Důvodová zpráva
I. Obecná část
Předpokladem pro vstup České republiky do Evropského společenství je mimo
jiné postupná harmonizace daňových systémů. Proto je účelné systémově
řešit zejména problematiku odpisů nedobytných pohledávek. Současně je
nutno postupně upravovat některé daňové prvky, které byly přijaty pro
počáteční období nové daňové soustavy k zabezpečení plynulého přechodu na
nové zdanění. Návrh současně v intencích koncepce daňové politiky zahrnuje
i postupné snižování daňového břemene u daní z příjmů.
Odpis pohledávek po lhůtě splatnosti do daňově uznatelných nákladů je
řešen ve dvou oblastech, a to jednak u pohledávek splatných do konce r.
1994 a odlišně pro pohledávky splatné po 1. 1. 1995. U prvé skupiny
pohledávek, kterou lze označit jako důsledek transformace ekonomiky, je
navrhován postup co nejjednodušší, nejprůhlednější a s rozložením daňového
dopadu na více let. Vycházejíce z objemu těchto pohledávek sledovaných v
závazné statistice (cca 210-220 mld Kč) se navrhuje umožnit postupný odpis
na vrub daňových nákladů, a to maximálně ve výši 10% ročně z celkové
hodnoty těchto pohledávek. Záměrně je navržen
fakultativní
režim tzn., že
poplatník bude mít právo tento režim využít, ale bude na něm, aby případné
prohloubení daňové ztráty, které by mohlo vést k předlužení poplatníka,
bylo plně v jeho rozhodovací pravomoci.Možnost odpisu pohledávek splatných po 1. 1. 1995 bude řešena v zákoně o
rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, který navazuje na zákon o
daních z příjmů. Navržené řešení umožní při prokázání nedobytnosti těchto
pohledávek jejich postupný odpis ve formě rezerv na vrub daňových nákladů,
a to ve lhůtě tří let.
Navrhovaná novela předpokládá snížení maximální sazby daně z příjmů
právnických osob ze 41% na 39%. U fyzických osob snížení nejvyšší sazby
rovněž o 2 body, tj. ze 43% na 41%. U fyzických osob se dále navrhuje
zvýšení nezdanitelné části základu daně z 24 000 Kč ročně na 26 400 Kč
ročně, tj. o 200 Kč měsíčně. Současně se navrhuje prodloužit první pásmo
daňové sazby (15%) z 60 000 Kč na 84 000 Kč. Zvýšení základní nezdanitelné
části základu daně (fakticky části základu daně s nulovou daňovou sazbou)
a prodloužení prvního pásma daňové sazby u většiny poplatníků - fyzických
osob, eliminuje inflační vlivy tak, aby daňové zatížení (podíl připadající
na daň) reálného příjmu se v důsledku progresivity daňové sazby
nezvyšovalo.
Dále se navrhuje podrobit dani důchody (penze), ale jen z částky, o kterou
přesáhnou 120 000 Kč ročně. Tím by došlo k částečnému zdanění těchto
příjmů jen u poplatníků s bydlištěm v České republice, kterým plynou
důchody z ciziny. Vedle posílení univerzálnosti zdanění půjde o jeden z
postupných kroků pro sbližování naší daňové soustavy s právem Evropských
společenství. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjmů zpravidla
předpokládají zahrnování penzí do daňového základu poplatníka ve státě,
kde je rezidentem nikoliv ve státě zdroje.
Tvorbu zdrojů na reprodukci majetku by mělo urychlit navrhované zvýšení
vstupní ceny majetku, který lze jednorázově odepsat jako daňový výdaj, a
to z původních 10 tis. Kč na 20 tis. Kč.
Zejména k zamezení faktickému dvojímu zdanění v případě chybného časového
uplatnění daňových výdajů (nákladů) se navrhuje umožnit podávání
dodatečného daňového přiznání i na nižší daňovou povinnost za podmínek,
které stanoví zákon.
Kromě novely daní z příjmů se navrhuje i snížení pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z 35% na 34%, tj.
o 1% (0,25% u zaměstnavatele, 0,75% u zaměstnance).
Snížení sazby pojistného se projeví zvýšením čistých příjmů u všech
poplatníků, kteří pojistné platí, včetně těch, kteří s ohledem na nízké
příjmy žádnou daň neplatí.
Finanční dopad
V úhrnu lze odhadnout, že realizace navržených úprav v zákoně o daních z
příjmů bude znamenat snížení výnosu na daních z příjmů za rok 1996
maximálně cca o 17,3 mld Kč oproti p