Zálohy na daň z příjmů

Zaměstnanec v naší firmě uplatňoval daňové zvýhodnění na studující dceru. Sleva ve výši 1 267 Kč byla uplatněna v 7/2024 i 8/2024. Nyní jsme zjistili, že dcera ukončila řádně vysokoškolské studium v červnu 2024 a zároveň byla již od 6/2024 zaměstnána na hlavní pracovní poměr. Jaký způsobem máme nyní ve mzdové účtárně opravit výplatu za červenec a za srpen?

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

Jednatel s. r. o., který je zaměstnán zároveň na HPP u jiného zaměstnavatele, si chce uzavřít u své společnosti smlouvu o výkonu jednatele na výši odměny 10 000 Kč. Týkají se ho stejné a všechny odvody jako u zaměstnání na HPP, tj. záloha na daň, odvod sociálního a zdravotního pojištění v plné výši, nebo jsou zde nějaké výjimky? 

Zaměstnavatel – společnost A zanikla fúzí sloučením s rozhodným datem 1.1.2024, s tím, že k výmazu společnosti A z obchodního rejstříku došlo 30.4.2024. Společnost A ale I v roce 2024 plnila povinnosti jako zaměstnavatel a odváděla srážkovou a zálohovou daň za dohody o provedení práce a zaměstnance (z mezd). 1) Podává se Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti? a. Je to na formuláři pro rok 2023? b. Je tam kod J formuláře? c. Do kdy se podává – do 31/5/2024? d. Jak je to s vyúčtování za r. 2024 (celý) za nástupnickou společnost – zahrnou se do ní i údaje za zaměstnance, které jsou již ve vyúčtování za 01-04/2024 (pokud se tedy podává)? 2) Podává se Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně? a. Je to na formuláři pro rok 2023? b. Je tam kod J formuláře? c. Do kdy se podává – do 31/5/2024? d. Jak je to s vyúčtováním za r. 2024 (celý) za nástupnickou společnost – zahrnou se do ní i údaje za zaměstnance, které jsou již ve vyúčtování za 01-04/2024 (pokud se tedy podává)? V obou případech – jaká je sankce za pozdní podání? Je možné podat bez sankce o pět pracovních dní později. 

Nového zaměstnance jsme přijali od 27. 5. 2024, u předešlého zaměstnavatele ukončil pracovní poměr k 25. 5. 2024. Měl u něj podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmu. Jakou daň mám uplatnit při výpočtu mzdy za 5. měsíc (odpracoval týden) a od kdy má být správně podepsáno prohlášení u nás? 

OSVČ plátce DPH v r. 2023 uplatnila výdaje paušálem (DPFO odevzdáno), ale za rok 2024 chce přejít na uplatnění skutečných výdajů. K 31. 12. 2023 měla neuhrazené pohledávky ve výši 1,2 mil. Kč. Pokud by nyní podala dodatečné přiznání, tak by se jí i zvýšily zálohy na DPFO z původních 125 000/čtvrtletí na 160 000/čtvrtletí. Uvažuji správně, že když dodatečné přiznání podá až po skončení r. 2024 a jen doplatí daň za dodatečné přiznání, vyhne se tak zvýšeným zálohám na DPFO? Uplatnění skutečných výdajů pro ni v r. 2024 bude výhodnější, daňová povinnost bude nižší než za rok 2023, tak by zbytečně hradila vysoké zálohy a měla vázané finanční prostředky, které by jí pak musel FÚ vracet. 

Společnost s r. o. zaplatila v březnu a červnu 2023 zálohy na daň z příjmů ve výši 90 000 Kč. V září 2023 dostala vratku přeplatku za rok 2022 ve výši 18 500 Kč. Dále v září a v prosinci 2023 zaplatila zálohu na daň z příjmů ve výši 50 000 a 50 000 Kč. Jakou částku uvedena s.r.o. za rok 2023 do daňové přiznání v 5. oddíle na řádek 1 - částku 280 000 Kč? Sečtou se jednoduše zaplacené zálohy na účtu 341? (přeplatek se do toho počítat nebude, protože již k 31.12.2022 tam byl zůstatek v té částce 21 500 a až zaplacením ze strany FÚ v roce 2023 se to srovnalo). Je tento postup správný? 2) Mají nějaký vliv na zpracovaní přiznání zaplacené zálohy na účtu 314? 3) Mají vliv na přiznání nějaké pohyby na účtu 342? Např. z důvodů přeplatku z ročního zúčtování daně za rok 2022 (přeplatek došel až v lednu 2024)?

Jak již bývá zvykem, prakticky každý kalendářní rok přinese změny v oblasti zdanění příjmů. Někdy se jedná o změny zásadní, jindy spíše o změny nepatrné. Rok 2023 přinesl velké množství změn, naprostá většina však bude dopadat až na daňová přiznání podávaná v roce 2025 za zdaňovací období odpovídající kalendářnímu roku 2024. Řeč je o konsolidačním balíčku, který přinesl převážně s účinností od 1. 1. 2024 spoustu změn, a to nejen v oblasti zdanění příjmů, ale napříč daňovými zákony. Tento komplexní případ je však zaměřen na zdaňovací období roku 2023, na který primárně konsolidační balíček nedopadá. Četnost změn, kterými daňové zákony prochází, je vysoká, a proto je nutné dbát na jejich právní účinnost. Například mimořádné odpisy automobilů zaznamenaly změny jak v roce 2023, tak i v roce 2024. Jednotlivé nejpodstatnější změny jsou popsány níže, závěrem je vytvořen komplexní příklad, který je přímo aplikován do daňového přiznání.

Zálohové období Koho se týká Výše zálohy zálohy se neplatí poplatníci s poslední známou daňovou povinností do 30.000 Kč vč. obce kraje zůstavitel ode dne jeho smrti FO se...

Zaměstnankyně je zaměstnána na DPP, podepsala prohlášení k dani a je na mateřské dovolené. Bude si moct její manžel uplatnit slevu na manželku (příjem bude do 68 000 Kč) a bude ona muset podávat daňové přiznání?

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v 8/2023. Zbývalo mu 22 hodin dovolené. Bohužel až nyní jsme si všimli, že jsme mu nevyčerpanou dovolenou zapomněli proplatit. Jak, prosím, napravit naši chybu? Je možné dovolenou proplatit až ve mzdách za listopad, aniž bychom museli otevírat mzdy za srpen? (Říjen už máme uzavřený). Pro výpočet použijeme poslední známý průměr zaměstnance, odvedeme zdravotní (nemusíme počítat do minima?), sociální a 15 % daň z příjmu (jelikož prohlášení už nemám podepsané), opravíme ELDP (typ 52, kód 1P+). Je tento postup správný? Vztahují se k tomu ještě nějaké povinnosti?

Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 

Klient právnická osoba plátce daně měl na zálohách na daň z příjmu na rok 2022 platit čtvrtletní zálohu ve výši 78 000 Kč. 1. záloha byla uhrazena v 7/2022, 2. záloha v 9/2022, 3. záloha v 12/2022 a 4. záloha v 3/2023. Klient podával DPPO s plnou mocí advokáta v termínu 3. 7. 2023 a zároveň žádal o vrácení vratitelného přeplatku ve výši 312 000 Kč, protože za rok 2022 vykázal ztrátu a tedy nulovou daňovou povinnost. Tento týden ale přišlo vyrozumění, že správce daně vrátí pouze 156 000 Kč, což je evidovaný vratitelný přeplatek k 11. 7. 2023. Nyní jsem volal správci daně a paní mi vysvětlovala, že záloha zaplacená v 3/2023 se počítá až do roku 2023 a 15. 6. 2023 naběhla povinnost platby další zálohy 78 000 Kč, na jejíž úhradu se použije část přeplatku. To znamená, že o druhých 156 000 Kč prý lze požádat až po odevzdání DPPO 2023. Je tento postup v souladu s daňovým řádem nebo máme podat námitku na rozhodnutí správce daně? Zálohy se přece týkají roku 2022, který byl podáním DPPO vyúčtován, a tak by měly být všechny zálohy na tento rok vráceny bez ohledu na to, že byly placeny v roce 2023 nebo použity na úhradu 5. zálohy, která naběhla před podáním DPPO nebo ne? Ještě doplním, že na ostatních daňových účtech subjektu není evidován žádný nedoplatek, takže správce daně nemůže zajišťovat zálohy na pokrytí jiných daňových povinností.

Plátce daně z příjmů, právnická osoba, měla v roce 2021 daňovou povinnost 1,6 mil. Kč. Daňové přiznání bylo podáno prostřednictvím daňového poradce 1. 7. 2022. Plátce hradil zálohy na daň z příjmů 15. 9., 15. 12., a uhradí i zálohu 15. 3. 2023 ve výši 400 000 Kč. Za rok 2022 vychází předběžně nižší daň. Pokud chcete plátce využít pro podání daňového přiznání za rok 2022 daňového poradce, ale současně zálohu splanou 15. 6. 2023 chce platit z nižší daňové povinnosti (nižší zálohu), musí podat daňové přiznání do kterého data? 

Na úvod bychom upozornili na změny přijaté v roce 2022, které mohou mít vliv na roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nejdříve si řekněme, že se zvyšují částky ročního příjmu, do kterých se nemusí podávat daňové přiznání. Od ledna 2023 bude podávat daňové přiznání každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč. Doposud byl tento limit nastaven ve výši 15 000 Kč. Poplatníci, kteří mají další příjmy kromě příjmů ze zaměstnání, budou podávat daňové přiznání po dosažení 20 000 Kč, namísto současných 6 000 Kč. Příslušná úprava je obsažena v § 38g zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) a změnu přinesl zákon č. 366/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tato změna je ovšem platná až pro roční zúčtování záloh za rok 2023, účinnost těchto změn je až 1. 1. 2023.

Chápu správně, že pokud zaměstnanec podepíše od ledna 2023 prohlášení k dani u jednoho zaměstnavatele, u kterého má hlavní pracovní poměr a ještě uzavřenou dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč/měsíc) na jinou práci, než je hlavní, u obou zpracování mezd zvlášť (tzn. 2 výplatní lístky), srazím zálohovou daň?

Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko. Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?

Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6-9 ZDP . Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy, a přitom je nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku, resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP .

Velmi žádaným zaměstnaneckým benefitem je firemní automobil, který mohou zaměstnanci využívat i pro soukromé účely. Zpravidla je firemní automobil poskytnut zaměstnanci bezplatně, případně může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuta zvýhodněná úplata za poskytnutí vozidla, která je nižší, než by bylo tržní nájemné. Nepeněžní příjem plynoucí z bezplatného využití firemního vozu i pro soukromé účely, popřípadě rozdíl mezi výší nepeněžního příjmu a úhradou od zaměstnance, představuje na straně zaměstnance z pohledu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zdanitelný příjem, který současně bude vstupovat do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Novela zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 142/2022 Sb. , která nabyla účinnosti dne 1. července 2022, zavádí novou – nižší – velikost nepeněžního příjmu plynoucího zaměstnanci v případě, kdy je mu pro služební i soukromé účely poskytnuto tzv. nízkoemisní vozidlo. Jaká vozidla splňují podmínky nízkoemisních vozidel a jak prokázat splnění zákonných podmínek ze strany plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, přiblíží následující příspěvek.