587/24.11.21 - Vstupní cena zásob a majetku, který není hmotným majetkem a nehmotného majetku, u přijímajícího poplatníka

Tento příspěvek navazuje na předchozí příspěvek na toto téma ( . V tomto příspěvku se zabýváme majetkovými složkami, které nebyly specifikovány v předchozím KV, a které je možné vyčlenit do svěřenského fondu, resp. vložit do obchodní či rodinné – (i) zásobami a hmotným majetkem, který není hmotným majetkem dle ZDP a (ii) nehmotným majetkem (v tomto příspěvku neřeším problematiku nehmotného majetku dle § 32a ZDP ve znění platném do 31. 12. 2020, který byl předmětem výše uvedeného předchozího příspěvku, ale pouze nehmotný majetek dle účetních předpisů). V tomto případě je věc částečně výslovně řešena v § 24 odst. 2 písm. v) ZDP a § 24 odst. 11 ZDP. Nicméně tato ustanovení nepokrývají všechny situace, které mohou v praxi nastat. V souladu se stanovisky GFŘ k předchozímu KV i u výše zmíněných majetkových složek platí, že ZDP výslovně nedefinuje jejich „daňovou nabývací hodnotu", ale předmětná ustanovení (§ 24 odst. 2 písm. v) ZDP a § 24 odst. 11 ZDP) pouze v některých případech omezují daňovou uznatelnost účetních nákladů, které v těchto případech vznikají, tj. účetních odpisů a nákladů z titulu spotřeby zásob či jiných situací, kdy je možné zásoby uplatnit jako daňový výdaj (např. škoda). Pokud danou situaci výslovně nepokrývají daná ustanovení mělo by v souladu s § 21h ZDP platit, že účetní náklady budou daňově .

Osobu, která majetek vkládá či vyčleňuje do svěřenského fondu, rodinné či obchodní dále označujeme jako převodce a svěřenský fond, rodinnou fundaci či obchodní korporaci, která majetek nabývá, pak jako nabyvatele.

V případě zásob je výslovně řešena a upravena situace, kdy převodce je účetní jednotka nebo jde o fyzickou os