Zaměstnanecké výhody

Zaměstnavatel by chtěl poskytnout zaměstnanci nepeněžní příspěvěk na ošetření křečových žil. Ošetření nebude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale zaměstnanec si ho bude platit. Ošetření bude šetrnější a zaměstnanec by se měl vyhnout delšímu léčení. Zdravotnické zařízení je v seznamu registu poskytovatelů zdravotních služeb a část, kterou by uhradil zaměstnavatel přímo vyfakturuje na zaměstnavatele, který ji uhradí. Náklady budou zaúčtovány jako nedaňové, pro zaměstnance osvobozeno. Stačí takový postup? Nebo je třeba mít ještě nějakou směrnici, která by to upravovala, když by to byla jednorázová záležitost nebo dodatek k pracovní smlouvě, kde by byla určena konkrétní částka příspěvku?

Prosíme o zodpovězení otázky k možnosti tvorby zaměstnaneckého fondu (fondu pro benefity) ve státním podniku. 1. Existuje možnost založení fondu ve smyslu ustanovení § 19 odst. 5 zákona č. 77/1997 Sb. Jednalo by se o fond pro zaměstnance a účelem by bylo poskytování benefitů, v podstatě stejný účel jako FKSP. 2. Je možné mít 2 fondy – FKSP a Fond pro zaměstnance (jakožto další příděl) se stejným účelem. Dříve upravovala možnost dalšího přídělu vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, po jejím zrušení stále zbývá možnost tvorby dalšího fondu ze zisku. Je možné takto postupovat?

Za zaměstnance s.r.o. pracujícího na DPP uhradí společnost výuku angličtiny ve výši 7000,-. Dále mu přispívá částkou 50 tis. na penzijní připojištění. Jsou tyto benefity osvobozené u zaměstnance od daně a jsou daňovým nákladem s.r.o.?

Společnost s r. o. uhradila fakturu za dovolenou pro zaměstnance. Částka je 25 000 Kč. Zaměstnanec by firmě částku nad 21 984 Kč uhradil v hotovosti, tj. 3.016 Kč. Zaúčtování by mohlo být takto: MD 527/D 321 21 984 Kč, MD 315/D 321 3 016 Kč. Příjem do pokladny MD 211/D 315 3 016 Kč. Je to daňově a účetně v pořádku, nebo je možné jiné řešení?

Může zaměstnavatel poskytnout benefit v nepeněžní formě zaměstnancům – matce i otci dítěte, jenž jsou zaměstnáni u stejného zaměstnavatele na použití zařízení péče o dítě předškolního věku tak, že každému z rodičů bude poskytnuto plnění v částce 21 983 Kč? Jelikož se jedná o jediné poskytnuté plnění těmto zaměstnancům na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů za rok 2024 dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, bude toto plnění jak u matky, tak u otce osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti, přestože se týká stejného rodinného příslušníka?

Zaměstnanci společnosti měli pracovní cestu. Podle pracovní smlouvy zaměstnanci mají nárok na stavenkový paušál. Bude-li zaměstnanec zároveň mít nárok na stavenkový paušál a stravné na pracovních cestách? Zaměstnanci jezdili na svých osobních autech a předložili účtenky za spotřebu PHM. Lze účtenky za spotřebu phm zahrnout do cestovních náhrad? Pokud zaměstnanec byl na pracovní cestě od pondělí do pátku, o víkendu byl doma, pokaždé bude nový cestovní příkaz (od pondělí do pátku)? 

Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci nepeněžní benefit - masáž. Masáž nebyla vykonaná ve zdravotnickém zařízení. Je možné na tento benefit pohlížet dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona o daních z příjmů a u zaměstnance osvobodit?

Firma uskutečňuje výdaje, které nesouvisí s jejím předmětem činností a tedy nesouvisející s jejími příjmy. Účtuje se jako nedaňové náklady – na jeden účet. Samozřejmě DPH neuplatňujeme. Většinou jsou to drobnosti, kdy se omylem zaplatí firemní kartou a není dohledán doklad. Je uvedeno i ve směrnici, že při nedoložení dokladu k platbě účtujeme jako nedaňový výdaj, případně, kdy nedohledáme… Jak je to s možností příspěvku zaměstnavatele na telefonní hovory (Firma má uzavřenou smlouvu s operátorem na více telefonů. Platí paušální sazby – díky tomu je to velmi výhodné.) Sama firma s firemními telefony by se na tu cenu nikdy nedostala. 1/3 telefonů je firemních – pouze firemní hovory (účtuje se na 518 + uplatnění DPH), 1/3 soukromých (rodinní příslušníci) a 1/3 část uhradí příspěvek firma (200 Kč) a zbytek rozdílu hradí zaměstnanec do pokladny. Je možné tyto výdaje nepožadovat po zaměstnancích a rodinných příslušnících a účtovat je přímo na účet nedaňových nákladů? Musí se i tak zaměstnancům účtovat navýšení mzdy o tuto částku – příspěvku (ročně do 3000 Kč)?

Nadnárodní společnost se sídlem ve Velké Británii má v ČR zaměstnance, pro nějž nechává počítat mzdu dle českých standardů, odvádí zde daň, sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezúplatně zaměstnanecké akcie a také zaměstnanec se účastní opčního akciového programu, kde dostává akcie částečně hrazené srážkou se mzdy. Soudě podle § 6 odst. 3 a § 6 odst. 14 ZDP tento příjem by měl být položkou výplatní pásky v měsících připsání akcií na účet zaměstnance u mezinárodního brokera. Zaměstnavatel na toto téma se vyjadřuje takto: „Podle české daňové legislativy a souvisejících výkladů může být kompenzace, kterou zaměstnanec obdržel z globálně provozovaných akciových plánů, hlášena pouze zaměstnancem v daňovém přiznání k osobnímu příjmu, pokud jsou splněny konkrétní podmínky. V takovém případě společnost nemá povinnost zadržovat daň a není povinna platit sociální zabezpečení a zdravotní pojištění." Prosím o posouzení, zda zaměstnavatel má pravdu v tomto případě.

Organizační složka státu vlastní rekreační chatu, kterou užívá k rekreaci svých zaměstnanců, příp. jejich rodinných příslušníků. Chatu lze užívat pouze v období od dubna do září, jinak je chata zavřená (z provozních důvodů – nemá topení atp.). V pravidlech hospodaření s prostředky FKSP má OSS stanoveno, že z fondu se hradí veškeré náklady na provoz chaty, v případě rekreace pak stanoví dopředu pevnou částkou platbu za ubytování pro zaměstnance a další účastníky rekreace. Vzhledem ke změnám ve financování FKSP od r. 2024, zejm. snížení základního přídělu do fondu, chce OSS využít § 68 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a na konci roku přeúčtovat 50 % nákladů za provoz této chaty z výdajů SR na účet FKSP. Je možné takto postupovat? Chata se k jiným účelům než rekreaci nevyužívá, ani k tomu není uzpůsobena.

Zaměstnanec používá telefon pro služební i soukromé účely na základě písemné dohody. Výše soukromých hovorů byla stanovena odhadem ve výši 20 % měsíčních nákladů na hovorné, které je měsíčně paušální částka stejné. Hodnotu soukromého hovorného nemusí zaměstnanec platit (zakotveno v té písemné dohodě). Je dodaňována jako nepeněžní plnění zaměstnanci s odvodem pojistného jako mzda. Je celková cena telefonního nákladu daňově uznatelná? Pokud ano, na základě kterého ustanovení je uznatelná část hovorného využívaná soukromě?

Náš podnik pořádá pro zaměstnance interní soutěže v různých kategoriích – např. běh, chůze, cyklistika, houbaření atd. Výherce (zaměstnanec) v každé kategorii obdrží dar – reklamní předmět do 500 Kč bez DPH s logem podniku např. ponožky, deku, tričko. Pro podnik jsou výdaje na pořízení darů nedaňovým nákladem bez nároku na odpočet DPH. Pro zaměstnance nejde o osvobozené plnění a hodnota dárku se přidaňuje ke mzdě vč. odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Postupujeme takto správně? Je možné organizovat tyto interní soutěže tak, aby nepeněžní odměny pro výherce – zaměstnance byly pro ně osvobozeným plněním, resp. aby nedocházelo k přidaňování ke mzdě a k odvodům?

Soukromá s. r. o. poskytuje jednateli na základě smlouvy o výkonu funkce různé benefity, spadající pod § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (např. poskytnutí rekreace dle bodu 1, knihy dle bodu 4 atd.). Na jaký účet na straně s. r. o. se tyto benefity účtují? Z textu zákona není příliš jasné, co znamená „plnění poskytovaná zaměstnavatelem (...) ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů)7? Patří tyto náklady tedy do zisku po zdanění, anebo na vrub nákladů? Čili např. na účet 527 nebo na účet 528? Dle čeho se rozhodne, kam se má dané plnění zaúčtovat?

Chceme dát zaměstnancům poukaz do lékárny. Uhradíme poukazy z fondu vytvořeného ze zisku. Jaké to má dopady : 1) Z pohledu firmy - je to daňový náklad, můžeme uplatnit DPH? 2) Z pohledu zaměstnance - je třeba něco dodanit, a je třeba evidence na mzdovém listě? 

Společnost se rozhodla nakoupit pro zaměstnance nové pracovní mobilní telefony. Stávající pracovní telefony (pořízené v dubnu 2023) chce zaměstnavatel ponechat zaměstnancům k dalšímu soukromému využití. Telefony byly zakoupeny v roce 2023 od operátora: 1) za 1 Kč, 2) za celou hodnotu např. 20 000 Kč. Je třeba zaměstnancům nyní přidanit, a pokud ano, jakou hodnotu – odhad tržní ceny modelu?

Lze přispívat zaměstnanci na DIP v případě zaměstnání na dohodu o provedení práce do 10 000 a na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele s. r. o.? 

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?

Každý měsíc firma pořádá firemní snídaně. Jídlo, pohoštění obecně účtuji bez uplatnění DPH na účet 513, tedy nedaňově. Existuje nějaká výjimka? Kde bych to našla v zákonech?

Pracovník má místo výkonu práce Prahu, místo pravidelného pracoviště konkrétní adresu, trvalé bydliště mimo Prahu. Bude se účastnit komerční akce pořádané zaměstnavatelem (akce k dosažení zisku, ne teambuilding) , která je do pozdních večerních hodin a pokračuje druhý den ráno. Zaměstnavatel by mu rádo proto v Praze proplatilo ubytování na jednu noc (1 500 Kč). Jedná se o benefit, ze kterého by se měla odvést daň i odvody? Nebo se jedná o přechodné ubytování zaměstnance do zákonného limitu 3.500 Kč a není to jeho zdanitelný příjem.

Zaměstnavatel už léta přispívá na životní pojištění svého zaměstnance. Je tento příspěvek v roce 2024 nadále osvobozen do 50 000 Kč ročně na straně zaměstnance?