V souvislosti s prohlubováním boje proti daňovým únikům z globálního hlediska se zvyšuje význam mezinárodní spolupráce v oblasti daní. Je proto nutné věnovat právní úpravě mezinárodního zdanění pozornost ze strany společností s aktivitami jak v zahraničí, také i další řadě subjektů, které jsou též činné pouze v České republice. Zejména forma výměny informací se zahraničními daňovými správami přispívá ke zjištění značného množství informací o daňových subjektech, které by daňová správa sama nebyla schopna zjistit či získat bez zahraniční spolupráce. S narůstající liberalizací a globalizací národních ekonomik její význam neustále narůstá.
Mezinárodní výměna informací pohledem správce daně se zaměřením na oblast přímých daní a směrnice EU
Jaroslav
Dombrowski
Ing.
Gabriela
Buchtová
Úvod do problematiky
Ekonomickou globalizací, nárustem mezinárodního obchodu, pohybem investic a kapitálu, mobilitou daňových poplatníků, zejména nadnárodních společností, které efektivně využívají výhod plynoucích z jejich velikosti a geograficky působí napříč světem, dochází k ekonomické integraci mezi jednotlivými zeměmi. V důsledku globalizace a zvýšeného počtu přeshraničních transakcí a internacionalizace finančních nástrojů je pro členské státy EU stále více komplikované náležité vyměření daní, přičemž státy v této oblasti zdaňování trvají na své svrchovanosti, pokud se jedná o výši stanovení daní. Problematika správného vyměřování daní nepříznivě ovlivňuje fungování daňových systémů a má za následek dvojí zdanění, což v důsledku podněcuje k daňovým podvodům a daňovým únikům, zatímco kontrolní pravomoci zůstávají převážně na vnitrostátní úrovni. Jednotlivé členské státy nemohou řídit svůj vnitřní daňový systém bez informací pocházejících z ostatních členských států, zejména co se týče přímých daní. K odstranění nepříznivých účinků tohoto jevu bylo nevyhnutelné vytvořit mezi daňovými správami členských států takovou správní spolupráci, která by vedla k účinné spolupráci na mezinárodní úrovni v zájmu odstranění nepříznivých účinků rostoucí globalizace na vnitřní trh.
Mezinárodní spolupráce při správě daní je v současné době prováděna zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Do tohoto zákona byla zákonodárcem implementována směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. 2. 2011, o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (dále jen ,,směrnice Rady 2011/16/EU“).
Směrnice Rady 2011/16/EU označovaná zkratkou DAC (directive on administrative cooperation) byla přijata za účelem poskytnutí pomoci členským státům Evropské unie, a to k vytvoření tvorby právního nástroje, který by byl účinnější v případě mezinárodní spolupráce a odstranil by důsledky rostoucí globalizace v podobě ztíženého výkonu daňové správy v jednotlivých státech. Bylo nutné nastavit jasnější pravidla pro vzájemnou spolupráci mezi správci daně jednotlivých států, zejména stanovení postupů a pravidel, na jejichž základě členské státy vzájemně spolupracují za účelem výměny informací, u kterých lze předpokládat význam pro správu a vymáhání vnitrostátních právních předpisů týkajících se předmětných daní, tj. daně jakéhokoli druhu vybírané členským státem nebo jeho nižšími územními nebo správními celky, včetně místních orgánů, nebo na jejich účet. Výměnu informací v rámci této směrnice mohou využívat orgány územních samosprávných celků pro oblast místních poplatků. Z mezinárodní spolupráce