Základ daně z přidané hodnoty

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v červenci 2024 daňový doklad na poplatek za zrušení obchodního kontraktu. Protistrana s tímto byla srozuměna a s poplatkem souhlasila. Na poplatek byl vystavený daňový doklad a odvedeno DPH. Nyní, po více jak dvou měsících protistrana nereaguje na žádné zaslané výzvy, telefony nebere a poplatek neuhradila. Jelikož se jedná o částku cca 7 000 Kč, není pro společnost výhodné řešit spor přes právníka. Může společnost na uvedený poplatek v tomtéž roce vystavit opravný daňový doklad, kterým by si DPH nárokovala zpět a zároveň by se částka započetla s původním daňovým doklad, tudíž by nevzniklo žádné zdanitelné plnění pro daň z příjmu? Důvodem vystavení opravného dokladu by bylo prominutí poplatku za zrušení kontraktu. Opravný doklad by odeslala do datové schránky odběratele, čímž by byl splněna podmínka doručení dokladu. Byl by uvedený postup správný?

Nakupujeme zboží z Turecka, potřebovala bych si ujasnit, kdy spadá do DPH. Faktura přijde do firmy, ale na zboží čekáme, až po dodání zboží je k dispozici JSD. Rozdíl v doručení může být i měsíc. Vzhledem k tomu, že údaje pro výpočet DPH jsou až na JSD, patří celek, tedy faktura + JSD do přiznání k DPH až k datu JSD. Pochopila jsem problematiku správně? Na co je potřeba si dát pozor?

Obchodní firma má pronajatý stánek na veletrhu. Od pořadatele má přijatou fakturu za služby za pronájem stánku. Dle smlouvy o sponzoringu jí je na akci propagováno logo, je vidět jako sponzor na webových stránkách apod. Na druhou stranu se ve smlouvě o sponozingu zavázala na akci přispět svoje zboží, které souvisí s tematikou veletrhu, v nákupní ceně 10 000 Kč bez DPH. Firma si z toho zboží odečetla DPH 2 100 Kč již ve starším přiznání. Musí odvést DPH při poskytnutí zboží na akc,i a to na ř. 1 nebo nějakou korekcí dřívější odpočtu, nebo nikoliv (nejedná se o darovací smlouvu, ale o sponzoring)? 

Opravovali jsme tahač na Slovensku, bylo poskytnuto české DIČ. Slovenská firma fakturovala na jedné faktuře náhradní díly včetně slovenské DPH a práce bez DPH - jako osvobozené plnění. Jelikož si myslím, že to takto není správně, chtěla jsem opravu, ale firma mlčí. Poostupovala slovenská firma správně a pokud ne, jakým způsobem zjednat nápravu?

Článek 90 směrnice 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že prekluzivní lhůta pro podání žádosti o snížení základu DPH začíná běžet od okamžiku, kdy je zřejmé, že pohledávka nebude zaplacena, což musí být prokázáno daňovým orgánům.

Při současném nastavení software se při příkladu:Plátce zakoupil osobní automobil jako dlouhodobý majetek v ceně 10 000 000 (základ daně) a daň 2 100 000 Kč. V daňovém přiznání bude na řádku 40 ve sloupci "Základ daně" vykázána částka 10 000 000 a ve sloupci "V plné výši" 420 000 Kč. Zároveň se ale ve sloupci "Krácený odpočet" objeví částka´ 1 680 000 Kč. Je to správně nebo ve sloupci "Krácený odpočet" není žádná hodnota? 

Účtuji dvě společnosti se stejným jednatelem. Jedna společnost-plátce DPH (Aaaa s.r.o.) vlastní auta. Druha společnost (Bbbb s.r.o.) dostala fakturu za parkovné auta, které patři společnosti Aaaa s.r.o. Upozornila jsem, že faktura je nákladem společnosti Aaaa s.r.o. Několik dalších faktur za parkovné dostala společnost Bbbb s.r.o. Společnost Bbbb s.r.o. v červenci 2024 stala placem DPH. Společnost Bbbb s.r.o. bude dělat přefakturace faktur na společnost Aaaa s.r.o. Přefakturace se účtuje na účet nákladů včetně DPH nebo bez DPH? Pokud společnost Bbbb s.r.o. zaúčtuje parkovné na náklady s DPH, přefakturace společnosti Aaaa s.r.o. bude bez DPH? Nebo společnost Bbbb s.r.o. uplatní DPH na vstupu a výstupu při přefakturaci? 

Firma dle smlouvy se zákazníky vystavuje dobropisy za včasné úhrady faktury, tedy skonta. Pokud vystavuji letos dobropis na skonto, kde jsou položky ve snížené sazbě daně k fakturám z loňského roku (tj. 15% sazba DPH), jaká bude sazba daně u skonta? Už 12 %, protože je DUZP dnem zaplacení faktury, nebo je to oprava podle § 43 ZDPH, kdy se použije sazba daně jako u původního dokladu?

Firma a. s. - plátce DPH a koupila ojetý osobní automobil ze zahraničí. Tím, že se jedná o ojetý automobil, tak v DPH dám na řádek 3 - pořízení zboží z členského státu. Ale prosím upřesnit vyměření DPH - vstup, výstup, jelikož auto bude používáno i soukromým účelům, tudíž budeme nárok DPH uplatňovat v poměrné výši. Je to tak, že na vstupu si budu nárokovat DPH v poměrné výši (řádek 4 ), ale na výstupu odvedu DPH z celé hodnoty vozu (řádek 3)?

Vstupuje oprava základu daně dle § 46 zákona o DPH do výpočtu koeficientu DPH?

Advokát vystavuje fakturu za právní služby, cestovné, promeškaný čas, soudní náklady řízení. Kromě právních služeb vše účtuje bez DPH. Je to takto správně?

Článek 16 a článek 74 směrnice Rady 2006/112/ES musí být vykládány v tom smyslu, že při bezúplatném přenechání tepla vyrobeného z bioplynu kogenerační jednotkou, základ daně odpovídá nákladové ceně tohoto tepla, pokud je použití zboží pro účely jiné než podnikání.

Článek 73 směrnice Rady 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že základ daně v případě vkladu nemovitostí jednou společností do základního kapitálu druhé společnosti výměnou za akcie této druhé společnosti musí být určen s ohledem na emisní hodnotu těchto akcií, pokud se tyto společnosti dohodly, že protiplnění za tento kapitálový vklad bude tvořeno touto emisní hodnotou.

Dodavatel (ČR) přijal od odběratele (ČR) zálohu ve výši 100% v cizí měně ( celkem 121 EUR) na dodávku zboží ke dni 31. 5., následně vystavil daňový doklad k přijaté platbě, základ daně a daň přepočetl na českou měnu kurzem platným 31. 5. (25 Kč/EUR) základ daně 100 Eur (2 500 Kč, daň 525 Kč) K dodávce zboží došlo 4.6., načež dodavatel vystavil fakturu - daňový doklad , kde vyčíslil částku základu daně (100 EUR) a daň (21 EUR) kurzem platným k 4. 6. (24,50) a vyčíslil vyrovnání záklohy: základ daně -50 Kč, daň -10,50 Kč. Domníváme se, že tento postup není správný, protože nedošlo k navýšení ani ke snížení základu daně oproti základu daně dle dokladu k uhrazené záloze (§ 37a ZDPH). Můžete prosím vysvětlit, jak se v tomto případě (kdy se nemění základ daně vyjádřený v cizí měně při uskutečnění zdanitelného plnění oproti základu daně dle daňového dokladu k přijaté úplatě)? 

V 12/ 2023 dostane neplátce DPH zaplacenou zálohovou fakturu. Od roku 2024 se stane plátcem DPH. A v březnu 2024 vystaví na svoji službu konečnou fakturu, kde odečte i zálohu z roku 2023. Chci se zeptat jestli DPH bude odvádět z celé částky konečné faktury nebo jen z částky po odečtení zálohy, která byla zaplacena ještě v době, kdy OSVČ nebyl plátcem DPH. Zdanitelné plnění nastalo až 3/2024. 

Fyzická osoba, plátce DPH vybírá od dětí startovné na taneční soutěž. Taneční soutěž pořádá jiná firma, neplátce DPH, která fyzické osobě vystaví doklad bez DPH. Musí fyzická osoba odvádět DPH z vybraného startovného, které vybírá ve stejné výši, na jaké má fakturu od pořadatele soutěže? Stejně tak fyzická osoba vybírá i členské příspěvky, které dále uhradí poskytovateli, neplátce DPH. 

OSVČ, plátce DPH, paušální výdaje (vědecká činnost), pořídil 9/2019 auto, nárokoval si odpočet DPH. V roce 2024 chce auto prodat. Z pohledu daně z příjmů je prodej osvobozen od daně dle § 4 odst. 1 písm. c) bodu 2 ZDP a nebude se uvádět v DPFO. 1. Uvažujeme správně, že z pohledu DPH nelze použít úpravu odpočtu daně dle § 78 odst. 3 ZDPH, ale musíme odvést DPH na výstupu z ceny obvyklé dle § 36 odst. 6 písm. a) ? 2. Jak se v praxi stanoví cena obvyklá, aby FÚ při případné kontrole neměl pochybnosti o výši DPH? 3. Vypočtená DPH z ceny obvyklé se uvede v přiznání k DPH v měsíci prodeje na řádek 60?

Společnost zprostředkovává různé služby (široký záběr). Tyto služby pak přefakturuje + zvlášť na faktuře vyčíslí provizi,. Má provize sledovat DPH u původní služby (např. pokud je sužba osvobozená dle §68,70...) Nebo se vždy řídíme základním pravidlem dle §9?

S. r. o., plátce DPH, nakupuje a prodává krmné obilí. Pokud bude základ daně do 100 000 Kč, sazba DPH bude 12 %? Další položkou na faktuře je přeprava tohoto obilí, jaká u ní bude sazba DPH? Tuto přepravu zajišťujeme soukromým přepravcem, na jeho faktuře je sazba DPH 21%. Pokud základ daně překročí 100 000 Kč a bude použit režim přenesené daňové povinnosti, s jakou sazbou DPH bude přeprava?

Již několikrát se nám u klienta stalo, že dodavatel (hlavně se to děje u polských plátců přes nákupy na portálu Allegro) nebere ohledy na to, že odběratel je český plátce a na fakturu si uplatní polskou DPH. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o nízké sumy, tak náš klient to nechce řešit a faktury opravovat, protože tvrdí, že s ním na konci dne stejně nikdo nekomunikuje. Dotaz zní, zda můžeme jako základ daně pro vyměření DPH v ČR brát celou fakturovanou sumu včetně polské DPH, protože to je reálně to, co náš klient zaplatil a vyměřit tak DPH z této částky a zároveň nárokovat odpočet? Nebo je nutné jako základ brát částku bez daně a vyměřovat z ní? V tomto případě by nám ale vznikl z polské DPH, kterou klient zaplatil, přeplatek, který reálně nikdo nevrátí. Bez ohledu na variantu, lze uhrazené polské DPH uplatnit jako daňový náklad z pohledu daně z příjmů?