Článek se zabývá způsoby účtování několika vybraných specifických okruhů účtování. Pozornost je věnována finančním operacím, které jsou v podnikové ekonomice poměrně časté, stejně tak jako účtování výsledků inventarizace, ať již fyzické nebo hodnotové. Zvláštní důraz je kladen na účty časového rozlišení, které jsou pro podvojné účetnictví typické, a jejichž vzorové případy jsou v článku uvedeny. Na závěr je provedeno zaúčtování hospodářského výsledku, tj. rozdělení zisku a úhrada ztráty.
Vybrané specifické okruhy účetnictví
Ing.
Jana
Bellová,
Ph.D.,
Ing.
Jaroslav
Zlámal,
Ph.D.
Úvod
V následujícím textu se podíváme na některé vybrané operace, které by měly doplnit již získanou obecnou představu o činnosti účetních, o účtování hlavních či standardních účetních operací, a především uvést ty faktory, které jsou pro podvojné účetnictví typické, jako je tomu například při vytváření opravných položek či účtech časového rozlišení.
1 Účtování na finančních účtech
Finanční účty zachycují pohyb a stav finančního majetku, jedná se tedy o účty rozvahové, a to jak účty aktiv, tak i účty pasiv. Často se jedná přímo o převod peněz, jde tedy vesměs o velmi likvidní prostředky. Hlavní skupinu účtů této kategorie zachycuje účtová třída 2 – Finanční účty, která obsahuje účty používané k účtování krátkodobého finančního majetku. Mezi finanční účty však můžeme zařadit například i dlouhodobé úvěry, které pak obsahuje účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky.
V následujících ukázkách se podíváme na běžné účetní případy v této kategorii, a to jak v oblasti vlastních aktiv, tak i v oblasti zapůjčeného kapitálu, tj. pasiv. Mezi tyto operace patří především dvě větší skupiny účtování, a to výběry a vklady peněz z pokladny na běžný účet a opačně, dále poskytování a splácení krátkodobých úvěrů. Tyto operace si nyní schematicky
ukážeme, další účtování finančního majetku (jako jsou například nákupy a čerpání cenin, majetkových cenných papírů nebo úvěrových cenných papírů) přenecháme již zájemcům s odkazem na podrobnější učebnice účetnictví.
1.1 Výběr a vklad peněz na účet
Při výběrech z pokladny a vkladech na běžný účet a opačně je třeba si uvědomit, jakým způsobem v praxi probíhá tento převod a kdy máme k dispozici účetní doklady, které tyto operace provázejí. Protože můžeme účtovat pouze na základě dokladů, budou převody mezi těmito dvěma úschovami finančního majetku komplikovanější, a to především proto, že i při okamžitém vkladu na běžný účet u kterékoliv banky obdržíme výpis z účtu později. Proto do způsobu účtování vstupuje mezi dvěma účty, a to 211-Pokladna a 221-Bankovní účty, ještě mezistupeň, a to účet 261-Peníze na cestě.
Konkrétní způsob zaúčtování tohoto účetního případu by tedy vypadal tak, jak je uvedeno v následujícím příkladu.
Příklad
Zaúčtujeme situaci, kdy dne 3. 3. účetní obdržela „výdajový pokladní doklad“ s částkou 1 000 Kč. Tuto částku zaměstnankyně naší účetní jednotky uložila na běžný účet sice téhož dne, avšak výpis účtu dostane až 5. 3. Neexistenci dokladu o složení peněz na bankovní účet řešíme otevřením účtu 261-Peníze na cestě a celý účetní případ tak zaznamenáme ve dvou zápisech.
Interpretace:
Dokladem (a), tedy na základě Výdajového pokladního dokladu, jsme zaúčtovali výdaj částky z pokladny. Dokladem (b), tedy na základě Výpisu z účtu obdrženého z banky, jsme zaúčtovali příjem těchto peněz na náš běžný účet.
1.2 Výběr peněz z účtu a jejich vklad do pokladny
Příklad
Výběr peněz z účtu (rozumí se z běžného nebo devizového účtu uloženého u některé z bank) je umožněn šekem nebo příkazem kompetentní osoby (majitele účtu nebo jím pověřené osoby). Účetní operace doložená účetním dokladem však začíná až v okamžiku předání peněz do pokladny. Opět, i v tomto případě,
relevantní
účetní doklad, tj. výpis z účtu, přijde později. I tento proces tak musíme rozdělit do dvou kroků, a to jako uložení peněz do pokladny, a za druhé zaúčtování vlastního výb&