Zápůjčka

Firmu Z vlastní společnost X (podíl 24,9%), společnost Y (podíl 24,9%) a ostatní společníci (podíl 50,2%). Společnost X vlastní ze 100 % pan A. Společnost Y má dva společníky: Pana B s podílem 10% a pana C s podílem 90%. Pan B je zároveň jednatelem společnosti X a také synem pana A. Obě společnosti X a Y poskytly úročené zápůjčky firmě Z. Dotaz se týká daňově uznatelných úroků z těchto půjček u firmy Z: Je firma X a Y spojenou osobou vůči společnosti Z a bude postupovat podle §25 odst. 1.w) zákona o daních z příjmu pro výpočet výše daňově uznatelných úroků? Firma X ani Y nemá podíl vyšší než 25 % takže by se podle §23 odst 7 a) nemělo jednat o kapitálově spojené osoby, ale u pana A a pana B se jedná o osoby blízké a zároveň je pan B jednatelem ve společnosti X, kterou vlastní pan A.

Firma A s.r.o. poskytla půjčku nespřízněné firmě B a následně pohledávku vč. naběhlých zdaněných úroků za 100 % účetní hodnoty postoupila firmě C s.r.o. Firma C uhradila firmě A celou pohledávku a po roce postoupila tuto pohledávku za 100 % firmě D s.r.o. Firma D uhradila firmě C pouze část pohledávky nedosahující ani výše úroků. Může firma C k pohledávce z postoupení pohledávky za firmou D tvořit daňovou opravnou položku? Pohledávka není promlčená.

Může podnikatel, fyzická osoba v režimu paušální daně, přijmout půjčku ve výši 3 mil. Kč, kterou bude postupně ze svých příjmů splácet na IČO? Je toto v režimu paušální daně možné? Předpokládám, že takovýto příjem na účet se nebude počítat do příjmu určeného ke zdanění.

Jednatel, fyzická osoba, který není společníkem korporace, zapůjčil do společnosti finanční prostředky. Musí být tato zápůjčka úročená a musí se řešit § 25 odst. 1 písm. w) ZDP?

Společnost s r. o. poskytuje půjčky vlastním společníkům v měnách CZK, EUR, USD, GBP. Část splátek zpět do s. r. o. společníci uskutečňují v Bitcoinu. Jakým způsobem ocenit Bitcoin, tj. kolik z jistiny bylo uhrazeno? Může to být v ceně, kterou v době transakce vezmu z průměru trhu, např. tří největších kryptoměnových burz, nebo je nutné stanovit jiným způsobem? U faktury vystavené za služby a uhrazené v Bitcoinu, je postup stejný, nebo lze pro ocenění hodnoty přijímaného Bitcoinu použít částku faktury, bylo-li tak domluveno? Např. faktura na 1000 USD a množství přijmutého Bitcoinu je 1000 USD, bylo-li tak domluveno. Pokud by domluveno nebylo, vezme se za ocenění v době transakce opět průměr trhu, např. tří největších kryptoměnových burz?

Jednatel společnosti s r. o. během 10 let fungování s. r. o. půjčil do společnosti své osobní zdaněné peníze. Firma funguje, ale nemá peníze na to, aby jednateli půjčku vrátila. Je možné tuto pohledávku (půjčku do společnosti) za s. r. o. prodat jinému subjektu a jak to bude se zdaněním u jednatele, protože půjčku poskytl z osobních zdaněných peněz?

Mezi společnostmi byla poskytnuta půjčka v EUR v období od 1. 4. až 15. 6. 2024 (kdy tento den byla zároveň vrácena). Budu úroky z půjčky za červen přeceňovat kurzem dne 15. 6. 2024, nebo kurzem dne 30. 6. 2024 (úroky k datu 30. 6. 2024 zatím nebyly splaceny)?

Žena a muž žijí pět let ve společné domácnosti (tzv. nesezdané soužití) - nejsou manželé. V těcho pěti letech muž nabyl vlastnické právo, koupí, k rekreační chatě, která je v jeho výlučném osobním vlastnictví. Nyní se žena rozhodla, že v této chatě bude poskytovat ubytovací služby (v souladu se živnostenskám zákonem), jako OSVČ. Je povinné, aby poskytnutí chaty mužem ženě, k ubytovacím službám, bylo úplatné? Pakliže by bylo poskytnutí bezúplatné, plyne z tohoto poskytnutí muži nějaký nepeněžní příjem, který by musel zdaňovat daní z příjmů FO?

Fyzická osoba A, nepodnikatel, poskytla bezúročnou zápůjčku ve výši 6 mil. Kč jiné fyzické osobě B, nepodnikateli a tuto v r. 2018 postoupila za nominální hodnotu na právnickou osobu X. Právnická osoba X závazek neuhradila a fyzická osoba A v r. 2023 postoupila svou pohledávku v částečné výši 1,5 mil. Kč na jinou právnickou osobu Y rovněž v nominální hodnotě. Právnická osoba Y závazek v roce 2023 ve výši 1,5 mil. Kč fyzické osobě A uhradila. Zbývající část pohledávky ve výši 4,5 mil. Kč eviduje fyzická osoba A stále za právnickou osobou X. Kdy a v jaké výši vznikla povinnost přiznat zdanitelný příjem u fyzické osoby A? Zápůjčka není předmětem daně. Měl se ale příjem přiznat v případě postoupení dle § 10 ZDP, a to již v roce 2018 v celé výši tj. 6 mil. Kč, současně s uplatněním výdaje ve výši zápůjčky, tj. rovněž 6 mil. Kč? V případě dalšího postoupení a úhrad zbylé pohledávky v následujících letech již žádné daňové povinnosti fyzické osobě A nevzniknou?

Subjekt s. r. o. zapůjčil akciové spol. 10 mil. Kč, fakturoval úroky dle smlouvy v letech 2014–2018 ve výši 4 191 851 Kč. Nyní je dlužník v insolvenčním řízení, kde vše bylo přihlášeno, nicméně na základě výsledku incidenčního sporu musel subjekt vzít přihlášku úroků do insolvenčního řízení zpět. Zápůjčka zůstala. Je možné tyto pohledávky v období ukončení incidenčního sporu daňově odepsat? Byly ve výnosech a řádně zdaněny. V daném období byly předmětem soudního řízení, tudíž nejsou promlčeny. V rámci incidenčního sporu nebyly uznány.

Účtuji s. r. o., plátce DPH, 2 společníci zároveň jednateli a zaměstnanci. Povedlo se jim zaplatit soukromé záležitosti z firemního účtu. Stačí zaúčtovat MD 355/D 221 a reverzně při vrácení prostředků (ať už z BÚ, nebo pokladnou) nebo by správně měla být sepsána smlouva o půjčce i s vyúčtováním úroku? Částky jsou kolem 1 500 Kč, jednou ale i cca 30 000 Kč. Nestává se to ale, ale teď během 1 měsíce 2x. Interval může být i měsíc.

Za jakých podmínek může mateřská společnost (100% vlastník dceřiné společnosti) obdržet půjčku od své dceřiné společnosti? Lze poskytnout tuto půjčku i bezúročně?

Je možné, aby FO1 půjčila FO2 peníze na investici, kterou zprostředkuje FO1 pro FO2? FO1 bude mít z toho příjem za zprostředkování investice. Byla by to pravidelná činnost. Jaká oprávnění by na takovou činnost byla potřeba? Jak by to bylo v případě, kdyby naopak FO1 přijímala půjčky od jiných osob za účelem investice. Fyzickým osobám by FO1 vracela peníze se ziskem. Jaká by tady byla potřeba oprávnění? 

Jediný společník s. r. o. v roce 2023 v 3/2023 půjčil do společnosti 75 000 Kč, úrok byl ve smlouvě o zápůjčce stanoven pevnou částkou 7.382 Kč a dále bylo dohodnuto, že jsou úroky z dlužné částky splatné se závazkem vrátit zapůjčenou částku nejpozději do 31. 12. 2024. V 11/2023 dále půjčil do společnosti 200 000 Kč, úrok byl ve smlouvě o zápůjčce stanoven pevnou částkou 24.658 Kč, ohledně úroků bylo dohodnuto to samé jako u první zápůjčky, jen vrácení nejpozději do 30. 9. 2025. Základní kapitál je 10 000 Kč + v roce 2023 bude zisk před zdaněním cca 900 000 Kč. V roce 2023 úroky zaplaceny nebyly. Jak prosím zaúčtovat do roku 2023? A dále jak zaúčtovat v roce 2024, jestliže budou úroky v roce 2024 zaplacené? Kdy budou daňově uznatelné? Jak bude v případě zaplacení zohledněn příjem z úroků v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob společníka?

Jednočlenná s. r. o půjčí vlastníkovi této s. r. o. 1 mil. Kč. Může to být půjčka bezúročná, nebo musí být  úročená a jakou výší úroku?  A jak by tomu bylo naopak, při půjčce vlastníka do své s. r. o., bude bezúročná nebo úročená?

Fyziská osoba vlastní osobní automobil nezařazený do obchodního majetku, ale jako živnostník ho používá pro potřeby podnikání a i pro osobní potřebu. Vede daňovou evidenci a uplatňuje výdaje paušálem. Může si uplatnit v daňovém přiznání paušální výdaj 4 000 Kč měsíčně, nebo je toto zahrnuto paušálních výdajích? Upřesnění dotazu: FO uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. FO uplatňuje paušální výdaje ve výši 60%. A pokud by právnická osoba zapůjčila auto na tři měsíce od svého jednatele - jedná se o soukromé vozidlo, nezahrnuté u nikoho do jakéhokoli majetku, může si za tyto dva měsíce uplatnit paušální výdaj 3x5000 Kč? Může být tato zápůjčka bezúplatná, nebo ji musí jednatel ocenit obvyklou cenou a zahrnout do příjmu z pronájmu?  

Společnost A (s. r. o.), má dva společníky, fyzické osoby. Společnost A vlastní 100% podíl ve společnosti B (s. r. o.), které poskytla bezúročnou zápůjčku. Vzhledem k tomu, že je to zápůjčka od společníka, nejedná se u společnosti B o bezúplatný příjem a základ daně se tak nebude zvyšovat. Jak to bude ale v případě, kdy společnost A poskytne bezúročnou zápůjčku společnosti C (s. r. o.) na nákup pozemků, na kterém plánuje realizovat developerský projekt. Společníky ve společnosti C jsou stejné fyzické osoby jako ve společnosti A. Bude i v tomto případě poskytnutí zápůjčky bez daňového dopadu u společnosti C nebo musí společnost C zvýšit základ daně o bezúplatný příjem v případě, kdy úroky v ceně obvyklé přesáhnou částku 100 000 Kč, protože se jedná o zápůjčku pouze od spojené osoby a ne od společníka?

Maďarská společnost nám fakturuje za technologie pro výrobu a neoddělitelné technické know-how, za tímto účelem poskytla odborníky, kteří u nás zajistili odbornou přípravu pro výkon práce a používání technologií. Vztah mezi společnostmi není matka x dcera. Je správný náš předpoklad, že toto technické poradenství vykonávané v ČR podléhá srážkové dani ve výši 10%? Vzhledem ke smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Maďarskem? Současně nám stejná společnost poskytla zápůjčku. Je správně, že z úroku hrazeného do Maďarska nebudeme hradit srážkovou daň ani nebudeme podávat hlášení jelikož měsíční úroky nepřesáhnou částku 300 000 Kč?

Společník společnosti (fyzická osoba) zapůjčil společnosti finanční prostředky a má se společností sjednanou smlouvu o zápůjčkách. Zápůjčka je úročena úrokem obvyklým (dle podkladů od banky společnosti). Dle § 24 odst. 2 písm. zi) se tyto úroky stanou daňovým nákladem v okamžiku zaplacení. Společnost zatím úroky za sjednané roční období nevyplatila a přes rozvahový den je eviduje jako závazek ke společníkovi (v daňovém přiznání byly vyloučeny z daňových nákladů). V novém roce uzavřel společník se společností dohodu, že poskytne společnosti další zápůjčku ve výši nevyplacených úroků. K plnění této zápůjčky má dojít tím, že dojde k započtení pohledávky společnosti ze smluvené (nové) zápůjčky a závazku z nevyplacených úroků. Je možné na základě této transakce považovat za splněnou skutečnost, že úroky byly (na základě zápočtu) uhrazeny a uplatnit jako odčitatelnou položku v daňovém přiznání v aktuálním roce?

Klient přijímá zápůjčky, ze kterých je povinen platit úroky. Věřitelé jsou i daňoví nerezidenti, tudíž je povinen v případech, kdy je tak sjednáno ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění, srazit a odvést srážkovou daň v tuzemsku. Zákon o daních z příjmů v § 38d říká, že srážka se provádí při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, u úroků pak nejpozději v den, kdy se o něm účtuje. Jaký je rozdíl mezi výplatou, poukázáním nebo připsáním úhrady ve prospěch poplatníka? Máme případy, kdy si věřitel úroky nechce nechat vyplatit a navýší se mu o ně jistina. Jedná se o připsání úhrady ve prospěch poplatníka?