cca 4.000 Kč. Je držitelem průkazu ZTP. V jaké výši je vyměřovací základ pro odvod na zdravotní pojištění? Děkuji

V poslední době se rozběhly po 2 letech kontroly ze strany OSSZ na splnění podmínek zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení. Často dochází k nálezům, kdy není splněna podmínka 90 % vyměřovacího základu v porovnání s měsícem 3/2020 - stačí jen, že někdo onemocní, odejde na mateřskou apod. Penále bývají cca ve výši doplatku pojištění. V té souvislosti řešíme obsah a význam § 3: „Do vyměřovacího základu zaměstnavatele za kalendářní měsíc uvedený v § 1 odst. 1 větě první se nezahrnují vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce." Není jasné, co tím měl zákonodárce na mysli – česky pochopeno by se nepočítali do vyměřovacího základu ti zaměstnanci, kteří byli zaměstnáni celý měsíc. To by však nedávalo smysl.

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Od 1. února 2023 nabyl účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“). Novela zavádí pro zaměstnavatele některých specifikovaných skupin zaměstnanců možnost uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatele (dále jen „sleva na pojistném“).

OSVČ přechází z daňové evidence na účetnictví. Dodaňuje neuhrazené pohledávky. Dle § 23 odst. 14 ZDP může postupně zvyšovat o hodnotu pohledávek základ daně až 9 let. Je vyměřovacím základem pro SP a ZP v každém roce takto zvýšený základ daně?

Od 1. 1. 2023 se mění hranice příjmů platná v nemocenském a důchodovém pojištění a v pojistném na sociální pojištění, jejichž výše se odvozuje od průměrné mzdy. K valorizaci těchto hranic příjmů dochází každoročně vždy od 1. 1. Dnem 1. 2. 2023 nabývá účinnosti zákon, kterým se zavádí sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele na zaměstnance se zkráceným pracovním úvazkem. Jsou navrhovány další změny, jejich účinnost se předpokládá v průběhu roku 2023; informace o nich bude uveřejněna až po jejich schválení.

Společnost plánuje koupit dárkové koše a rozdat svým zaměstnancům a obchodním partnerům. Jednotlivá cena dárkového koše je cca 3000 Kč. Podle legislativy z dárku do 500 Kč bez DPH poskytnutého v rámci podnikání, firme nevzniká povinnost odvádět DPH na výstupu. V našem případě firma musí daň přiznat ke dni darování (cena přesahuje 500 Kč bez DPH). Je to správně? Dárkové koše, poskytnuté zaměstnancům, nejsou reklamní / propagační předměty. Na straně zaměstnavatele hodnota dárků nejsou daňově účinné náklady. Může-li společnost dát hodnotu dárkových koše do reprezentačních nákladů nebo ne? Na straně zaměstnance jde o zdaňovaný nepeněžitý příjem, který vstupuje do vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění. Pokud firma bude mít firemní večírek, v rámci tohoto večírku poskytne zaměstnancům dárkové koše, hodnota dárku nebude dodaněná do mzdy zaměstnance? Je to správný postup? Dárkové koše, poskytnuté obchodním partnerům: Na straně zaměstnavatele nejde o daňově účinné náklady, ale o reprezentační? Firma má vest evidenci obdarovaných?