Živnostenské podnikání

Fyzická osoba přerušila v září živnost. Je plátce DPH, to budu posílat dál nulové. Ale v posledních 3 letech nakoupil majetek (nákladní auta, bagr, stodolu na parkování aut), který ještě není odepsaný. Některá auta stihl prodat do přerušení živnosti. Musí část DPH z majetku, co mu zůstal, vrátit? Nebo pokud registraci k DPH nezruší, vracet DPH nemusí? Případně co s tím, kdyby příští rok prodal další auto nebo stodolu? Jak to bude bude danit? Vystaví na prodej fakturu s DPH? A pokud je bude chtít převést do osobního vlastnictví?

Na co si dávat pozor, pokud Slovák (fyzická osoba), který přechodně bydlí v ČR a nemá české IČ, podnikatelské oprávnění má na Slovensku, poskytuje služby pro českou společnost? Tento dodavatel mi poprvé fakturuje, zjistila pouze to, že nemá české IČ a poskytl mi českou adresu a slovenské IČ. Nevím, jestli tato česká adresa je jeho bydliště. Mám toto vůbec zjišťovat a kontrolovat? Obávám se, abych jako odběratel něco nezanedbala. 

OSVČ, plátce DPH, vlastní byt v Praze, kde má také trvalé bydliště. V současné době se přestěhoval do jiného města do domu svých rodičů, ale trvalý pobyt mu zůstal v Praze, kde má hlavního odběratele svých služeb. Uplatňuje si odpočet DPH z dokladů za pohonné hmoty za cesty ke svému odběrateli. Jaké důkazní prostředky použít pro doložení oprávněnosti těchto odpočtů, pokud nebydlí na adrese svého trvalého pobytu?

Může mít žena čerpající MD u jednoho zaměstnavatele zároveň přivýdělek na svou živnost a DPP u jiného zaměstnavatele?

Část rodinného domu slouží jako kancelář a dílna na podnikání. Ovšem je zde jen jeden elektroměr se sazbou pro domácnost. Mohu nějakým způsobem dávat náklady na elektřinu do vydání a uplatňovat si DPH? Jedná se o fyzickou osobu podnikající, která vede úč. evidenci a je registrovaná k DPH. 

Vesnická hospoda uplatňuje výdaje paušálem 80 %. Od FÚ mají požadavek evidovat zvlášť tržby za hostinskou činnost, kde si mohou uplatnit 80 % paušální výdaje. Ovšem u prodeje alkoholu si mají tržby za prodej alkoholu evidovat zvlášť neboť zde nejde prý uplatnit paušální výdaje 80 %, ale je 60 %. Je to v pořádku?. Pokud ano, podle čeho takto postupují?

Jak se daní Hoppygo (půjčovné vozidla)? Pokud klient 20× za rok pronajme své auto, musí ho před nájmem uklidit a dotankovat, jedná se o zdanění v § 6 nebo 7 nebo 10 ZDP?

OSVČ má živnostenský list - oprava motorových vozidel. Během roku však občas zákazníkovi poskytne službu: příprava na STK a provedení STK. Nevede účetnictví, ale pouze uplatňuje výdaje paušálem, což v jeho případě činí 80 % z příjmů. Jaké procento se však vztahuje na příjmy ve věci té přípravy a provedení STK u vozidel? Existuje na toto nějaký speciální živnostenský list, nebo se tyto příjmy zahrnují k příjmům za opravy vozidel? 

Paní Marie, příjmy z podnikatelské činnosti (výroba květinových dekorací) bez živnostenského oprávnění (živnost pozastavena již 9 let, živnostenské oprávnění bylo získáno až zpětně). Dekorace je prodávána on-line dle objednávek. Výše příjmů za celý rok 2023 (12 měsíců) je 515 000 Kč. Faktury za nákup materiálu potřebného k výrobě dekorací jsou vystaveny na jinou fyzickou osobu, jsou ovšem hrazeny z účtu paní Marie. Výše těchto výdajů činí cca 300 000 Kč. Peníze inkasované za prodej jdou na účet paní Marie. Paní Marie je zaměstnaná v hlavním pracovním poměru s vyšší mzdou než minimální. Výrobu dekorací provozovala v roce 2023 jako přivýdělek ke mzdě. Od února 2023 do konce září 2023 byla v pracovní neschopnosti. Jelikož se nejedná o příležitostnou činnost, bude příjem zdaněn dle § 7 ZDP. Je možno použít paušální výdaj ve výši 60 % nebo 40 %, případně skutečné výdaje paní Marie. Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním, když 8 měsíců trvala pracovní neschopnost a nebyla přihlášena k pojištění z této činnosti.

OSVČ montuje pro jiné společnosti FVE panely - konkrétně připevnění nosných prvků do konstrukce střechy, položení panelů. Zapojení technologie (elektrikářské práce) nedělá. Má dle ŽR řemeslnou živnost (klempířství, pokrývačství, zednictví, izolatérství) a volnou živnost na přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Do jaké živnosti spadá jeho činnost pro správné stanovení výdajového paušálu pro zpracování daňového přiznání z příjmu FO? Bude to řemeslná (80 %) nebo volná (60 %)? 

Jak zpracovat DPFO ke dni ukončení dědického řízení a v jaké výši uplatnit odpisy u úmrtí OSVČ vedoucí daňovou evidenci (skutečné výdaje)? Úmrtí OSVČ 8/2023, dědické řízení ukončeno 1/2024. Zatím podáno DPFO do dne předcházejícího úmrtí. Po smrti žádné příjmy ani výdaje. V majetku pouze neodepsaný osobní automobil. Správce pozůstalosti nebude v podnikání pokračovat.

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zemřel v r. 2021 a v podnikání pokračuje jeho manželka. Je uvedena v rejstříku živostenském. Na FÚ je stále uvedeno DIČ zemřelého manžela. Protože budeme mít zmíněnou osobu v pronájmu nebytových prostor a chystáme pro ně smlouvu, tak se chceme jen ujistit, že hlavička na smlouvě i fakturace bude stále vedena na zemřelou osobu včetně DIČ e je to tak správně?

Současná právní úprava ŽZ člení živnosti na: – ohlašovací, které při splnění podmínek stanovených ŽZ smějí být provozovány na základě ohlášení, těmito jsou živnosti řemeslné, vázané a živnost volná, – koncesované, které při splnění podmínek stanovených ŽZ smějí být provozovány na základě koncese. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených ŽZ . Podnikatel (živnostník) může mít více živnostenských oprávnění, v případě ohlašovací živnosti volné může oznámit či změnit více oborů činností této živnosti. V úvodu ŽZ je vymezeno, které činnosti nejsou živností podle tohoto zákona, ať už to jsou činnosti fyzických osob v rozsahu zvláštních zákonů, nebo činnosti vyhrazené zákonem pro podnikání výlučně právnickým osobám.

OSVČ bude od 1/2024 na vedlejší činnosti. Ráda by uplatňovala výdaje procentem z příjmů - jedná se o řemeslníky (nástrojaře) - tak jsou registrovaní na živnostenském úřadě. Ale fakticky celý rok 2023 jen pronajímala stroje. Jaké procento použít?

OSVČ, neplátce DPH, si založil živnost v 8/2023. Má řemeslnou živnost a bude uplatňovat výdaje procentem 80 %. Do konce roku bude mít zaplaceno na fakturách 1 900 000 Kč. Platí limit 2 mil. Kč i pro část zdaňovacího období (nedochází ke krácení limitu 2 mil Kč, pokud je živnost založena během roku), takže si může uplatit výdaje 80 % z 1 900 000 Kč?

Ráda bych se zeptala ohledně podávání daňového přiznání v souvislosti s přerušením výdělečné činnosti v průběhu roku. Klient se na nás obrátil s dotazem, zda když přerušil činnost od listopadu 2023, je povinen podávat daňové přiznání za rok 2023 i v případě, že za období leden–listopad 2023 byl poplatníkem v paušálním režimu. Když se byl klient odhlašovat, paní na úřadě (ČSSZ) mu tvrdila, že musí podávat, neboť přestal být poplatníkem v průběhu roku. Já jsem ale ze zákona o dani z příjmu pochopila, že naopak podávat přiznání nemusí, neboť i tak bude podle zákona jeho daň rovna paušální dani za splnění podmínek dle § 7a odst. 2 ZDP. Dle § 7a odst. 2 dle bodu: a) podmínky dle odst. 1 splňuje, tzn. dle § 7a odst. 1 písm. a) rozhodné příjmy nepřesáhl, b) jiné příjmy nemá, c) není plátcem DPH, d) není společníkem, e) po ukončení nevykonává výdělečnou činnost, f) do lhůty pro podání přiznání činnost nezahájí (neplánuje) a rozhodné příjmy by byly stejné i po úpravě základu daně (ke dni přerušení žádné pohledávky ani jiné položky, o které by se musel upravit základ daně nemá). Mohu tedy poprosit o Váš názor k dané problematice? Hledala jsem i v jiných zdrojích, ale každý tvrdí něco jiného.

Společnost pro svoje podnikání potřebuje odpovědného zástupce. Bude uzavírat smlouvu s fyzickou osobou (občanem). Je možné uzavřít na činnost odpovědného zástupce dohodu o provedení práce nebo smlouvu o výkonu funkce?

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Podnikatel, OSVČ, je zaměstnán a jako vedlejší činnost má od roku 2010 živnost na výrobu elektřiny a uplatňuje skutečné výdaje. Nyní si zřídil další živnostenský list na volnou živnost přípravné a dokončovací stavební práce a chce u této živnosti použít paušální výdaje. Je tato kombinace možná?

Truhlář vyrábí kuchyně a rád by do těchto kuchyní současně dodával kuchyňské spotřebiče. Spotřebiče by buď zabudoval přímo do kuchyňské linky, nebo by prodával volně stojící. Také uvažuje o vytváření grafických 3D návrhů kuchyní. Uplatňuje paušální výdaje. Uvažujeme správně, že na obě činnosti (nákup, prodej a vytváření návrhů) je potřeba živnostenské oprávnění? Na truhlářské práce by uplatňoval paušální výdaje ve výši 80 % a na prodej spotřebičů a tvorbu návrhů 60 %?