Problematika skutečného sídla si u každého plátce DPH zaslouží pozornost, protože se jedná o povinný registrační údaj, jehož neoznámení může způsobit závažné problémy a může vést až k prohlášení za nespolehlivého plátce. Tento článek upozorňuje na povinnost oznamovat skutečné sídlo a obsahuje také správní judikát k této problematice.
Skutečné sídlo a prohlášení za nespolehlivého plátce DPH
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Zákonné vymezení
Skutečné sídlo pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je vymezeno v § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH (dále jen „zákon DPH“). Dále existuje k problematice dokument Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) upozornění k registračnímu údaji „skutečné sídlo“ čj.: 5636/15-7100-20116-012287. Podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o DPH se pro účely DPH sídlem rozumí u osoby povinné k dani adresa místa jejího vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení, přičemž pokud nemá fyzická osoba místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu. V dokumentu GFŘ je pak mimo