Společnost BDO vypočítala dopady vládního konsolidačního balíčku na příjmy zaměstnanců a OSVČ. Z výpočtů vychází, že změny nejvíce pocítí rodiny s dětmi a průměrným příjmem.
Zaměstnanci
Obecně lze říci, že z důvodu zrušení či omezení některých daňových slev a zavedení příspěvku na nemocenské pojištění zaměstnanců se v procentuálním vyjádření nejvíce zvýší daňové a odvodové zatížení u rodin s dětmi staršími 3 let, kdy má rodič zaměstnanecký příjem ca. 40-50 tis. Kč měsíčně a druhý rodič je doma s dětmi (nedosahuje příjmu nad 68 000 Kč ročně). Zde se dostáváme na úroveň až o ca. 10,5 % vyšších odvodů (daň + pojistné vůči hrubé mzdě).
Toto je samozřejmě extrémní případ a průměrný dopad na poplatníky očekávám zvýšení kolem 2–5 % hrubé mzdy.
Dále se zásadněji dotkne zaměstnanců s příjmy mezi ca. 1,5 mil. Kč a 2,1 mil. Kč ročně (ca. 125–175 tis. Kč měsíčně), kteří budou nést plné odvody na sociální zabezpečení (roční maximální vyměřovací základ 2,1 mil. Kč zůstává zachován), a zároveň již budou zdaněni vyšší sazbou daně (limit pro 23% sazbu daně se sníží na 36násobek průměrné mzdy). Rozdíl pak samozřejmě bude o to vyšší, pokud má takovýto poplatník v domácnosti dítě či děti starší 3 let a doposud uplatňoval slevu na manžela či školkovné. Zde se pak dostáváme na zvýšení daní a odvodů o ca. 5 % hrubé mzdy.
Nelze opomenout ani omezení osvobození zaměstnaneckých benefitů typu příspěvek na sportovní a kulturní akce, využití zdravotnických zařízení apod. (flexipass, multisport karta atd.) – zde je navrženo omezit osvobození na polovinu průměrné mzdy (ca. 22 tis. Kč, tj. okolo 1,8 tis. Kč měsíčně) oproti současnému neomezenému osvobození těchto benefitů či limitace osvobození nepeněžního příspěvku na stravování na úroveň peněžitého příspěvku.
Odvodové zatížení zaměstnanců se tak při významnějších benefitních programech může ještě zvýšit.
OSVČ
Co se týče OSVČ, dopad na ně v poměru k hrubým příjmům lze očekávat nižší, a to z důvodu možnosti uplatnění paušálních výdajů, které dopady úsporných opatření poněkud mírní. OSVČ si pohorší průměrně o 2–4 % v závislosti na úrovni příjmů, způsobu uplatnění výdajů (výši výdajového paušálu), rodinné situaci apod.
Částečně je však efekt zvýšení odvodů způsoben také meziročním růstem průměrné mzdy, která je používána pro stanovování hranic minimálních a maximálních vyměřovacích základů a sazby daně.
U OSVČ má dojít ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu, který by měl nově u OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost vzrůst ze současných 25 % průměrné mzdy až na 40 % průměrné mzdy, a to postupně o 5 % ročně.
OSVČ tedy v roce 2023 zaplatí minimální zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 944 Kč, po zvýšení na 30 % průměrné mzdy v roce 2024 by odvod činil ca. 3 532 Kč. Ten však bude reálně ještě vyšší z důvodu navýšení průměrné mzdy na rok 2024, a to ca. 3 852 Kč.
Dále u OSVČ, kteří hradí sociální pojistné ze skutečného vyměřovacího základu dojde k jeho zvýšení na 55 % základu daně ze samostatné činnosti (oproti současným 50 %).
Stejně jako zaměstnanci přijdou OSVČ o možnost uplatnění některých slev, tento efekt se však reálně projeví od vyššího hrubého příjmu než u zaměstnanců, protože se u OSVČ aplikuje sazba daně na daňový základ (tj. příjmy snížený o výdaje) a poté se slevy odečítají.
Změny zohledněné v kalkulaci:
- Zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ (sociální pojistné)
- Zvýšení skutečného vyměřovacího základu pro OSVČ (sociální pojistné)
- Omezení slevy na manžela v tom smyslu, že kromě hranice příjmů 68 000 Kč ročně druhého z manželů se přidává další podmínka, a to že poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s dítětem mladším 3 let
- Zrušení slevy za umístění dítěte (tzv. školkovné)
- Snížení hranice pro vyšší sazbu daně z 48násobků průměrné mzdy na 36násobek průměrné mzdy; u OSVČ se aplikuje na daňový základ (tj. po snížení výdajů)
Stáhněte si tabulku: Kalkulace dopadů vládního konsolidačního balíčku >>>
Monika Lodrová, daňová poradkyně, BDO