Zprostředkování

OSVČ, neplátce DPH, zprostředkovává služby pro německé zákazníky (nepodnikající fyzické osoby) při koupi nemovitosti v Itálii. Jedná se o zprostředkování kontaktu na realitní kancelář v Itálii, překlady smluv z italštiny do němčiny, doprovod a tlumočení klientům do italštiny. Za tuto službu OSVČ přijala na účet od německého klienta částku 40 000 Kč. OSVČ zaplatí daň z příjmu v Česku a žádné další daně v jiných zemích se jí netýkají?

Český plátce DPH na základě smlouvy o zprostředkování zajistil osobě z Ukrajiny získání kupce a zajistil administrativu kolem prodeje věci, která je v době realizace zprostředkování obchodu umístěna na území ČR. Výsledkem zprostředkování je uskutečnění vývozu této věci do třetí země, kde ale CZ plátce DPH nebude figurovat jako vývozce. V celém případu vystupuje jen jako zprostředkovatel a za realizaci služby obdržel provizi od ukrajinské osoby. Jedná se mi o postup pro DPH, pokud bude ukrajinskou osobou osobou povinnou k dani (TAX code pro daň z příjmů na Ukrajinu) nebo bude privátní osobou (lze TAX code nějak ověřit?)

Klient – „Konzultant“ (plátce DPH v ČR) uzavřel smlouvu s firmou XYZ (plátce DPH na Slovensku) o spolupráci. Ve smlouvě stojí následující: „Firma XYZ bude spolupracovat s Konzultantem na tom, aby Konzultant poznal projekty a marketing firmy XYZ a aby Konzultant uměl zprostředkovat získané informace o činnosti firmy XYZ ve své oblasti. Konzultant bude tzv. konzultantem pro firmy XYZ. Konzultant bude zejména: získávat nové členy do firmy XYZ (zprostředkovávání členských vkladů), komunikovat s členy firmy XYZ o projektech firmy XYZ, komunikovat s členy firmy XYZ o marketingu firmy XYZ.“ V podstatě se jedná o zprostředkování dovolených. Klient vykonává svou práci online v ČR. Klient tedy vyfakturoval odměny ze vyplývající ze spolupráce s firmou XYZ. Naúčtované bez DPH. Jedná se dodání služby do EU s tím, že faktura půjde i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3?

S jakou sazbou DPH vystavit fakturu u provize za zprostředkování pronájmu družstevního bytu/bytu v osobním vlastnictví/komerčního prostoru?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci v průběhu rok 2023 vystavil 3 faktury na zprostředkování nákupu a prodeje specifického zboží. Živnostenské oprávnění však na zprostředkování obchodu a služeb nemá. Faktury za zprostředkování vystavil jako podnikající osoba s uvedením svého IČ a DIČ. Bude příjem za zprostředkování zdaňován v § 7 ZDP, i když na to nemá živnostenské oprávnění?

Firma a.s. (plátce DPH) se rozhodla využívat služeb zprostředkovatele (plátce umístěn v EU – Irsko – irská VAT)) a uzavřela s tímto zprostředkovatelem smlouvu. Zprostředkovatel přeprodává služby firmy a.s. dalším klientům. Jedná se o službu – využívání online platformy. Zprostředkovatel bude vystavovat faktury klientům jeho jménem za firmu a.s. a odvádět tak daně v dané zemi klienta. Původní kontrakt s klientem je podepsán s firmou a.s., avšak v právních podmínkách je uvedeno, že klient souhlasí s tím, že fakturu obdrží od zprostředkovatele, který „přefakturuje“ služby firmy a.s. Situace je složitější v tom, že ve většině případech se bude u firmy a.s. fakturovat „předplatba“ služby tedy čerpání služby dopředu např. kvartálně/ročně dopředu na určité období. Bude tedy známa částka a perioda poskytování služby (např. Kontrakt bude podepsán začátkem ledna, start poskytování služby bude stanoven např. na periodu 18.1.2024 - 17.4.2024 apod.). Zprostředkovatel bude vystavovat firmě a.s. měsíční report vždy v 15. dnu za uskutečněné transakce měsíc zpětně. Zároveň bude posílat firmě a.s. 15. den v měsíci platby, které obdrží od klientů v předcházejícím měsíci ponížené o servisní poplatek 2 % (provize za zprostředkovaný výnos). Firma a.s. nyní přemýšlí nad správným zaúčtováním celé situace a nastavení systému účtování do budoucna a kdy správně vykázat plnění v přiznání DPH/SH v Česku. Faktury firma a.s. (plátce DPH) bude vystavovat zprostředkovateli (režim EU – Irsko) v režimu reverse-charge. Zprostředkovatel si vyhrazuje právo vystavovat faktury klientům z různých entit (Velká Británie, Irsko, USA), avšak smluvně bylo dohodnuto, že firma a.s. bude vystavovat fakturu zprostředkovateli na irskou pobočku (režim EU - IE VAT). Zprostředkovatel bude vystavovat firmě a.s. vždy 15. den v měsíci zúčtovací fakturu za veškeré proběhnuté transakce měsíc zpětně. Fakturu vystaví firma a.s. ve stejný moment, kdy vystaví fakturu i zprostředkovatel klientovi nebo ji bude vystavovat až v momentě vyúčtování/obdržení platby od zprostředkovatele na účet? Podle interní směrnice firmy a.s. je nutné účtovat o daných výnosech v měsíci poskytnutí služby klientovi. Jak postupovat se servisním poplatkem (provizí) 2 %? Servisní poplatek se váže ke zprostředkování plateb firmě a.s. na bankovní účet, ne k fakturaci klienta ze strany zprostředkovatele. Jak celou tuto situaci prosím správně promítnout do účetnictví? Návrh účtování u firmy a.s.: Př. Kontrakt uzavřen 5.1.2024 na periodu 18.1.2024-17.4.2024; 16.1.2024 Ostrá faktura 311/384 (Vykázána v DPH/SH) firma a.s. vystavuje fakturu zprostředkovateli (plátce EU – reverse chargé), celý výnos; 16.1.2024 Zprostředkovatel vystavil klientovi fakturu; 16.1.2024 Časové rozlišení 384/602 (leden 2024) 384/602 (únor 2024) 384/602 (březen 2024) 384/602 (duben 2024); 15.2.2024/Datum přijetí platby Interní doklad 2 % provize 518/311; 15.2.2024 Příchozí platba (zprostředkovatel) platba od klienta 221/311.

Realitní kancelář zprostředkuje prodej podílu v bytovém družstvu (zákazník prodává družstevní byt). Jaký vliv má toto zprostředkování na DPH?

NSS se stěžovatelkou nesouhlasí. Krajský soud v bodě 37 napadeného rozsudku dostatečně vysvětlil, že stěžovatelčině zaviněné účasti na podvodu mohla zabránit podrobná smluvní dokumentace, z níž by vyplýval stěžovatelkou tvrzený důvod obchodování (např. kdyby upravovala marži za „zprostředkování“, rozložení rizik a způsob tvorby cen, zmocňovala pana Břicháčka k jednání se stěžovatelčiným odběratelem i dodavatelem a odpovědnost za vady). NSS již výše vysvětlil, že stěžovatelčino vysvětlení kvazi zprostředkovatelské role nemá oporu ve zjištěných skutečnostech. Kdyby však stěžovatelka skutečně zastávala roli, jakou tvrdí, je pravděpodobné, že by si ji smluvně upravila, aby jednak minimalizovala obchodní rizika z ní plynoucí, včetně toho, že bude bez svého vědomí zapojena do daňového podvodu – ale také proto, aby zlepšila svou důkazní situaci před očekávanými kontrolami správce daně. Smluvně upravený obchodní model mohl svědčit o její dobré vůli, a naopak vyvracet její zaviněnou účast na podvodu.

Cestovní agentura na základě smlouvy o obchodním zastoupení (jménem a na účet jiné osoby, cestovní agentury z EU, která má provozovnu v ČR) prodává zájezdy za provizi. Stane se identifikovanou osobou při prodeji zájezdu do EU? Zatím realizovala jenom prodej mimo EU (3. země), kde jestli to chápu dobře, je provize osvobozená, pouze se započítává do obratu pro případné plátcovství DPH.

Společník prodává celou společnost novému společníkovi. Za zprostředkování této záležitosti (obstarání kupujícího, zajištění právních služeb apod.), vyfakturuje realitní kancelář provizi na společnost (tu prodávanou). Je tento náklad pro společnost pro daň z příjmu daňově uznatelný? A může společnost nárokovat DPH z této faktury? 

OSVČ, výdajový paušál, neplátce DPH, přeprodává zájezdy tímto způsobem: Inkasuje na svůj bankovní účet od lidí peníze za zájezd, tyto peníze ve stejné výši dále posílá cestovní kanceláři. Pak jí cestovní kancelář posílá peníze za zprostředkování. Musí do příjmů uvádět částku uhrazenou od lidí a zároveň i peníze za zprostředkování zájezdu, nebo může do příjmu uvést jen částku za zprostředkování a k tomu uplatnit výdaje paušálem? Podle § 23 odst. 4 písm. e) a § 24 odst. 2 písm. zc) bych si myslela, že zdaňuje jen zprostředkování, ale nejsem si jistá.

Jak řešit časové rozlišení nákladů a výnosů u realitní kanceláře s. r. o.? Realitní kancelář osloví zájemce o prodej nemovitosti v červnu, platí reklamu, prohlídky se zájemci, nájem kanceláře, advokátní úschovu, odměnu jednatele a další náklady. V prosinci sežene zájemce o koupi nemovitosti, zájemce uhradí rezervační depozitum a vyřizuje si hypotéku. V červnu dalšího roku je prodej dokončen a zapsán na katastru a realitní kancelář vystaví fakturu na přijaté depozitum. Je postup ohledně zahrnutí depozita do výnosů správný? A jak řešit časové rozlišení nákladů, které realitní kanceláři mezitím vznikají?

Je možné, aby fyzická osoba, která má živnostenský list a funguje v režimu paušální daně pro jednu a tu samou firmu s. r. o., vykonávala činnost jak na fakturu (vztahující se k paušální dani) tak na dohodu o provedení práce ve výši 10 000 Kč? Obě činnosti jsou prováděny každý měsíc, tj. každý měsíc si fyzická osoba fakturuje provizi za zprostředkování služeb a zároveň je jí každý měsíc na základě dohody o provedení práce – zajištění podpisů smluv pro s. r. o., zasíláno 8 500 Kč (po odečtu srážkové daně 15%). Je postup správný?

Fyzická osoba, zaměstnanec a neplátce DPH, si přivydělává jako realitní makléř. Pokud zprostředkuje prodej nemovitosti, vystaví fakturu bez DPH za zprostředkování prodeje nemovitosti a na konci roku tento příjem zanese do daňového přiznání, podá přehledy na zdravotní pojišťovnu a na OSSZ. Tímto jeho povinnosti končí?

Fyzická osoba, podnikající jako finanční poradce odvádí procentní podíl/část své provize z uzavřených smluv do tzv. stornofondu. Tedy v praxi doklad k zaúčtování obsahuje: provize = 10 000; stornofond odvod = - 1000; k výplatě = 9 000 (tato částka je poukázána na účet). Hodnota stornofondu je pak v následujících pěti letech opět připočítávána k provizi (tedy dojde k vrácení ve výši 1/5 ročně). Doklad obsahuje: provize = 10 000; stornofond odvod = -10 000; stornofond výplata 200; k výplatě 9 200. 1. Jak účtovat a co bude základem daně pro daň z příjmů? 2. Jak účtovat v případě využití paušálních výdajů (i mimo první a poslední rok) a co bude základem daně? Hodnota odvodu do stornofondu totiž za rok dosahuje řádu i sta tisíce. Děkuji za odpověď.

Česká firma s.r.o., plátce DPH, kupuje zboží z třetí země (DAP) a dováží do Polska. Odběratelem dle smlouvy je polská firma, která v současné době není plátcem DPH. Na polskou firmu jsme vystavili 3 zálohové faktury: 1. 50% ceny zboží 2. kompenzace nákladů spojených se zajištěním dopravy 3. kompenzace nákladů spojených s uzavřením smlouvy s dodavatelem zboží (letenky do třetí země, administrativní náklady, ubytování, jídlo a ostatní). Mám pochybnosti, zda nemusíme z přijaté úplaty zálohových faktur 2 a 3 odvést DPH nebo v případě, že se jedná o služby spojené z dovozem zboží, použit §69 ZDPH. Děkuji za odpověď.

Obracím se na Vás s prosbou o radu ve věci zprostředkování a prodeje pozemků, které se nacházejí mimo EU. 1) Společnost bude zprostředkovávat koupi pozemků mimo EU českému občanovi Provizi za zprostředkování bych v přiznání k DPH uvedla v ř. 26, v kontrolním hlášení uvedeno nebude. Je nárok na odpočet např. z kancelářských potřeb, počítače apod.? 2) Společnost se rozhodla, že pozemky, které jsou mimo EU bude nakupovat a následně je bude prodávat českému občanovi. Místo zdanitelného plnění je mimo EU. Prosím, na jakém řádku v přiznání k DPH se toto plnění bude uvádět? Má společnost nárok na odpočty z režijních nákladů (kancelářské potřeby, počítač, SW, vedení účetnictví apod.)?

Každý měsíc nám fakturuje slovenský zákazník zprostředkování služeb na Slovensku. My jsme plátci DPH, on je neplátce. Jak se to má účtovat v DPH - patří to na řádek 5 a na řádek 43? Je povinné, aby měl na faktuře DIČ? Tvrdí že ho nemá, ale my to účtujeme takto. 

Na Booking se pohlíží jako na poskytování ubytovacích služeb. Ubytovací služby jsou od 1.7.2022 v 10% sazbě DPH. Podléhá odměna za zprostředkování služby, kterou Booking vyplácí sazbě 21% nebo od 1.7.2022 sazbě 10%. 

Společnost A koupila pozemky v průmyslové zóně a příkazní smlouvou zadala společnosti B přípravné práce pro budoucí prodej (zajištění územního rozhodnutí a dalších podkladů). Společnost B zadala fyzické osobě - nepodnikateli ( FO) na základě smlouvy o zprostředkování podle OZ zajištění jednání s potenciálním kupcem a finální přípravu všech podkladů nutných k prodeji. Pro FO se jedná o jednorázovou a nahodilou činnost. FO je daňovým rezidentem ČR. Za tyto služby má FO obdržet provizi ve výši 3 mil. Kč. Může být provize vyplacena na základě uvedené smlouvy o zprostředkování? Platí, že bude provize daněna podle § 10 zákona o daních z příjmů? Platí, že z uvedené provize nebudou odváděny další prostředky, např. pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění?