Občas se u zaměstnavatele objeví potřeba zajištění nepředpokládané (a dočasné) pracovní činnosti, třeba za dlouhodoběji nemocného zaměstnance, nebo nutnost zajistit určitý úkol, což není v silách stávajících zaměstnanců. V takových případech zaměstnavatelé nárazově využívají služeb určitých osob, řekněme formou „záskoku“ či přechodné výpomoci. V souvislosti s postupem v oblasti zdravotního pojištění musí zaměstnavatel primárně posoudit, zda zúčtovaný příjem svojí výší či charakterem sjednaného pracovněprávního vztahu zakládá účast na zdravotním pojištění, což si v právních podmínkách roku 2022 předvedeme formou příkladů.
Záskok ve zdravotním pojištění v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
Pokud je uzavřena pracovní smlouva, třeba i na kratší dobu, podléhá zúčtovaný příjem (zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) vždy povinnosti placení pojistného, a to bez ohledu na výši příjmu. Jinak je tomu u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V rozhodném období kalendářního měsíce neřeší pojistný vztah zaměstnání na základě dohody o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč nebo dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 500 Kč. Je-li pojištěnec zaměstnán za těchto podmínek, tedy s příjmy nedosahujícími těchto hodnot, pak musí mít svůj pojistný vztah řešen v příslušném kalendářním měsíci registrací v některé (tedy alespoň v jedné) z kategorií uvedených v příkladu č. 3. S účinností od 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. A z hlediska odvodu pojistného nesmíme zapomínat, že rozhodujícím parametrem je dodržení minimáln&i