V tomto článku se zmíníme o základních zásadách spolupráce osob dle § 13 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (dále jen „ZDP “), zaměříme se na hlavní výhody spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daně z příjmů, ale upozorníme i na určité nevýhody takové spolupráce, na než by podnikatel i spolupracující osoba neměli zapomínat.
Výhody a nevýhody spolupráce osob
Ing.
Ivan
Macháček
Zásady daňového řešení spolupráce osob
Spolupracujícími osobami se podle znění § 13 odst. 1 ZDP rozumí:
1.
spolupracující manžel,
2.
spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
3.
člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
Rozdělení příjmů a výdajů poplatníka daně z příjmů fyzických osob na spolupracující osoby lze využít pouze v případě skutečné spolupráce výše uvedených osob.
Dle znění § 13 odst. 4 ZDP nelze rozdělení
příjmů a výdajů aplikovat
:a)
na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
b)
na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
c)
na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,
d)
na a od poplatníka, který zemřel,
e)
na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
Příjmy a výdaje a jejich výše, které lze rozdělit na spolupracující osobu
Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP
s výjimkou podílu na zisku společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Na spolupracující osoby nelze rozdělit
příjmy z kapitálového majetku dle § 8 ZDP, příjmy z nájmu dle § 9 ZDP ani ostatní příjmy dle § 10 ZDP. Ze znění § 13 odst. 2 ZDP vyplývá, že u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná
. se uvádí, že příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:
a)
podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 %, a
b)
částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.
Následně je uvedeno, že je-li spolupracující osobou pouze manžel (rozumí se jak manžel, tak manželka, popř. registrovaný partner), příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:
a)
podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 %, a
b)
částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
Znění v § 13 odst. 2 ZDP upravuje obecné pravidlo o rozdělení příjmů a výdajů, kdy nesmí přerozdělená částka přesáhnout v celkovém součtu 30 % a zároveň stanovuje horní hranici vyjádřenou v peněžních prostředcích pro každý měsíc a zdaňovací období. Vůči tomuto odstavci 2 je speciálním ustanovením znění § 13 odst. 3 ZDP, týkající se spolupráce výhradně s manželem poplatníka, kdy již do této spolupráce není zapojena žádná další osoba. Tento druh spolupráce má pak výhodnější daňový režim, a to v podobě výše podílu celkových příjmů a výdajů, které mohou být rozděleny, a rovněž v maximální výši rozdílu mezi příjmy a výdaji, který může být rozdělen (a to jak ročně, tak měsíčně).
Přehled výhod využití spolupráce osob
Při výkonu samostatné činnosti poplatníka zdaňované dle § 7 ZDP může dojít k situaci, kdy dosažené příjmy poplatníka jsou nižší než dosažené skutečné výdaje. V tomto případě je možno rozdělit
na spolupracující osobu i ztrátu ze samostatné činnosti (z podnikání)
. Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí jak pro poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, tak pro spolupracující osobu podmínky stanovené v § 34 odst. 1 ZDP. Poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat skutečné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem.
I při minimální spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky stanovené v § 13 odst. 2 nebo odst. 3 ZDP, přičemž poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše dosaženého základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období
. Tím lze dosáhnout daňové optimalizace jak u podnikatele, tak u spolupracující osoby. Na spolupracující osobu se rozdělují příjmy a výdaje při samostatné činnosti poplatníka, tedy jedná se o rozdělení veškerých daňově uznatelných výdajů poplatníka
– například odpisů hmotného majetku, úplaty hrazené leasingové společnosti v rámci finančního leasingu, nájemného a dalších výdajů dle daňové evidence (nebo vedeného účetnictví) podnikatele. Na spolupracující osobu se však nerozděluje nezbytná úprava základu daně podnikatele vyplývající z § 23 ZDP (úpravy základu daně prováděné v tabulce E přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob). Výhoda rozdělení příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu se rovněž projeví v případě, kdy je podnikatel s ohledem na dosažený vyšší základ daně z příjmů nucen uplatnit v daňovém přiznání progresivní sazbu daně 23 %
dle § 16 ZDP; pokud OSVČ využije při svém podnikání spolupracujících osob podle § 13 ZDP, stanoví se základ daně u podnikatele pro případné uplatnění progresivní sazby daně až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů podnikatele, a proto není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník (podnikatel) výdaje
– zda ve skutečně prokázané výši nebo procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP
. V pokynu GFŘ D-22 se k § 13 ZDP uvádí, že příjmy dosažené při společně vykonávané samostatné činnosti se rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu.Přehled situací, kdy je výhodné využít reálné spolupráce spolupracujících osob:
Spolupracující osoba nemá žádné vlastní zdanitelné příjmy, a proto nemůže uplatnit příslušející slevy na dani (zejména základní slevu na dani na poplatníka) a nezdanitelné části základu daně vymezené v § 15 ZDP (poskytnuté dary, odpočet příspěvku na doplňkové penzijní spoření, odpočet pojistného na soukromé životní pojištění, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření). Spolupracující osoba má vlastní zdanitelné příjmy, ale vypočtený základ daně jí neumožní uplatnit v plné výši slevy na dani a nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP. Podnikatel je v daňové ztrátě a převedení podílu daňové ztráty na spolupracující osobu, která má vyšší základ daně, sníží daňové zatížení této spolupracující osoby. Podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů je nucen uplatnit kromě sazby daně 15 % i druhou progresivní sazbu daně 23 % dle § 16 ZDP. Podnikatel má vyšší základ daně, ale spolupracující osoba je v daňové ztrátě z vlastního podnikání, takže převedení podílu příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu sníží celkové daňové zatížení obou osob. Zákoník práce neumožňuje zaměstnávání manžela, a proto je institut spolupráce osob mezi manželi vhodným optimalizačním řešením při jejich společném podnikání.
Příklad 1
Oba manželé podnikají. Manžel má za zdaňovací období roku 2022 ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 580 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 630 000 Kč (je v daňové ztrátě). Manželka má ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 640 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje 60 %. Manželka přitom vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence.
Podnikatel může na spolupracující manželku převést plnou výši 50 % daňové ztráty:
| Subjekt | Rozdělení příjmů v Kč | Rozdělení výdajů v Kč |
| Podnikatel | 290 000 | 315 000 |
| Manželka ze spolupráce | 290 000 | 315 000 |
| z vlastního podnikání | 640 000 | 384 000 |
| celkem | 930 000 | 699 000 |
Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2022 svůj dílčí základ daně z podnikání z 256 000 Kč na 231 000 Kč, čímž u ní dojde ke snížení daně ze 7 560 Kč na 3 810 Kč (je uvažována pouze základní sleva na dani na poplatníka).
Příklad 2
Manželka má příjmy ze svého podnikání a současně spolupracuje se svým manželem, který na ni z titulu svého podnikání převádí část svých příjmů a výdajů. V červnu 2023 manžel zemře. Dle zpracovaných podkladů pro daňové přiznání zůstavitele má podnikatel zdanitelné příjmy za období od ledna 2023 do jeho smrti ve výši 620 000 Kč a daňově uznatelné výdaje 430 000 Kč.
Splnění podmínek pro rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku je následující:
–
padesátiprocentní podíl příjmů a výdajů, který lze dle první podmínky převést na manželku činí:
–
50 % podílu na příjmech 310 000 Kč
–
50 % podílu na výdajích 215 000 Kč
–
možný převedený rozdíl příjmů a výdajů 95 000 Kč
–
při spolupráci po dobu 6 měsíců ve zdaňovacím období roku 2023 lze převést na spolupracující manželku maximálně rozdíl příjmů a výdajů ve výši 6 měsíců × 45 000 Kč = 270 000 Kč
Z porovnání splnění obou podmínek vyplývá, že na spolupracující manželku za dobu spolupráce se zůstavitelem v roce 2023 lze převést rozdíl příjmů a výdajů 95 000 Kč, tedy 50 % příjmů a výdajů zemřelého manžela (dosažených do dne jeho smrti).
Příklad 3
Podnikatel má ze živnostenského podnikání za rok 2022 zdanitelné příjmy ve výši 3 300 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %, tedy za rok 2022 v maximální možné výši z limitu 2 000 000 Kč × 60 % = 1 200 000 Kč. Jeho manželka je doma.
Podnikatel se rozhodne využít spolupráce manželky, která mu povede evidenci příjmů a databázi dodavatelů a odběratelů. Za tím účelem na ni podnikatel převede maximální možnou výši základu daně 540 000 Kč. Zdanění obou osob bude v roce 2022 následující:
| Výpočet daně v Kč | Manžel | Manželka |
| Základ daně | 1 560 000 | 540 000 |
| Vypočtená daň | 234 000 | 81 000 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 30 840 | 30 840 |
| Daňová povinnost | 203 160 | 50 160 |
Celkové zdanění obou manželů činí 253 320 Kč a je výrazně nižší než v případě nevyužití institutu spolupráce osob. Je tomu proto, že manželka si jakožto spolupracující osoba může rovněž uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč Kč a manžel si nemusí z částky základu daně přesahující 1 867 728 Kč uplatnit progresivní sazbu daně 23 %. Pokud by nedošlo k uplatnění spolupráce osob, činilo by zdanění manžela z dosaženého základu daně za rok 2022 ve výši 2 100 000 Kč: (1 867 728 Kč × 0,15 + 232 272 Kč × 0,23) – 30 840 Kč = 302 743 Kč.
Nevýhody uplatnění spolupráce osob
1.Rozdíl mezi spolupracující osobou vymezenou v § 13 odst. 1 písm. a) a spolupracující osobou v § 13 odst. 1 písm. b) ZDP
V případě spolupracujícího manžela dle § 13 odst. 1 písm. a) ZDP se nevyžaduje, aby manžel žil s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, přičemž se příjmy a výdaje na spolupracujícího manžela rozdělují ve výhodnějším daňovém režimu dle § 13 odst. 3 ZDP. Při spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP se sice nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, podmínkou však je, aby tyto osoby žili ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Jedná se například o syna, dceru, bratra, sestru, matku, otce, druha, družku, babičku, dědečka, strýce, tetu, případně o cizí osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Tato spolupráce se pak řídí daňovým režimem dle § 13 odst. 2 ZDP. Výše uvedené řešení dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP se vztahuje i na případ společné spolupráce manželky a další spolupracující osoby, např. syna s podnikatelem. Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí dle § 21e odst. 4 ZDP společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Ve smyslu znění § 21e odst. 3 ZDP se rozumí pro účely daní z příjmů manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb. upravujícího registrované partnerství.
Příklad 4
Podnikatel podniká jako OSVČ, přičemž po celý rok 2023 s ním spolupracuje kromě manželky i dcera, která je na mateřské dovolené a žije s rodiči ve společně hospodařící domácnosti. Manželka ani dcera nemají žádné zdanitelné příjmy a na manželku není uplatňována sleva na dani. Za zdaňovací období roku 2023 dosáhne podnikatel základu daně ve výši 1 200 000 Kč.
Varianta spolupráce pouze s manželkou
V případě spolupráce pouze s manželkou, lze na manželku rozdělit podíl příjmů a výdajů ve výši 50 %, maximálně pak částku 540 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období. V našem případě činí 50 % rozdílu příjmů a výdajů podnikatele 600 000 Kč, takže lze rozdělit na spolupracující manželku limitní částku 540 000 Kč.
| Údaje v Kč | Podnikatel | Manželka |
| Základ daně | 660 000 | 540 000 |
| Daň z příjmů | 99 000 | 81 000 |
| Základní sleva na poplatníka | 30 840 | 30 840 |
| Výsledná daň | 68 160 | 50 160 |
Varianta spolupráce s manželkou a dcerou
Na obě spolupracující osoby lze rozdělit dohromady podíl příjmů a výdajů ve výši 30 %, maximálně pak částku 180 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období. V našem případě činí 30 % rozdílu příjmů a výdajů podnikatele 360 000 Kč, takže lze převést na obě spolupracující osoby pouze limitní částku v souhrnné výši 180 000 Kč. Rozdělení této částky na obě spolupracující osoby je libovolné, v našem případě zvolíme stejný podíl základu daně na manželku i na dceru.
| Údaje v Kč | Podnikatel | Manželka | Dcera |
| Základ daně | 1 020 000 | 90 000 | 90 000 |
| Daň z příjmů | 153 000 | 13 500 | 13 500 |
| Základní sleva na poplatníka | 30 840 | 30 840 | 30 840 |
| Výsledná daň | 122 160 | 0 | 0 |
Příklad 5
Podnikatel žije se svou přítelkyní (družkou) ve společně hospodařící domácnosti. Přítelkyně vypomáhá příteli při jeho podnikání jako spolupracující osoba. O Vánocích 2022 dojde k uzavření manželství obou osob.
Přítelkyně nemá statut manželky, i když žije se svým přítelem ve společně hospodařící domácnosti. Proto lze na přítelkyni rozdělit pouze 30 % příjmů a výdajů z podnikání jejího přítele, maximálně částku 180 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období. Počínaje rokem 2023 lze na ji jakožto na manželku uplatnit již 50 % příjmů a výdajů z podnikání manžela, maximálně pak částku 540 000 Kč rozdílů příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období.
2.Rozdíl mezi spolupracující osobou vymezenou v § 13 odst. 1 písm. b) a členem rodinného závodu podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP
Při spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti dle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) ZDP
se nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale podmínkou je, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Půjde tedy nejen o veškeré členy rodiny, ale i o další cizí osoby s jedinou podmínkou, že se jedná o osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Pro posouzení člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu jakožto spolupracující osoby dle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP
se vyžaduje, aby se jednalo o člena rodiny ve smyslu znění § 700 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), který se účastní provozu rodinného závodu, přičemž tato osoba nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Z § 700 odst. 1 ObčZ vyplývá, že z
a rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Rodinný závod však nevznikne:
–
pokud jeden z manželů zemře a ovdovělý manžel hodlá provozovat s příbuznými rodinný závod
– je tomu tak proto, že manželství mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů, a proto ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 ObčZ pro vznik rodinného závodu;–
pokud by se na jeho provozu podíleli pouze příbuzní
(např. sourozenci), aniž by v rámci rodinného závodu byl zapojen i jeden nebo oba manželé;–
mezi druhem a družkou.
Příklad 6
S manželem při jeho živnostenském podnikání spolupracuje manželka, na kterou převádí 50 % dosažených příjmů a výdajů, limitovaných převáděným základem daně 540 000 Kč za příslušné zdaňovací období. V dubnu 2023 manželka zemře. Ovdovělý manžel hodlá vytvořit v roce 2023 rodinný závod se synem, který nežije ve společně hospodařící domácnosti.
Z § 700 ObčZ vyplývá, že jedním z nutných zákonných předpokladů pro vznik rodinného závodu je účast manželů nebo alespoň jednoho z nich na činnosti rodinného závodu. Manželství však mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů. Proto v daném případě ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 ObčZ pro vznik rodinného závodu.
V daném případě tedy nelze postupovat ani podle § 13 odst. 1 písm. b), ani podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP a nelze příjmy a výdaje podnikatele převádět na syna, který se hodlá podílet na podnikání svého otce, a to z těchto důvodů:
–
není splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože spolupracující osoba nežije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti;
–
není splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP, protože nevznikl rodinný závod.
Řešením může být uzavření smlouvy o dílo, na jejímž základě bude syn (rovněž podnikatel se živnostenským oprávněním) fakturovat provedené činnosti svému otci (podnikateli) při dodržení ceny obvyklé za provedené služby. To ovšem bude mít smysl, pokud otec uplatňuje výdaje ve skutečné výši a může si tak zaplacené výdaje za fakturované služby uplatnit do daňových výdajů. Pokud však podnikatel uplatňuje paušální výdaje ve smyslu § 7 odst. 7 ZDP, pak fakturace ztrácí daňový efekt pro podnikatele.
3.Nájem majetku a využití spolupráce osob
Pokud má podnikatel příjmy z nájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku, mohou být tyto příjmy a s nimi spojené výdaje rozděleny na spolupracující osobu (při reálné spolupráci této osoby), protože příjmy jsou zdaňovány dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP. V případě, že by však najímaný majetek nebyl zahrnut v obchodním majetku poplatníka (popřípadě byl z obchodního majetku vyřazen), byly by příjmy z nájmu zdaňovány dle § 9 ZDP, v tomto případě by i při reálné spolupráci spolupracující osoby (osoba by např. vedla evidenci pohledávek za nájemci, evidenci výdajů apod.) nemohly být příjmy z nájmu a související výdaje rozděleny na spolupracující osobu.
4.Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu a limitní výše paušálních výdajů
Neuplatní-li poplatník s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a uplatňuje paušální výdaje stanovené procentem z dosažených příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, pak se na něho vztahuje v souladu se zněním § 7 odst. 7 písm. a)–c) ZDP limitní výše uplatněných paušálních výdajů (prakticky se uplatní výdaje procentem 30 %, 40 %, 60 % a 80 % z limitní výše příjmů 2 000 000 Kč). Až po takto stanovené výši paušálních výdajů se mohou tyto výdaje spolu s dosaženými příjmy podnikatele rozdělit na spolupracující osoby ve smyslu § 13 ZDP.
K povinnostem spolupracující osoby
Spolupracující osoba
je samostatným daňovým subjektem. To znamená, že podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob
v termínech stanovených zákonem. V tomto přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádí spolupracující osoba podíl převedených příjmů a výdajů. Při zahájení spolupráce se vztahuje na spolupracující osobu registrační povinnost k dani z příjmů
, a to v souladu se zněním § 125–127 daňového řádu (obecné povinnosti v rámci registračního řízení) a dle § 39 odst. 1 ZDP
(konkrétní registrační povinnosti, vztahující se k dani z příjmů). Podle § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je spolupracující osoba povinna oznámit příslušné OSSZ den zahájení spolupráce
při výkonu samostatné výdělečné činnosti a současně je povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, s níž spolupracuje, a to nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost zakládající takovou povinnost. Podle znění § 48 odst. 2 téhož zákona OSVČ, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, je povinna oznámit příslušné OSSZ též den úmrtí OSVČ, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a dále zda pokračuje v živnostenském podnikání či nikoli. Podle znění § 5 písm. b) bod 2 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, se za OSVČ považuje spolupracující osoba osoby vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Podle znění § 10 odst. 3 téhož zákona je pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečně činnosti
nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. I když příjmy, které jsou převáděny na osobu spolupracující s podnikatelem, jsou považovány u spolupracující osoby za příjem ze samostatné činnosti a jsou zdaňovány dle § 7 ZDP, není pro spolupráci
manžela (manželky) a ostatních spolupracujících osob nutné živnostenské oprávnění pro spolupracující osobu
. Spolupracující osoba, pokud sama neprovádí podnikatelskou činnost, není z titulu spolupráce účetní jednotkou a rovněž nevede daňovou evidenci. Spolupracující osoba je povinna hradit pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Toto pojistné si hradí spolupracující osoba sama anebo je za ni hradí podnikatel
(jde o daňově neuznatelné výdaje).za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro tyto účely považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné
. V roce 2022 je OSVČ vedlejší povinně důchodově pojištěna při výši daňového základu alespoň 93 387 Kč, v roce 2023 se jedná o částku 96 777 Kč.
Pokud převedený základ daně od podnikatele nedosáhne této výše, nemusí tato spolupracující osoba povinně platit pojistné na sociální pojištění OSVČ.