Důvodová zpráva k zákonu č. 200/2015 Sb., změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

                        SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
 
I----------------------------------------------------------------------------I
I                            Název návrhu zákona:                            I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I       Zpracovatel / zástupce        I Předpokládaný termín nabytí          I
I           předkladatele:            I účinnosti, v případě dělené          I
I                                     I účinnosti rozveďte                   I
I     Ministerstvo zdravotnictví      I                                      I
I                                     I 1. 7. 2015                           I
I                                     I                                      I
I                                     I 1. 1. 2016 - zrušení dosavadní       I
I                                     I právní úpravy týkající se            I
I                                     I Zajišťovacího fondu, která se po     I
I                                     I jeho zrušení stane                   I
I                                     I 

I I-------------------------------------I--------------------------------------I I Implementace práva EU: I I----------------------------------------------------------------------------I I 2. Cíl návrhu zákona I I----------------------------------------------------------------------------I I Návrh vychází z Programového prohlášení vlády České republiky, které v I I části týkající se zdravotnictví obsahuje mimo jiné závazek k posílení I I státního dozoru nad finančními toky zdravotního pojištění a nad fungováním I I zdravotních pojišťoven. Konkrétní cíle návrhu jsou poté následující: I I I I a) zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními I I pojišťovnami, I I I I b) poskytování informací zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví I I a Ministerstvu financí, I I I I c) zákazu náboru pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím I I třetích osob, I I I I d) sankcionování porušení povinností zdravotními pojišťovnami, I I I I e) snížení povinného přídělu do rezervního fondu a I I I I f) specifikace právní úpravy překážek pro výkon funkce ředitele a členů I I orgánů zdravotních pojišťoven. I I I I Mimo výše uvedených oblastí upravuje návrh rovněž některé dílčí nedostatky I I vyplývající z dosavadní aplikace účinné právní úpravy. I I----------------------------------------------------------------------------I I 3. Agregované dopady návrhu zákona I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: I I----------------------------------------------------------------------------I I Náklady budou na straně orgánů veřejné správy maximálně v řádu stovek I I tisíc korun ročně a budou souviset zejména s novou agendou a zřízením I I nových systemizovaných míst. Zdravotní pojišťovny budou částečně dotčeny I I stanovením nových informačních povinností, nicméně v tomto případě se I I jedná o data, která již povinně archivují a veškeré náklady budou souviset I I pouze s jejich tříděním a zasláním příslušnému orgánu státní správy I I (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí). V souvislosti se I I zveřejňováním smluv se předpokládají na straně jednotlivých zdravotních I I pojišťoven náklady ve výši 500 tis. Kč až 1 000 tis. Kč podle počtu I I uzavřených smluv. Tyto náklady budou hrazeny z provozního fondu I I zdravotních pojišťoven. I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: I I----------------------------------------------------------------------------I I NE I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) I I----------------------------------------------------------------------------I I NE I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.4 Sociální dopady: I I----------------------------------------------------------------------------I I Dílčími úpravami zejména v zákoně č. 48/1997 Sb. dochází k posílení I I postavení pojištěnců a jejich nároků vyplývajících z účasti na systému I I veřejného zdravotního pojištění. Lze uvést např.: I I I I a) V případě dlouhodobého pobytu v cizině bude hradit pojištěnec pouze za I I tu část pobytu, po níž neprokáže uzavření zdravotního pojištění v I I zahraničí. Zároveň návrh zmírňuje dopady opomenutí odhlášení od I I zdravotního pojištění v ČR. I I I I b) Prodlužuje se lhůta, po kterou mají pojištěnci možnost změnit v průběhu I I kalendářního roku zdravotní pojišťovnu (do 31. 8.). I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.5 Dopady na životní prostředí: I I----------------------------------------------------------------------------I I NE I I----------------------------------------------------------------------------I

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

Programové prohlášení vlády České republiky obsahuje v části týkající se zdravotnictví mimo jiné závazek k posílení státního dozoru nad finančními toky zdravotního pojištění a nad fungováním zdravotních pojišťoven. Na základě této skutečnosti se navrhuje změna právní úpravy v zákonech upravujících systém veřejného zdravotního pojištění a činnost zdravotních pojištění v následujících oblastech.

Jako nedostatečná se v současnosti jeví právní úprava kontroly nakládání s finančními prostředky systému veřejného zdravotního pojištění, zejména v oblasti smluvních vztahů mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb. Příjmy zdravotních pojišťoven jsou přitom tvořeny platbami od plátců pojistného (pojištěnci a zaměstnavatelé) nebo od státu, který hradí pojistné za tzv. státní pojištěnce z prostředků státního rozpočtu. Ve všech případech se jedná o veřejné finanční prostředky, jejichž využívání má podléhat podrobné kontrole jak ze strany orgánů státní správy, tak ze strany veřejnosti. Veřejná kontrola by se přitom měla realizovat prostřednictvím dohledu nad obsahem smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb. To tím spíše, že obsah smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb může být sjednán mimo parametry stanovené každoročně vyhláškou o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení. Může tak docházet k individuálnímu zvýhodňování jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb ze strany zdravotních pojišťoven, které nakládají s veřejnými prostředky.

Obsah smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb je v současnosti dostupný pouze na základě žádosti prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu Sp. zn. 3 Ads 33/2006. Takovou praxi považuje předkladatel za nedostatečnou, především s ohledem na velké množství smluv uzavřených mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb a rovněž na nekomplexnost stávající právní úpravy ve vztahu k silné potřebě veřejné kontroly. Je třeba uvést, že celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění (resp. základních fondů všech zdravotních pojišťoven) činily v roce 2013 cca 221,8 mld. Kč, a s ohledem na to, že se tyto veřejné finanční prostředky používají zejména k úhradě poskytovaných hrazených služeb na základě individuálních smluv, je nezbytné zajistit jejich transparentnost prostřednictvím veřejné kontroly nad jejich obsahem.

Stávající právní úprava v zákoně č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o VZP“), a zákoně č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zaměstnaneckých pojišťovnách“), nebrání zdravotním pojišťovnám provádět nábor pojištěnců prostřednictvím tzv. třetích osob, tedy právnických a fyzických osob, které vykonávají tuto činnost na základě smlouvy a za provizi mimo pracovněprávní vztah s pojišťovnou. Jak ukazuje dlouhodobá praxe, využívají tyto třetí osoby při náboru pojištěnců problematické metody, např. uvádějí oslovené osoby v omyl, sjednávají přechod k jiné pojišťovně mimo lhůty stanovené zákonem č. 48/1997 Sb. apod. Předchozí snahy o částečnou regulaci této činnosti nevedly k pozitivním výsledkům.

Výše uvedené skutečnosti vyplývají z přímých poznatků Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven, na které se se stížnostmi na postupy třetích osob obracejí jak pojištěnci, tak pojišťovny, které jsou těmito praktikami negativně dotčeny.

Dle dostupných dat Ministerstva zdravotnictví došlo např. k 1.1.2012 k nestandardnímu přechodu cca 24 000 pojištěnců z Všeobecné zdravotní pojišťovny do Vojenské zdravotní pojišťovny, což pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu znamená přibližný pokles v příjmu 500 000 tis. Kč za rok. Nad činností třetích osob přitom nemá Ministerstvo zdravotnictví dohledovou pravomoc, tudíž neumožnuje na případné nekalé praktiky reagovat jiným způsobem než podáním trestního oznámení. K tomu již v souvislosti s Vojenskou zdravotní pojišťovnou došlo v roce 2013, kdy kontrola provedená Ministerstve