Systém veřejného zdravotního pojištění permanentně potřebuje přísun finančních prostředků od plátců, neboť zdravotní pojišťovny musejí průběžně platit poskytnuté a vykázané hrazené služby, zajišťované poskytovateli na základě smluvního vztahu. Z tohoto důvodu soustřeďují zdravotní pojišťovny svoji metodickou a kontrolní činnost zejména na zaměstnavatele, kteří se rozhodující měrou podílejí na naplňování příjmové stránky a tím i na dlouhodobém fungování celého systému.
Co požadují zdravotní pojišťovny od zaměstnavatelů?
Ing.
Antonín
Daněk
Placení pojistného za zaměstnance jako
priorita
Lecjaký prohřešek mohou zdravotní pojišťovny při správě zdravotního pojištění do určité míry zohlednit či tolerovat, v žádném případě však neodpustí plátci, a tedy ani zaměstnavateli, neuhrazení pojistného za podmínek stanovených zákonem. Pokud zdravotní pojišťovna eviduje ve svém informačním systému pohledávku na pojistném, což lze na základě měsíčně předkládaných Přehledů a realizovaných úhrad snadno odhalit, stává se takový zaměstnavatel prvořadým předmětem jejího zájmu. Mimoto může dojít i k situaci, že zaměstnavatel pojistné nevypočte správně, takže na první pohled soulad mezi pohledávkami a platbami se může na základě kontrolního prověření změnit buď v nedoplatek s případným penále, nebo naopak v přeplatek.
Zda je pojistné správně vypočteno a příslušné zdravotní pojišťovně včas uhrazeno lze ze strany zdravotní pojišťovny věrohodně zjistit pouze kontrolou dokladů, kterými jsou především souhrnné mzdové rekapitulace a mzdové listy jednotlivých zaměstnanců.
Zástupné kontroly formou zaslání vyúčtování provádějí zdravotní pojišťovny především z těchto důvodů:
1.
Aby informovaly zaměstnavatele jako plátce pojistného o stavu jeho závazků a pohledávek k určitému datu, ideální je vyúčtování s nulovými hodnotami zůstatků pojistného a penále.
2.
Na základě takto evidovaných pohledávek (nejsou-li zaměstnavatelem dobrovolně uhrazeny) může zdravotní pojišťovna zahájit proces jejich vyměření například zasláním Oznámení o zahájení správního řízení a následným vystavením platebního výměru. Alternativu představuje vystavení výkazu nedoplatků – v tomto případě za předpokladu, že plátce vyměřené pohledávky nezpochybní. Nejsou-li pravomocné a vykonatelné pohledávky zaměstnavatelem uhrazeny, stávají se předmětem vymáhání, například prostřednictvím exekutorských úřadů.