Vývoz

V roce 2024 jsme byli finančním úřadem upozorněni, že nemáme ukončený vývoz zboží do Chile, protože nebyl prokázán výstup zboží z EU a musíme zboží dodanit. Původní faktura je z listopadu 2022. Jaký je teď postup? Jaké doklady máme vystavit a do jakého období, s jakým DUZP? Za kým půjde doměřená daň? Vstup zatím neřešíme. 
Vydáno: 03. 07. 2024
Společnost A (CZ) uskuteční vývoz na společnost B (Ukrajina) Incoterms FCA. Přepravu zajišťuje kupující firma B. Část zakázky bude vyrobena firmou C v jiném členském státě EU. Odběratel B požaduje přepravit přímo z jiného členského státu C na Ukrajinu firmě B. Incoterms FCA. Firma C bude fakturovat firmě A(FCA) a firma A firmě B. Dodací podmínka bude opět FCA. Dle informací firma C proclí zboží jako zástupce A v DE a vykáže jako vývoz. Na JSD bude uvedena firma A. Dodavatel firma C tvrdí, že půjde o nepřímý vývoz a bude mít osvobozeno. - Za jakých podmínek je možné tzv.nepřímý vývoz uskutečnit? - Pokud firma C bude mít osvobozeno jako vývoz, v jakém režimu dph se ocitne firma A, rovněž vývoz? Předpokládáme, že tato transakce nevstoupí do tuzemského DPH, takže bude uvedena na řádku č.26 DPH. Co pořízení zboží od našeho dodavatele v DE? Nepůjde o tuzemské plnění v DE ani o dodání do EU. Vzniká nám povinnost registrace v DE? - Jaký by byl správný postup, pokud by obdobný situace nastala v tuzemsku? Firma A (CZ) by prodala firmě C (DE) a ta by vyvezla z CZ na Ukrajinu.
Vydáno: 26. 02. 2024
Plátce DPH, spol. s r.o., vyváží potištěné obálky do USA prostřednictvím českého přepravce. Odběrateli vystavujeme daňový doklad včetně přepravy bez DPH. Od přepravce obdržíme pouze daňový doklad včetně české DPH, žádné jiné doklady jsme neobdrželi. Jaký je správný postup z naší strany? Kam uvedu daňový doklad do přiznání k DPH a je potřeba mít ještě další doklady k vývozu od přepravce?
Vydáno: 16. 02. 2024
Jsme plátci DPH, vyvezli jsme zboží do Švýcarska, část dodávky vykazuje vady a odběratel nám ji vrátil. Vrácené zboží prošlo celním řízením a bylo propuštěno do režimu 4000 volný oběh. Současně bylo vyměřeno clo. K dispozici máme pouze fakturu pro celní účely. Víc dokladů ani informací zatím nemám. Existuje možnost, že zboží bude námi opraveno a bezplatně zasláno zpět. Jak máme postupovat z hlediska DPH? Máme z uskutečněného dovozu přiznat DPH, i když nemáme klasickou fakturu, ale pouze fakturu pro celní účely? A jak máme postupovat případě bezplatné opravy a opětovného vyvezení do Švýcarska?
Vydáno: 29. 11. 2023
Jaký kurz pro účely DPH použít při vývozu zboží do třetí země dle § 66 zákona o DPH, celní kurz daného měsíce nebo kurz ČNB ke dni vystavení daňového dokladu? Jak je tomu v případě dovozu zboží dle § 20 zákona o DPH – použije se celní kurz, nebo kurz ČNB ke dni rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu?
Vydáno: 23. 10. 2023
Česká s. r. o., plátce DPH, sídlo v ČR, nemá stálou provozovnu v jiném členském státě, není registrované k DPH v jiném členském státě. Toto s. r. o. nakupuje od španělského výrobce plátce DPH zboží, které dodává dánskému kupujícímu plátci DPH. Dopravu zboží zajišťuje česká s. r. o. prostřednictvím českého dopravce, který vyjede z ČR, ve Španělsku naloží zboží a dovede do Dánska a fakturuje tuto dopravu na česká s. r. o., které dopravu uhradí. Fakturu na zboží včetně dopravy vystaví česká s. r. o. na dánského kupujícího, a to bez DPH. Podle § 17 ZDPH se jedná o třístranný obchod a česká s. r. o. vystupuje jaké prostřední osoba, kdy tuto vydanou fakturu uvedené v přiznání k DPH na řádku 31 a v souhrnném hlášení s kódem 2, na kontrolní hlášení vliv nemá. Nákup za zboží od španělského výrobce se uvede na řádku 30, na kontrolní hlášení vliv nemá. Je tento postup u výchozí situace v pořádku? Pokud se česká s. r. o. rozhodně určitou část zboží nakoupit přímo od španělského výrobce a dovést do ČR a zde následně prodat velkoobchodně dalším odběratelům usazeným v tuzemsku, prodá jim zboží takto dovezené do ČR a vystaví fakturu se základní 21% sazbou DPH a toto plnění odvede a uvede na řádku 1 v přiznání DPH. Lze nákup takového zboží a fakturu takového zboží ponechat na řádku 30, jak je uvedeno ve výchozí situaci? Španělský výrobce vystavuje fakturu na zboží souhrnně a nerozlišuje kam je zboží určeno. Nebo musí česká s. r. o. rozlišovat tento nákup a vyžádat si samostatný doklad a takový nákup uvést na řádku 3 a 43? Pokud česká s. r. o. nakoupí zboží od španělského výrobce plátce DPH podle výchozí situace, ale odběratelem nebude jiný členský stát a plátce DPH v něm usazený, ale bude to třetí země mimo EU, typicky Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Norsko, a další země mimo EU. V tomto případě zboží u španělského výrobce vyzvedne opět český dopravce a odveze jej do třetí země. Jak se bude správně vystavovat faktura na odběratele? V dotazu Vývoz zboží, které bylo nakoupeno v EU, ID 39591, v obdobné situaci vyplývá, že plnění bude podléhat španělské DPH, nemáme však španělské DIČ, takže bychom měli správně zboží prodat s českou základní 21% sazbou DPH, protože nepodléhá v tomto případě osvobození? Plnění by se uvedlo na řádku 26 v přiznání k DPH a v to v částce bez DPH nebo v částce s DPH? V § 11 odst. 2 ZDPH je uvedeno že pořizovatel takového zboží by neměl nárok na odpočet, což by ale nebyl náš případ, protože dodáváme osobě nepovinné k dani usazené ve třetí zemi, je to tak? Nákup takového zboží v této situaci by se uvedl na řádcích 3 a 43?  
Vydáno: 19. 10. 2023
Jak máme v přiznání k dani z přidané hodnoty vykazovat vývoz, který je v režimu dočasný vývoz pro návrat v nezměněném stavu a následně po návratu? Konkrétně se jedná o zaslání zboží do třetí země, které se bude testovat a poté se zpět pošle do ČR. Celní dokumenty vyřizuje třetí strana a zaslala nám vývozní doprovodný doklad. Máme tento vývoz klasicky uvést na ř. 22 a při dovozu ř. 7 daňového přiznání k DPH?
Vydáno: 29. 05. 2023
Společnost dodala zboží do Švýcarska, což je třetí země (země mimo EU). Jedná se o plnění dle § 66 ZDPH? Toto plnění uvádím do přiznání k DPH do řádku číslo 22? Uvádí se takové plnění do kontrolního hlášení? Pokud ano, tak do jakého oddílu? Ještě jsem při kontrole DPH zjistila, že se tento údaj v soupisu dokladů zobrazuje, ale do formuláře se nenačetl a jelikož tato položka nemá vliv na výši DPH, tak jsem toto přehlédla a přiznání k DPH odeslala. Toto se stalo opakovaně (během roku 3× případ vývozu a 3× nenačtený údaj). Zřejmě budu muset podat jednotlivá dodatečná přiznání k DPH. Je to tak?
Vydáno: 27. 01. 2023
Firma, plátce DPH, vyrábí miniatury vlastních výrobků a poskytuje je zdarma obchodním partnerům. Skladová cena je větší než 500 Kč. Jedná se o vzorek výrobku nebo o reklamní předmět? Tento předmět je naprosto totožný jako výrobek, který firma prodává, jen je díky malé velikosti nepoužitelný a slouží spíše jako dekorace. Je firma povinna odvádět DPH z kalkulované prodejní ceny? DPH z materiálu, použitého ve výrobě si uplatňuje. Jak postupovat při dodání partnerům v zemích EU a v zemích mimo EU? Uvádět fiktivní hodnotu tohoto dodání zboží a vývozu do přiznání k DPH?
Vydáno: 23. 01. 2023
Jaký dopad na DPH má tato transakce? Zákazník vykazuje tuto obchodní transakci v přiznání jako vývoz zboží, čímž si nejsem jistá. Dodavatel v ČR (český plátce DPH) dodá zboží na dodací podmínku FCA do Polska. Zákazník (odběratel) ze 3. země (Kanada) má stanovené dodací místo do Polska, proto český plátce dodává zboží do Polska. Tím pro dodavatele z ČR dodání končí. Zákazník ze 3. země (Kanada) si dále koordinuje vyzvednutí přímo u společnosti v Polsku. Jakmile zboží opustí EU, obdrží český plátce VDD a na základě tohoto VDD uvede dodání zboží v přiznání DPH jako vývoz. Zboží může v polském skladě ležet i půl roku. Dle statistického úřadu se musí zboží při dodání z ČR na polský sklad uvést v Intrastatu. V českém přiznání DPH se v tomto okamžiku ještě nevykazuje. Uvede se v přiznání až v okamžiku, kdy se zboží z polského skladu převeze do Kanady a v přiznání je český plátce uvede jako vývoz zboží. Dopravu z ČR do Polska si zajišťuje český plátce DPH (dodavatel) sám a další přepravu si již zajišťuje zákazník ze 3. země (Kanada) také sám.
Vydáno: 10. 01. 2023
Společnost se sídlem v ČR (CZ DIČ) nakoupila v letech 2015 a 2016 formy (pro výrobu komponentů do výroby) od slovenského dodavatele (SK DIČ). Protože formy, které jsou sice majetkem české společnosti, byly dodány na Slovensku a na Slovensku také zůstaly (u dodavatele, který pro českou firmu dále vyráběl materiál do výroby), byly fakturovány se slovenskou DPH a česká společnost si požádala na Slovensku o vrácení DPH. V současné době česká společnost uvažuje o prodeji těchto forem do třetí země. Je možné tento prodej uskutečnit tak, aby se nemusela registrovat k DPH na Slovensku? Nabízí se nějaké řešení?
Vydáno: 24. 10. 2022
Společnost s.r.o., neplátce DPH, vyváží zboží do 3. země. Vzniká jí povinnost registrace k DPH/IO v ČR, případně jiné povinnosti, které by si měla hlídat?
Vydáno: 31. 08. 2022
Do přiznání k dani z přidané hodnoty na řádek 22 Vývoz zboží dle § 66 se píše hodnota statistická (dle JSD) nebo fakturační (dle daňového dokladu)?
Vydáno: 26. 05. 2022
Vývoz - prodej osobního automobilu do Albánie (Albánie není v EU) je osvobozený od DPH s nárokem na odpočet na vstupu. Je jedno, kdo je konečný kupující. Je to tak? Místem plnění je ČR. Jak prokážu osvobození? Musí projít nějakým procesem? Clo? 
Vydáno: 09. 05. 2022
  • Článek
Obchod se zbožím do či ze třetích zemí podléhá jednotné harmonizaci EU. Na jedné straně existuje vývoz osvobozený od DPH i cel, a na straně druhé dovoz, kdy EU vyměřuje dovozní clo a v návaznosti na navržený celní režim některé dovozní transakce podléhají i DPH z dovozu. Jinými slovy EU se výše uvedenými parametry, kterými upravuje vstup a výstup zboží do třetích zemí, snaží podpořit exportéry a naopak zatížit dovozce, kteří musí odvádět do rozpočtu daně a cla. Z toho důvodu máme zaveden Jednotný celní sazebník EU, který slouží primárně pro zařazení dováženého zboží do tzv. Kombinované nomenklatury EU a následně se při použití celních předpisů aplikuje příslušná celní sazba a vyměřuje se clo. Díky tomu získáme tzv. celní hodnotu zboží, která je základním stavebním kamenem pro stanovení DPH při dovozu, pakliže jde o navržený celní režim, se kterým je spojena povinnost přiznat daň.
Vydáno: 21. 03. 2022
Nakupujeme jako plátce DPH zboží ze třetí země (Švýcarsko), které chceme rovnou prodat jako plátce plátci do Řecka. Zboží půjde rovnou ze Švýcarska do Řecka. Faktura ze Švýcarska nebude tedy proclena námi, ale švýcarská - naše dodavatelská - firma proclí převod zboží do Řecka a tyto dokumenty dodá k faktuře ze Švýcarska k naší došlé faktuře. My vystavíme fakturu na řeckého odběratele jako osvobozené plnění. Je náš postup správný?
Vydáno: 14. 03. 2022
Společnost bude vyvážet do 3. země přístroj k zapůjčení, bez úplaty. Pro celnici bude musí být vystavena faktura. Je možné, že přístroj se klientovi zalíbí a následně si jej koupí. Jak se bude vykazovat vývoz v DPH. Je možné následný prodej, např. až za půl roku osvobodit na ř. 22 přiznání k DPH? Bude se zapůjčení nějak vykazovat v DPH?
Vydáno: 24. 02. 2022
Naše společnost vyváží zboží do třetí země, do daňového přiznání jsme leta uváděli plnění v korunách dle údajů celního úřadu. Prosím na konkrétním případu o Váš názor. E-mailem nám přijde ukončení případu, kde je datum propuštění 5. 10. 2021 a datum výstupu 6. 10. 2021. Předpokládám, že dle zákona bych měla přepočítat kurzem ke dni výstupu zboží z území EU, tj. 6. 10. 2021. Zavedená praxe však je do daňového přiznání zahrnout hodnotu uvedenou celním úřadem, což neodpovídá přepočtu ke dni 6. 10. 2021. V případě, že tedy do daňových přiznání uvádíme nesprávné hodnoty vzniklé kurzovými rozdíly, na co to má vliv a zda je nutné nesprávné hodnoty opravit podáním dodatečných daňových přiznání. 
Vydáno: 31. 01. 2022
Naše česká firma ALFA je plátce DPH a prodává (fakturuje) firmě BETA ČR – se sídlem v ČR, plátci DPH v ČR, součástí holdingu BETA, následující produkty a služby: hardware – zboží (úložiště dat), software k úložišti, instalaci. Zboží (hardware) dodá firma ALFA do USA, je uvedena na celní deklaraci jako vývozce, zaplatí a zajistí dopravu, dodací podmínka Incoterms je DAP. Na VDD je příjemcem firma BETA USA (na tuto firmu je vystavena celní faktura) – se sídlem v USA, součástí holdingu BETA, jedná se o konečného uživatele. Software je poskytnut firmě BETA USA přes e-mail. Instalaci provede zaměstnanec firmy ALFA přímo na místě, v USA. Dotaz je na správné uplatnění sazby DPH, případně osvobození od daně dle § 66 ZDPH, u fakturace pro firmu BETA ČR. Faktura má následující položky: - Hardware (hodnota této položky je uvedena na VDD) - Software - Služby.
Vydáno: 11. 11. 2021
Firma (testovací a certifikační autorita) dělá certifikace (testy) různých materiálů (vzorků). Její zákazníci jsou i firmy ze 3. zemí (Čína, USA). Je třeba skrz DPH vykazovat přijetí materiálu (např. nějakého obalového materiálu), který firma v české republice testuje. Její fakturace je za službu (testování) movité věci (jedná se často o obaly). Po testech se materiál (má-li nějakou hodnotu) pošle často zpět 3. země. Jak to vykazovat pro účely DPH (a cla) je třeba toto řádně proclít a vykázat jako dovoz v DPH a při odeslání zpět jako vývoz (i když nedochází ke změně vlastnictví)?
Vydáno: 30. 08. 2021