Základ daně z příjmů právnických osob
Společnost a.s. vlastní pozemek se zřízeným věcným břemenem chůze a jízdy pro partnerskou firmu, bezúplatně a na dobu neurčitou. Tento stav trvá více než 20 let beze změn, jako majetek je evidován jen podrozvahově a zmíněn v příloze k účetní závěrce. O spojenou osobu se nejedná, jde o úzkou obchodní spolupráci a dlouhodobý odběratelský vztah. Nevím o žádné kompenzaci ani jiné formě nepřímé náhrady. Možná kdysi bylo zohledněno při koupi pozemku od této partnerské firmy začátkem 90. let. V podrozvaze je vedeno vlastně nepřímo, jen zmíněno jako položka, bez hodnotového ocenění. Je tato evidence dostačující nebo je nutno majetek zaúčtovat, na základě jaké ceny? Jak řešit daňově?
Mám společnost s r. o., neplátce DPH, která se primárně zabývá poskytováním finančně-poradenské služby. Firma nemá žádné zaměstnance; jsem zde pouze já jako jednatelka. Moje firma generuje pravidelné výnosy, avšak vzhledem k charakteru podnikání jsou mé reálné náklady velmi nízké. Jaké další položky bych mohla zahrnout do nákladů, abych efektivně snížila daňový základ?
Právnické osobě Pavla s. r. o. bude poskytnut dar od právnické osoby Petr s. r. o. ve výši 100 000 Kč. Tento dar bude použit na humanitární pomoc, konkrétně na nákup potravin a dodán do oblastí zasažených povodní (ČR). Bude Petr s. r. o. mít možnost odečíst si dar ze základu daně dle § 20 odst. 8 ZDP?
Společnost s r. o. poskytla finanční dar zapsanému spolku. Jedná se o peněžní prostředky na zajišťování sportovní činnosti mládeže. Jednatel s. r. o. je zároveň předsedou spolku. Je to takto v pořádku, nebo je nějaký problém se střetem zájmů?
Společnost A (s. r. o.) je jediným společníkem ve společnosti B (s. r. o.). Společnost A poskytne společnosti B bezúročnou zápůjčku na nákup 66 % podílu ve společnosti C (s. r. o.). Společnosti B vznikne následně osvobozený příjem z titulu vyplaceného podílu na zisku společnosti C. Platí i v tomto případě závěr koordinačního výboru odsouhlasený ze strany GFŘ, tedy že v případě bezúročné zápůjčky společníka do jiné obchodní korporace nejde o bezúplatný příjem vedoucí ke zvýšení základu daně u společnosti B i v případě, kdy „odpuštěné“ úroky přesáhnou částku 100 000 Kč?
Nezisková organizace, honební společenstvo, v roce 2023 prodala traktor za 70 000 Kč a tyto peníze darovala mysliveckému sdružení na nákup krmiva pro zvěř (darovací smlouva). Honební společenstvo před prodejem traktor nevyužívalo, protože vlastně vůbec nevěděli, že je jejich (traktor byl pořízen v roce 1998 za 50 000 Kč, doklad už nemají), ale využívali ho myslivci. Až minulý rok honební společenstvo zjistilo, že je traktor vlastně jejich, a proto se ho rozhodli prodat a peníze dát myslivcům. Jak naložit s daňovým přiznáním? Můj pohled na to je takový, že příjem z prodeje traktoru bude zdanitelným příjmem, protože k němu nemají žádné výdaje související s jejich činností a že těch 70 000 Kč, které darovali, jim zvedne základ daně, protože veřejně prospěšný poplatník si nemůže snížit základ daně. Jde využít § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů (honební společenstvo ale neví, zda bude schopno úsporu proinvestovat)?
U výdajů na reprezentaci účtujeme případné zaokrouhlení také na účet 513. Nové vedení přišlo s požadavkem účtovat zaokrouhlení (haléře) do daňově uznatelných nákladů účet 548 a tak „snížit“ daňově neuznatelné výdaje. Domníváme se, že účtování zaokrouhlení do daňově uznatelných nákladů u výdajů na reprezentaci není možné. (Výdaj včetně zaokrouhlení slouží k reprezentaci). Můžete nám potvrdit, že účtování výdajů na reprezentaci včetně zaokrouhlení na účet 513 je správné. Popřípadě mě ještě napadá účtování zaokrouhlení sice na účet 548 ale v analytickém členění také jako daňově neuznatelný výdaj.
Vedeme účetnictví cestovní kanceláři. Jde nám o správné stavení základu daně z příjmů.
V listopadu 2023 jsme vybrali od klientů zálohy na zájezd realizovaný v březnu 2024 a zároveň zaplatili v listopadu 2023 svým dodavatelů v zahraničí za pronájem lodě.
V kterém okamžiku budeme účtovat nákladově a výnosově zájezd. Až v roce 2024, kdy se zájezd uskuteční nebo v roce 2023, kdy došlo k zaplacení.
V případě, že jedna společnost s ručením omezeným (A) prodá zboží druhé společnosti (B) s ručením omezením (budou spojené osoby), přičemž cena bude např. 200 000 Kč a cena obvyklá by byla např. 150 000 Kč, tak v daňovém přiznání se u společnosti B zvýší základ daně o 50 000 Kč a u společnosti A se základ daně o 50 000 Kč sníží, a to ve vazbě na paragraf 23 odstavce 7 zákona o daních z příjmů?
V účetnictví vedeme dlouhodobé závazky vůči oprávněným osobám z restitučních nároků. Při inventarizaci účtu 479 je rozdíl mezi skutečností a stavem tohoto účtu ( promlčené závazky, odkup za 40 % atd.) . Kam zaúčtovat rozdíl a jak vyřešit daňově?
Při fakturaci za leden 2024 zjistila účetní, že fakturantka vystavila fakturu za provedené práce a dodaný materiál za měsíc prosinec 2023 omylem vyšší o 120.000 Kč než měla ve skutečnosti být. Chyba bude opravena tedy v měsíci lednu 2024. Můžete mi poradit, jak mám postupovat při zpracování přiznání k dani z příjmu právnických osob? Mohu částku zapsat ve II. oddíle DP a případně do kterého řádku, aby byl hospodářský výsledek objektivní vzhledem k nastalé situaci? Děkuji.
V 12/2022 měla společnost na devizovém účtu 10.000,- eur a kurz k 31.12.2022 byl Kč 24,115. V roce 2023 na účtu nebyl pohyb a přepočet k 31.12.2023 je v kurzu Kč 24,725. Vzniká tedy zisk Kč 6.100,-. Přijde mi nelogické, aby to zvýšilo daňový základ. To se někde v daňovém přiznání vyloučí?
Společnost s ručením omezeným založí nadační fond a vloží do něj základní vklad. Tento vklad nesplňuje podmínky, aby mohl byt považován za majetek (Interpretace NÚR I-44) a rovněž není daňovým nákladem podle § 24 zákona o daních z příjmů. Je možné tento vklad považovat za nezdanitelnou část základu daně podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů?
Jsme česká nezisková organizace, zapsaný spolek, neplátce DPH, účtujeme v podvojném účetnictví. V rámci naší hlavní činnosti, pro kterou byl náš spolek zřízen, bychom chtěli poskytovat ubytování lidem, kteří nemají kde bydlet. V současné době by se jednalo hlavně o Ukrajince, kteří odešli před válkou a shání ubytování v ČR. Jako spolek dostaneme od nadačního fondu asi 2 mil. Kč a za celý tento dar bychom koupili byt, který bychom ho následně pronajímali takovým lidem. Je příjem tohoto finančního daru od nadačního fondu na nákup bytu osvobozen od daně z příjmů? Jde nám o to, abychom tento příjem daru nemuseli zdanit daní z příjmu. Vedlejší, tedy podnikatelskou činnost ve spolku nemáme.
Firma pravidelně hradí školné pro děti jednatele, nárok na tento bonus je sjednán ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Nyní v 11/2023 by měla firma uhradit školné na období 01-06/2024. Částka školného přesahuje limit pro hodnotu pro osvobození bonusů, který má platit od r. 2024. Vzniká firmě povinnost časově bonus rozlišit a v roce 2024 zahrnout do základu pro výpočet daně z příjmů a pro odvod sociálního a zdravotního pojištění? Dosud firma postupovala tak, že daňový bonus časově rozlišován nebyl a nedaňovým nákladem se stal v okamžiku úhrady.
Právnická osoba koupila v roce 2009 garážové stání, které zatím není zcela odepsáno. 1. V případě prodeje za tržní cenu, jak to bude s DPH, vztahuje se na garážové stání osvobození? 2. V případě prodeje za cenu výrazně nižší než je tržní cena, jak se budou chovat obě daně, bude potřeba něco dodanit?
Vstupuje úrok z termínovaného vkladu zdaněný 15% srážkovou daní do základu daně z příjmu u právnické osoby? Předpokládám, že ne. Kam se tedy uvede v daňovém přiznání? Pokud se jedná o finanční produkt, jehož výsledkem je brutto úrok, účtuji příjem na 662 a zdaním daní z příjmu?
Firma účtuje každý měsíc účetní (nedaňové) OP k pohledávkám, od jejichž splatnosti uplynulo více, než 90 dní. Je možno nechat u všech pohledávek OP zaúčtované jen na 559 (daňově neuznatelné) a pak jen v následujících letech při odpisu pohledávek při splnění podmínek daňové uznatelnosti (hlavně podle § 8c zákona o rezervách) provést storno z 559 odepsat rovnou na 546 daňově, nebo je povinné napřed účetně přehodit na 558 a teprve v následujícím období pak daňově odepsat?
Společnost - obchod - mění sortiment a zbavuje se zboží. Zboží např. ve skladové ceně 90 000 Kč prodá jen za 9 000 Kč. Je to problém? Musí něco dodanit v dani z příjmu nebo odvést DPH?
