Záludnosti spolupracujících osob

Spolupracujícími osobami se podle znění § 13 odst. 1 ZDP rozumí:

Vymezení rodinného závodu nalezneme v § 700 až 707 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zde se uvádí, že . Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Základní podmínkou pro vznik rodinného závodu je skutečnost, že společně v něm pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů pracují jejich příbuzní.

Rozdělení příjmů a výdajů poplatníka daně z příjmů fyzických osob na spolupracující osoby lze využít pouze v případě skutečné spolupráce manželky nebo dalších osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a v případě rodinného závodu.

Dle znění § 13 odst. 4 ZDP :

Ze znění § 24 odst. 2 písm. k) ZDP vyplývá, že pokud spolupracující osoba vykoná pracovní cestu v souvislosti se spoluprací pro podnikatele, uplatní si výdaje na pracovní cestu této spolupracující osoby podnikatel. Podobně i další výdaje spolupracující osoby vynaložené v souvislosti se spoluprací s podnikatelem jsou daňově uznatelnými výdaji podnikatele. Daňovým výdajem spolupracující osoby ani podnikatele však není pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené za spolupracující osobu.

Příjmy a výdaje dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, to je:

uvedené v § 7 odst. 2 ZDP, to je:

Ze znění § 13 odst. 2 ZDP vyplývá, že Nikdy nemůže poplatník převést na spolupracující osobu odlišný poměr dosažených příjmů a odlišný poměr vynaložených výdajů, tedy např. nelze převést 50 % příjmů a 30 % výdajů poplatníka na spolupracující manželku. Vlastní rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby vyplývá z § 13 odst. 2 a odst. 3 ZDP.

V § 13 odst. 2 ZDP se uvádí, že příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:

Následně v § 13 odst. 3 ZDP se uvádí, že v případě, že je spolupracující osobou pouze manžel (rozumí se jak manžel, tak manželka, popř. registrovaný partner), se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby:

Znění v § 13 odst. 2 ZDP upravuje obecné pravidlo o rozdělení příjmů a výdajů, kdy nesmí přerozdělená částka přesáhnout v celkovém součtu 30 % a zároveň horní hranici vyjádřenou v peněžních prostředcích pro každý měsíc a zdaňovací období. Vůči tomuto odstavci 2 je poté speciálním ustanovením znění § 13 odst. 3 ZDP, týkající se spolupráce pouze s manželem poplatníka, kdy již do této spolupráce není zapojena žádná další osoba. Tento druh spolupráce má pak výhodnější daňový režim, a to v podobě výše podílu celkových příjmů a výdajů, které mohou být rozděleny, a také v maximální výši rozdílu mezi příjmy a výdaji, který může být rozdělen (a to jak ročně, tak měsíčně).

V případě spolupracujícího manžela dle § 13 odst. 1 písm. a) ZDP se nevyžaduje, aby manžel žil s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, přičemž se příjmy a výdaje na spolupracujícího manžela rozdělují ve výhodnějším daňovém režimu dle § 13 odst. 3 ZDP.

Při spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti dle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) ZDP se sice nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale podmínkou je, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Půjde například o syna, dceru, bratra, sestru, matku, otce, druha, družku, babičku, dědečka, strýce, tetu a případně o cizí osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Tato spolupráce se pak řídí daňovým režimem dle § 13 odst. 2 ZDP. Výše uvedené řešení dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP se vztahuje i na případ společné spolupráce manželky a další spolupracující osoby, např. dcery s podnikatelem.

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí dle § 21e odst. 4 ZDP společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Ve smyslu znění § 21e odst. 3 ZDP se rozumí pro účely daní z příjmů manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb. upravujícího registrované partnerství.

Pokud má podnikatel příjmy z nájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku, mohou být tyto příjmy a s nimi spojené výdaje rozděleny na spolupracující osobu (při reálné spolupráci této osoby), protože příjmy jsou zdaňovány dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP. V případě, že by však pronajímaný majetek nebyl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, byly by příjmy z nájmu zdaňovány dle § 9 ZDP, a v tomto případě i při reálné spolupráci spolupracující osoby (osoba by např. vedla evidenci pohledávek za nájemci, evidenci výdajů apod.) by nemohly být příjmy a související výdaje rozděleny na spolupracující osobu.

Neuplatní-li poplatník s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a uplatňuje paušální výdaje stanovené procentem z dosažených příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, pak se na něho vztahuje v souladu se zněním § 7 odst. 7 písm. a) až c) ZDP limitní výše uplatněných paušálních výdajů (prakticky se uplatní výdaje procentem 30 %, 40 %, 60 % a 80 % z limitní výše příjmů 2 000 000 Kč). Až po takto stanovené výši paušálních výdajů se mohou tyto výdaje spolu s dosaženými příjmy podnikatele rozdělit na spolupracující osoby ve smyslu § 13 ZDP.

je samostatným daňovým subjektem, to znamená, že v termínech stanovených zákonem. V tomto přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádí spolupracující osoba podíl převedených příjmů a výdajů. Při zahájení spolupráce se vztahuje na spolupracující osobu a to v souladu se zněním § 125 až 127 daňového řádu (obecné povinnosti v rámci registračního řízení) a (konkrétní registrační povinnosti vztahující se k dani z příjmů).

Podle § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je při výkonu samostatné výdělečné činnosti a současně je povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, s níž spolupracuje, a to nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost zakládající takovou povinnost. Podle znění § 48 odst. 2 téhož zákona OSVČ, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, je povinna oznámit příslušné OSSZ též den úmrtí OSVČ, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti a dále zda pokračuje v živnostenském podnikání, či nikoliv.

Podle znění § 5 písm. b) bod 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se za OSVČ považuje spolupracující osoba osoby vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP, pokud na ni lze podle ZDP rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Podle znění § 10 odst. 3 téhož zákona je nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil.

I když příjmy, které jsou převáděny na osobu spolupracující s podnikatelem, jsou považovány u spolupracující osoby za příjem ze samostatné činnosti a jsou zdaňovány dle § 7 ZDP manžela (manželky) a ostatních spolupracujících osob . Spolupracující osoba, pokud sama neprovádí podnikatelskou činnost, není z titulu spolupráce účetní jednotkou a rovněž nevede daňovou evidenci.

Pokud spolupracující osoba vykonává v kalendářním roce zaměstnání, má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod nebo má nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo je nezaopatřeným dítětem soustavně se připravujícím na budoucí povolání, resp. splní další podmínky stanovené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, jedná se u spolupracující osoby o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. V tomto případě je dle § 10 odst. 2 téhož zákona tato osoba povinně účastna důchodového pojištění, pokud její příjem z vedlejší samostatné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky, která činí 2,4násobek částky, jež se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za nějž se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Přitom za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro tyto účely považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné. Pokud převedený základ daně od podnikatele nedosáhne této výše, nemusí spolupracující osoba povinně platit pojistné na sociální pojištění OSVČ.