Důvodová zpráva k zákonu č. 259/2017 Sb., změna zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a dalších zákonů

Základním cílem navržené úpravy je zjednodušit systém placení pojistných sociálních odvodů, a to zejména placení pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na důchodové pojištění včetně záloh na toto pojistné u osob samostatně výdělečně činných (dále jen "OSVČ"). Návrh úpravy vychází především z praktických zkušeností České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení s prováděním nemocenského a důchodového pojištění OSVČ i z připomínek a návrhů jednotlivých OSVČ. Navržené změny nepředstavují zásadní věcné změny, jsou převážně provozně-technického charakteru a jsou zpracovány tak, aby byl minimalizován negativní dopad některých stávajících ustanovení na OSVČ.

Podle současné úpravy v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pojistném") záloha na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění musí být placeny za každý kalendářní měsíc a jsou splatné v období od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o nemocenském pojištění") zaniká OSVČ účast na nemocenském pojištění, pokud nebylo pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, posledním dnem měsíce, za který bylo pojistné zaplaceno. Účelem návrhu je změnit splatnost záloh na pojistné na důchodové pojištění (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) a pojistného na nemocenské pojištění tak, aby tato splatnost byla v měsíci, za který se platí (tj. v aktuálním měsíci). Vedle nově upravené splatnosti pojistného na nemocenské pojištění a záloh na pojistné na důchodové pojištění bude OSVČ umožněno zaplatit pojistné na nemocenské pojištění, tak jako dosud, tj. i za předchozí kalendářní měsíc, aniž by došlo k jeho zániku, a obdobně bude toto umožněno též u záloh na pojistné na důchodové pojištění, aniž by vzniklo penále.

Dále se navrhují změny převážně technického charakteru přínosné pro OSVČ, například:

Změny navrhované v zákoně o nemocenském pojištění promítají do oblasti nemocenského pojištění změny navrhované u OSVČ v zákoně o pojistném, dále reagují na změny jiných právních předpisů a rovněž odrážejí zhodnocení praktických zkušeností při provádění tohoto zákona. Za dobu provádění zákona o nemocenském pojištění se ukázala potřeba tento zákon v některých směrech zpřesnit, doplnit a zjednodušit tam, kde se právní úprava ukázala být překonanou. Navrhovaná úprava rovněž reaguje i na některé změny v jiných oblastech, např. v oblasti státní služby. Změny se navrhují zejména v následujících oblastech nemocenského pojištění:

Změny navrhované v zákoně o nemocenském pojištění, které se týkají OSVČ, se promítají i do zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o důchodovém pojištění") a do zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"). Dále se v těchto zákonech navrhují drobné a legislativně technické dílčí změny, které reagují na praktické zkušenosti z provádění důchodového pojištění, jejichž cílem je zpřesnit a zjednodušit současnou právní úpravu a zvýšit i její srozumitelnost.

V zákoně o pojistném se provádějí dále ještě určité úpravy týkající se placení penále, které upřesňují období, kdy se penále neplatí. Podle současné úpravy v zákoně o pojistném (§ 20 odst. 5) se v insolvenčním řízení neplatí penále za neodvedené pojistné na sociální zabezpečení (dále jen "penále") v době od nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek plátce pojistného nebo od schválení reorganizačního plánu, do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, nebo kterým reorganizace končí. Penále se rovněž neplatí za dobu od právní moci usnesení soudu, kterým byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurs po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Účelem návrhu je zejména se zřetelem na zkušenosti s aplikací tohoto ustanovení posunout začátek období neplacení penále na termín zahájení insolvenčního řízení, avšak jen v případech, kdy insolvenční návrh nebyl zamítnut, odmítnut nebo bylo insolvenční řízení zastaveno podle § 142 insolvenčního zákona, a současně zahrnout mezi způsoby řešení úpadku plátce pojistného rovněž oddlužení. Návrh také umožňuje nevyžadovat placení penále u pohledávek, které již byly promlčeny, z důvodu, že plátce pojistného má možnost uplatnit k těmto pohledávkám námitku promlčení.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu tohoto zákona je uvedena v samostatné části a obsahuje podrobné zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nejsou návrhem zákona dotčeny. soudních orgánů EU se navrhovaných změn nedotýká.

Pokud jde o předpisy Evropské unie, předloženého návrhu zákona se v širších souvislostech dotýká směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, se kterou není navrhovaná úprava v rozporu (od 25. května 2018 bude tato směrnice nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/579 ze dne 27. dubna 2016). Navrhovaná opatření jsou technického charakteru a nejsou v rozporu ani s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a s prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09.

Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady. Jedná se o změny technického charakteru a okruh sledovaných a evidovaných údajů u OSVČ a dlužníků v insolvenčním řízení se nemění, tj. bude totožný s okruhem údajů evidovaných pro účely důchodového a nemocenského pojištění již v současnosti, kdy je zajištěna standardní ochrana údajů získaných v souvislosti s prováděním pojištění v souladu s principy ochrany osobních údajů.

Návrh právní úpravy s sebou nepřináší žádná korupční rizika.

Současná právní úprava obsažená v zákoně o pojistném, v zákoně o nemocenském pojištění a v