V článku si připomeneme základní zásady spolupráce osob dle § 13 zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), uvedeme si hlavní výhody spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daně z příjmů, ale pozornost zaměříme i na určité záludnosti spolupráce osob, na které podnikatel i spolupracující osoba nesmějí zapomenout.
Získejte na 10 dní ZDARMA
|
Záludnosti spolupracujících osob
Ing.
Ivan
Macháček
Vymezení spolupracujících osob
Spolupracujícími osobami se podle znění § 13 odst. 1 ZDP rozumí:
a)
spolupracující manžel,
b)
spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
c)
člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu
.Vymezení rodinného závodu nalezneme v § 700 až 707 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zde se uvádí, že
za rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a jenž je ve vlastnictví některé z těchto osob
. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Základní podmínkou pro vznik rodinného závodu je skutečnost, že společně v něm pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů pracují jejich příbuzní.
Rozdělení příjmů a výdajů poplatníka daně z příjmů fyzických osob na spolupracující osoby lze využít pouze v případě skutečné spolupráce manželky nebo dalších osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a v případě rodinného závodu.
|
Dle znění § 13 odst. 4 ZDP
příjmy a výdaje nelze rozdělovat
:a)
na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
b)
na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
c)
na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,
d)
na a od poplatníka, který zemřel,
e)
na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
Ze znění § 24 odst. 2 písm. k) ZDP vyplývá, že pokud spolupracující osoba vykoná pracovní cestu v souvislosti se spoluprací pro podnikatele, uplatní si výdaje na pracovní cestu této spolupracující osoby podnikatel. Podobně i další výdaje spolupracující osoby vynaložené v souvislosti se spoluprací s podnikatelem jsou daňově uznatelnými výdaji podnikatele. Daňovým výdajem spolupracující osoby ani podnikatele však není pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené za spolupracující osobu.
Příjmy a výdaje, které lze rozdělit na spolupracující osobu
Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP s výjimkou podílu na zisku společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.
Na spolupracující osobu lze tedy rozděLIT:
Příjmy a výdaje dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, to je:
–
příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
–
příjem ze živnostenského podnikání,
–
příjem z jiného podnikání, neuvedeného v písmenech a) a b)
,
ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (např. příjmy daňových poradců, auditorů, advokátů, notářů, komerčních právníků, lékařů)Dále lze rozdělit na spolupracující osobu příjmy a výdaje
uvedené v § 7 odst. 2 ZDP, to je:a)
příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
b)
příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
c)
příjem z výkonu nezávislého povolání.
Na spolupracující osoby nelze rozděLIT:
–
podíly na zisku společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti (příjem uvedený v § 7 odst. 1 písm. d) ZDP),
–
příjmy z kapitálového majetku dle § 8 ZDP,
–
příjmy z nájmu dle § 9 ZDP,
–
ostatní příjmy dle § 10 ZDP,
–
příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP.
Výše příjmů a výdajů, které lze rozdělit na spolupracující osobu
Ze znění § 13 odst. 2 ZDP vyplývá, že
u spolupracujících osob
musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná.
Nikdy nemůže poplatník převést na spolupracující osobu odlišný poměr dosažených příjmů a odlišný poměr vynaložených výdajů, tedy např. nelze převést 50 % příjmů a 30 % výdajů poplatníka na spolupracující manželku. Vlastní rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby vyplývá z § 13 odst. 2 a odst. 3 ZDP.V § 13 odst. 2 ZDP se uvádí, že příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:
a)
podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a
b)
částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.
Následně v § 13 odst. 3 ZDP se uvádí, že v případě, že je spolupracující osobou pouze manžel (rozumí se jak manžel, tak manželka, popř. registrovaný partner), se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby:
a)
podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a
b)
částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
Znění v § 13 odst. 2 ZDP upravuje obecné pravidlo o rozdělení příjmů a výdajů, kdy nesmí přerozdělená částka přesáhnout v celkovém součtu 30 % a zároveň horní hranici vyjádřenou v peněžních prostředcích pro každý měsíc a zdaňovací období. Vůči tomuto odstavci 2 je poté speciálním ustanovením znění § 13 odst. 3 ZDP, týkající se spolupráce pouze s manželem poplatníka, kdy již do této spolupráce není zapojena žádná další osoba. Tento druh spolupráce má pak výhodnější daňový režim, a to v podobě výše podílu celkových příjmů a výdajů, které mohou být rozděleny, a také v maximální výši rozdílu mezi příjmy a výdaji, který může být rozdělen (a to jak ročně, tak měsíčně).
Přehled výhod využití spolupráce osob
–
Při výkonu samostatné činnosti poplatníka zdaňované dle § 7 ZDP může dojít k situaci, že dosažené příjmy jsou nižší než dosažené skutečné výdaje. V tomto případě je možno rozdělit
na spolupracující osobu i ztrátu ze samostatné činnosti (z podnikání).
Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí jak pro poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, tak pro spolupracující osobu, podmínky stanovené v § 34 odst. 1 ZDP.–
Poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat skutečné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem.
I při minimální spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky stanovené v § 13 odst. 2 nebo odst. 3 ZDP, přičemž
poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období
. Tím lze dosáhnout daňové optimalizace jak u podnikatele, tak u spolupracující osoby.–
Na spolupracující osobu se rozdělují příjmy a výdaje při samostatné činnosti poplatníka, tedy jedná se o rozdělení veškerých daňově uznatelných výdajů poplatníka – i odpisů hmotného majetku, úplaty hrazené leasingové společnosti v rámci finančního leasingu, nájemného a dalších výdajů dle daňové evidence podnikatele. Na spolupracující osobu se však nerozděluje nezbytná úprava základu daně podnikatele vyplývající z § 23 ZDP (úpravy základu daně prováděné v tabulce E přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob).
–
Výhoda rozdělení příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu se rovněž projeví v případě, kdy je
podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů nucen uplatnit v daňovém přiznání progresivní sazbu daně 23 %
dle § 16 ZDP; pokud OSVČ využije při svém podnikání spolupracujících osob podle § 13 ZDP, stanoví se základ daně u podnikatele pro případné uplatnění progresivní sazby daně až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby.–
Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů podnikatele, a proto
není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje – zda ve skutečně prokázané výši nebo procentem z příjmů dle § 7 odst. 7
ZDP. V pokynu GFŘ č. D-22 se k § 13 ZDP uvádí, že příjmy dosažené při společně vykonávané samostatné činnosti se rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu.Shrnutí situací, kdy je výhodné využít reálné spolupráce spolupracujících osob:
–
Spolupracující osoba nemá žádné vlastní zdanitelné příjmy, a proto nemůže uplatnit příslušející slevy na dani (zejména základní slevu na dani na poplatníka) a odpočty od základu daně (poskytnuté dary, odpočet příspěvku na doplňkové penzijní spoření, odpočet pojistného na soukromé životní pojištění, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření).
–
Spolupracující osoba má vlastní zdanitelné příjmy, ale vypočtený základ daně jí neumožní uplatnit v plné výši slevy na dani a odpočty od základu daně dle § 15 ZDP.
–
Podnikatel je v daňové ztrátě a převedení podílu daňové ztráty na spolupracující osobu, která má vyšší základ daně, sníží daňové zatížení této spolupracující osoby.
–
Podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů je nucen uplatnit kromě sazby daně 15 % i druhou progresivní sazbu daně 23 % dle § 16 ZDP.
–
Podnikatel má vyšší základ daně, ale spolupracující osoba je v daňové ztrátě z vlastního podnikání, takže převedení podílu příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu sníží celkové daňové zatížení obou osob.
–
Zákoník práce neumožňuje zaměstnávání manžela druhým manželem, a proto je institut spolupráce osob mezi manželi vhodným optimalizačním řešením při společném podnikání manželů.
PŘÍKLAD 1
Oba manželé podnikají. Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2022 ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 450 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 520 000 Kč (je v daňové ztrátě). Manželka dosáhne ze svého podnikání zdanitelné příjmy 690 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje 60 %. Přitom manželka vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence.
Podnikatel může na spolupracující manželku převést plnou výši 50% daňové ztráty:
Subjekt
|
Rozdělení příjmů v Kč
|
Rozdělení výdajů v Kč
|
Podnikatel
|
225 000
|
260 000
|
Manželka
--ze spolupráce
|
225 000
|
295 000
|
--z vlastního podnikání
|
690 000
|
414 000
|
--celkem
|
915 000
|
709 000
|
Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2022 svůj dílčí základ daně z podnikání z 276 000 Kč na 206 000 Kč a tím u ní dojde ke snížení daně z 10 560 Kč na nulu (je uvažována pouze základní sleva na dani na poplatníka).
PŘÍKLAD 2
Manželka má příjmy ze svého podnikání a současně spolupracuje se svým manželem, který na ni z titulu svého podnikání převádí část svých příjmů a výdajů. V červnu 2022 manžel zemřel. Dle zpracovaných podkladů pro daňové přiznání zůstavitele má podnikatel zdanitelné příjmy za období od ledna 2022 do jeho smrti ve výši 620 000 Kč a daňově uznatelné výdaje 430 000 Kč.
Splnění podmínek pro rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku je následující:
–
padesátiprocentní podíl příjmů a výdajů, který lze dle první podmínky převést na manželku činí:
–
50 % podílu na příjmech 310 000 Kč
–
50 % podílu na výdajích 215 000 Kč
–
možný převedený rozdíl příjmů a výdajů 95 000 Kč
–
při spolupráci po dobu 6 měsíců ve zdaňovacím období roku 2022 lze převést na spolupracující manželku maximálně rozdíl příjmů a výdajů ve výši:
–
6 měsíců × 45 000 Kč = 270 000 Kč
Z porovnání splnění obou podmínek vyplývá, že na spolupracující manželku za dobu spolupráce se zůstavitelem v roce 2022 lze převést pouze rozdíl příjmů a výdajů 95 000 Kč, tedy 50 % příjmů a výdajů zemřelého manžela.
K některým záludnostem spolupráce osob
1) Rozdíl mezi spolupracující osobou vymezenou v § 13 odst. 1 písm. a) a spolupracující osobou v § 13 odst. 1 písm. b) ZDP
V případě spolupracujícího manžela dle § 13 odst. 1 písm. a) ZDP se nevyžaduje, aby manžel žil s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, přičemž se příjmy a výdaje na spolupracujícího manžela rozdělují ve výhodnějším daňovém režimu dle § 13 odst. 3 ZDP.
Při spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti dle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) ZDP se sice nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale podmínkou je, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Půjde například o syna, dceru, bratra, sestru, matku, otce, druha, družku, babičku, dědečka, strýce, tetu a případně o cizí osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Tato spolupráce se pak řídí daňovým režimem dle § 13 odst. 2 ZDP. Výše uvedené řešení dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP se vztahuje i na případ společné spolupráce manželky a další spolupracující osoby, např. dcery s podnikatelem.
Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí dle § 21e odst. 4 ZDP společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Ve smyslu znění § 21e odst. 3 ZDP se rozumí pro účely daní z příjmů manželem (manželkou) také partner
podle zákona č. 115/2006 Sb.
upravujícího registrované partnerství.
PŘÍKLAD 3
Podnikatel podniká jako OSVČ, přičemž po celý rok 2022 s ním spolupracuje kromě manželky i dcera, která studuje vysokou školu a žije s rodiči ve společně hospodařící domácnosti. Manželka ani dcera nemají žádné zdanitelné příjmy a na manželku není uplatňována sleva na dani. Za zdaňovací období roku 2022 dosáhne podnikatel základ daně ve výši 1 200 000 Kč.
Varianta spolupráce pouze manželky
V případě spolupráce pouze manželky, lze na manželku rozdělit podíl příjmů a výdajů ve výši 50 %, maximálně pak částku 540 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období. V našem případě činí 50 % rozdílu příjmů a výdajů podnikatele 600 000 Kč, takže lze rozdělit na spolupracující manželku limitní částku 540 000 Kč.
Údaje v Kč
|
Podnikatel
|
Manželka
|
Základ daně
|
660 000
|
540 000
|
Daň z příjmů
|
99 000
|
81 000
|
Základní sleva na poplatníka
|
30 840
|
30 840
|
Výsledná daň
|
68 160
|
50 160
|
Varianta spolupráce manželky a dcery
Na obě spolupracující osoby lze rozdělit dohromady podíl příjmů a výdajů ve výši 30 %, maximálně pak částku 180 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období. V našem případě činí 30 % rozdílu příjmů a výdajů podnikatele 360 000 Kč, takže lze převést na obě spolupracující osoby pouze limitní částku v souhrnné výši 180 000 Kč. Rozdělení této částky na obě spolupracující osoby je libovolné, v našem případě zvolíme stejný podíl základu daně na manželku i na dceru.
Údaje v Kč
|
Podnikatel
|
Manželka
|
Dcera
|
Základ daně
|
1 020 000
|
90 000
|
90 000
|
Daň z příjmů
|
153 000
|
13 500
|
13 500
|
Základní sleva na poplatníka
|
30 840
|
30 840
|
30 840
|
Sleva na dani na studenta
|
4 020
|
||
Výsledná daň
|
122 160
|
0
|
0
|
Příklad 4
Podnikatel žije se svou přítelkyní (družkou) ve společně hospodařící domácnosti. Přítelkyně vypomáhá příteli při jeho podnikání jako spolupracující osoba.
Přítelkyně nemá statut manželky, i když žije se svým přítelem ve společně hospodařící domácnosti. Proto lze na přítelkyni rozdělit pouze 30 % příjmů a výdajů z podnikání jejího přítele, maximálně částku 180 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období.
2) Rozdíl mezi spolupracující osobou vymezenou v § 13 odst. 1 písm. b) ZDP a členem rodinného závodu podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP
–
Při spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti dle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b)
ZDP se nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale podmínkou je, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Půjde tedy nejen o veškeré členy rodiny, ale i o další cizí osoby s jedinou podmínkou, že se jedná o osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem.–
Pro posouzení člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu jako spolupracující osoba dle § 13 odst. 1 písm. c)
ZDP se vyžaduje, aby se jednalo o člena rodiny ve smyslu znění § 700 odst. 1 ObčZ, který se zúčastní na provozu rodinného závodu, přičemž tato osoba nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.PŘÍKLAD 5
S manželem při jeho živnostenském podnikání spolupracuje manželka, na kterou převádí 50 % dosažených příjmů a výdajů, limitovaných převáděným základem daně 540 000 Kč za příslušné zdaňovací období. V květnu 2022 manželka zemřela. Ovdovělý manžel hodlá vytvořit v roce 2022 rodinný závod se synem, který nežije ve společně hospodařící domácnosti.
Z § 700 ObčZ vyplývá, že jedním z nutných zákonných předpokladů pro vznik rodinného závodu je účast manželů nebo alespoň jednoho z nich na činnosti rodinného závodu. Manželství však mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů. Proto v daném případě ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 ObčZ pro vznik rodinného závodu.
Co z toho vyplývá? V daném případě nelze postupovat ani podle § 13 odst. 1 písm. b) ani podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP a nelze příjmy a výdaje podnikatele převádět na syna, který se hodlá podílet na podnikání svého otce, a to z těchto důvodů:
–
není splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože spolupracující osoba nežije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti;
–
není splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP, protože nevznikl rodinný závod.
Řešením může být uzavření smlouvy o dílo, na základě které bude syn (rovněž podnikatel se živnostenským oprávněním) fakturovat provedené činnosti svému otci (podnikateli) při dodržení ceny obvyklé za provedené služby. To ovšem bude mít smysl, pokud otec uplatňuje výdaje ve skutečné výši a může si tak zaplacené výdaje za fakturované služby uplatnit do daňových výdajů. Pokud však podnikatel uplatňuje paušální výdaje ve smyslu § 7 odst. 7 ZDP, pak fakturace ztrácí daňový efekt pro podnikatele.
3) Pozor na zdaňování nájmu a využití spolupráce osob
Pokud má podnikatel příjmy z nájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku, mohou být tyto příjmy a s nimi spojené výdaje rozděleny na spolupracující osobu (při reálné spolupráci této osoby), protože příjmy jsou zdaňovány dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP. V případě, že by však pronajímaný majetek nebyl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, byly by příjmy z nájmu zdaňovány dle § 9 ZDP, a v tomto případě i při reálné spolupráci spolupracující osoby (osoba by např. vedla evidenci pohledávek za nájemci, evidenci výdajů apod.) by nemohly být příjmy a související výdaje rozděleny na spolupracující osobu.
4) Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu neovlivní limitní výši paušálních výdajů
Neuplatní-li poplatník s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a uplatňuje paušální výdaje stanovené procentem z dosažených příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, pak se na něho vztahuje v souladu se zněním § 7 odst. 7 písm. a) až c) ZDP limitní výše uplatněných paušálních výdajů (prakticky se uplatní výdaje procentem 30 %, 40 %, 60 % a 80 % z limitní výše příjmů 2 000 000 Kč). Až po takto stanovené výši paušálních výdajů se mohou tyto výdaje spolu s dosaženými příjmy podnikatele rozdělit na spolupracující osoby ve smyslu § 13 ZDP.
Okruhy povinností spolupracující osoby
Spolupracující osoba
je samostatným daňovým subjektem, to znamená, že
podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob
v termínech stanovených zákonem. V tomto přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádí spolupracující osoba podíl převedených příjmů a výdajů. Při zahájení spolupráce se vztahuje na spolupracující osobu
registrační povinnost k dani z příjmů,
a to v souladu se zněním § 125 až 127 daňového řádu (obecné povinnosti v rámci registračního řízení) a
dle § 39 odst. 1 ZDP
(konkrétní registrační povinnosti vztahující se k dani z příjmů).Podle § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je
spolupracující osoba povinna oznámit příslušné OSSZ den zahájení spolupráce
při výkonu samostatné výdělečné činnosti a současně je povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, s níž spolupracuje, a to nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost zakládající takovou povinnost. Podle znění § 48 odst. 2 téhož zákona OSVČ, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, je povinna oznámit příslušné OSSZ též den úmrtí OSVČ, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti a dále zda pokračuje v živnostenském podnikání, či nikoliv.Podle znění § 5 písm. b) bod 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se za OSVČ považuje spolupracující osoba osoby vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP, pokud na ni lze podle ZDP rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Podle znění § 10 odst. 3 téhož zákona je
pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečně činnosti
nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil.I když příjmy, které jsou převáděny na osobu spolupracující s podnikatelem, jsou považovány u spolupracující osoby za příjem ze samostatné činnosti a jsou zdaňovány dle § 7 ZDP
, není pro spolupráci
manžela (manželky) a ostatních spolupracujících osob
nutné živnostenské oprávnění pro spolupracující osobu
. Spolupracující osoba, pokud sama neprovádí podnikatelskou činnost, není z titulu spolupráce účetní jednotkou a rovněž nevede daňovou evidenci.Spolupracující osoba je povinna hradit pojistné na sociální pojištění a na zdravotní pojištění. Toto pojistné si hradí spolupracující osoba sama anebo je za ni hradí podnikatel.
Pokud spolupracující osoba vykonává v kalendářním roce zaměstnání, má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod nebo má nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo je nezaopatřeným dítětem soustavně se připravujícím na budoucí povolání, resp. splní další podmínky stanovené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, jedná se u spolupracující osoby o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. V tomto případě je dle § 10 odst. 2 téhož zákona tato osoba povinně účastna důchodového pojištění, pokud její příjem z vedlejší samostatné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky, která činí 2,4násobek částky, jež se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za nějž se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Přitom za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro tyto účely považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné.
V roce 2022 je OSVČ vedlejší povinně důchodově pojištěna při výši daňového základu alespoň 93 387 Kč.
Pokud převedený základ daně od podnikatele nedosáhne této výše, nemusí spolupracující osoba povinně platit pojistné na sociální pojištění OSVČ.
Získejte na 10 dní ZDARMA • Přístup ke všem článkům s příklady
|