O b e c n á č á s t
Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného vztahu
k rovnosti mužů a žen, odůvodnění hlavních principů navrhované právní
úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen,
a vysvětlení její nezbytnosti jako celku
Platný právní stav
Korupce
Podle stávající právní úpravy jsou trestné činy postihující korupci
obsaženy zejména v hlavě třetí (Trestné činy proti výkonu pravomoci
státního orgánu a veřejného činitele), oddílu třetím (Úplatkářství).
V ustanoveních § 161 až 162 trestní zákon upravuje trestnost přijímání
úplatku, podplácení a nepřímého úplatkářství.
V § 162a odst. 2 tr. zák. je pro účely postihu úplatkářství obsažena velmi
široká definice úplatku, podle níž se úplatkem rozumí neoprávněná výhoda
spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, kterého
se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné
osobě, a na kterou není nárok. Předmětná definice byla do trestního zákona
doplněna novelou provedenou zákonem č. 96/1999 Sb. na základě dlouhodobě
ustálené judikatury v této oblasti.
Pojem veřejného činitele je pro účely trestního zákona vymezen v § 89
odst. 9 tr. zák. Pro oblast postihování korupce je definice veřejného
činitele rozšířena v § 162a odst. 2 tr. zák. tak, aby zahrnovala i
zahraničního veřejného činitele ve smyslu Úmluvy o boji proti podplácení
zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských
transakcích (Paříž, dne 17. prosince 1997). Předmětná definice zároveň
pokrývá požadavky vyplývající z Trestněprávní úmluvy o korupci (vyhlášené
pod č. 70/2002 Sb.).
V § 162a odst. 3 tr. zák. se promítá plnění protikorupčních úkolů
stanovených v rámcovém rozhodnutí Rady 568/2003/SVV o potírání korupce
v soukromém sektoru a příslušná ustanovení (článek 7 a 8) Trestněprávní
úmluvy o korupci, takže toto ustanovení umožňuje postihovat do určité míry
též korupční jednání v soukromoprávních obchodních vztazích.
Praní špinavých peněz
Skutkové podstaty umožňující postihnout praní špinavých peněz jsou
obsaženy zejména v § 251 až 252a tr. zák. Jedná se o skutkovou podstatu
trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 252a), část jednání
pojímaná jako praní špinavých peněz mezinárodními dokumenty je pokryta
rovněž trestným činem podílnictví podle § 251 tr. zák. a trestným činem
nadržování podle § 166 tr. zák.
Skutková podstata trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti
postihuje jednání, kterým se pachatel snaží vzbudit zdání, že výtěžek z
trestné činnosti je legálně nabytým příjmem. Trestný čin legalizace výnosů
z trestné činnosti spáchá ten, kdo zastírá původ nebo jinak usiluje, aby
bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci nebo jiného
majetkového prospěchu získaného trestnou činností, s cílem vzbudit zdání,
že taková věc nebo prospěch byly nabyty v souladu se zákonem, nebo kdo
jinému spáchání takového činu umožní. Za trestný čin legalizace výnosů z
trestné činnosti lze samostatně uložit trest odnětí svobody až na dva roky
nebo peněžitý trest, popřípadě vedle těchto trestů za podmínek stanovených
v ustanoveních upravujících tyto tresty (§ 31 až 57a tr. zák.) i další
tresty, např. zákaz činnosti nebo propadnutí věci aj. Při naplnění
okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby může být pachatel
potrestán trestem odnětí svobody až na 8 let nebo trestem propadnutí
majetku.
Podle skutkové podstaty trestného činu podílnictví v úmyslné formě podle §
251 tr. zák. je trestný ten, kdo ukryje, na sebe nebo jiného převede anebo
užívá věc, která byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou, nebo
to, co za ni bylo opatřeno. Za úmyslnou formu podílnictví lze samostatně
uložit trest odnětí svobody až na dva roky nebo peněžitý trest, popřípadě
vedle těchto trestů za podmínek stanovených v ustanoveních upravujících
tyto tresty i další tresty, např. zákaz činnosti nebo propadnutí věci aj.
Přísnější tresty lze uložit v závislosti na výši získaného prospěchu.
Část jednání klasifikovaného v mezinárodních dokumentech jako praní
špinavých peněz lze postihovat i jako trestný čin nadržování podle § 166
tr. zák., podle něhož je trestný ten, kdo pachateli trestného činu pomáhá
v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému
opatření nebo jejich výkonu. Za tento trestný čin lze samostatně uložit
trest odnětí svobody až na 3 roky, pomáhá-li však tato osoba pachateli
trestného činu, na který trestní zákon stanoví trest mírnější, bude
potrestána tímto mírnějším trestem.Vedle tohoto trestu lze uložit také
ostatní tresty za podmínek stanovených v ustanoveních upravujících tyto