Období nemoci zaujímá ve zdravotním pojištění důležitou roli a z více důvodů mnohdy nepříjemně komplikuje situaci jak u zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak i u osob samostatně výdělečně činných, což jsou pro systém veřejného zdravotního pojištění významné skupiny plátců pojistného.
Nemoc ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Zaměstnavatelé, zaměstnanci a nemoc
V době nemoci [přesněji v době čerpání pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“)], kratší než celý kalendářní měsíc se minimální vyměřovací základ snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů. To znamená, že alespoň poměrné minimální pojistné musí být odvedeno za ty kalendářní dny, ve kterých nemoc netrvala. Snížení minimálního vyměřovacího základu platí po celou dobu nemoci bez ohledu na to, zda má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, nebo na nemocenské z nemocenského pojištění (viz příklad č. 1).
K nutnosti dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum nepřihlíží zaměstnavatel tehdy, pokud pro zaměstnance neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), u těchto zaměstnanců je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem, a ani tehdy, když je vyměřovací základ alespoň na úrovni minimální mzdy.
Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, platí u pracovní smlouvy v této souvislosti pro zaměstnavatele následující:
–
vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se neodvádí (pokud například není do tohoto měsíce zúčtována odměna),
–
takového zaměstnance zaměstnavatel započítává do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu, ať už nemoc trvá celý kalendářní měsíc, nebo jen jeho část.
Nemoc však zcela zásadním způsobem ovlivňuje účast na zdravotním pojištění tehdy, pokud trvá celý kalendářní měsíc nebo pokud v důsledku nemoci není dosaženo u dohody o pracovní činnosti příjmu alespoň 3 500 Kč nebo u dohody o provedení práce činí příjem nanejvýš 10 000 Kč. Jestliže nemoc trvá celý kalendářní měsíc, pak v případě pracovní smlouvy není pojistný vztah u zdravotní pojišťovny přerušen. V případě dohod však musí být při fakticky nulovém příjmu osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Tento postup platí u dohod tehdy, pokud není do příslušného kalendářního měsíce například zúčtována odměna, která by svojí výší účast na zdravotním pojištění zajistila.
Pokud