Úplně nová sleva na daních z příjmů od zdaňovacího období roku 2022 aneb drobné pohledávky u zastavených exekucí

Při svém posouzení jsem primárně vycházel z těchto níže uvedených právních předpisů:

Novelizace zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, s sebou přinesla i související legislativně technické změny v ZDP. S počátkem zdaňovacího období roku 2022 tak světlo světa spatří i nová sleva na dani z příjmů. Základním „stavebním kamenem“, resp. příčinou je ustanovení § 55 exekučního řádu, kde se mimo jiné stanoví:

¹⁾

Jestliže však oprávněný složí zálohu na další vedení , její zastavení je tímto pozastaveno.

Jediným a velmi pragmatickým cílem této právní úpravy a slevy na dani samotné je toliko zastavení marných letitých exekucí. Oprávněnému budiž ku prospěchu a útěše náhrada ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství, případně snížená o již vymoženou část jistiny, přičemž tato náhrada je poskytována právě formou slevy na dani z příjmů. V daném případě takto zastavené už předmětnou pohledávku nelze dále vymáhat exekučně ani soudně.

Výše uvedená novela exekučního řádu uložila exekutorům, aby do tří měsíců od nabytí své účinnosti vyzvali oprávněné osoby ke složení zálohy na náklady u vymáhaných pohledávek:

Kromě výše uvedeného pro slevu na dani důležitého přinesla novela exekučního řádu i omezení na majetek, a to zejména u dlužníků, kteří mají nárok na starobní či invalidní důchod (II. a III. stupeň) anebo pokud vznikla pro dluh před 18. rokem. Výjimkou z omezení představují jen některé dluhy, například pro exekuci na výživné apod.

Nově jsou započítávány nejdříve náklady na , pak na jistinu, úroky, úroky z prodlení a až nakonec na náklady oprávněného, což představuje opět jednu z dalších významných změn.

V exekucích, které byly zahájeny po účinnosti novely, bude mít plátce mzdy (zaměstnavatel) nárok na paušální náhradu nákladů vůči povinnému (zde zaměstnanci, z jehož mzdy je povinen provádět srážky). Paušální náhrada nákladů činí 50 Kč za kalendářní měsíc a plátce mzdy si ji odečte od částky, kterou má povinnému vyplatit po provedení srážek ze mzdy. A v neposlední řadě novela přináší pro zaměstnavatele i informační povinnost vůči exekutorovi.

Výše uvedený zákon č. 286/2021 Sb. se mimo promítl a novelizoval i § 35 ZDP, jehož prostřednictvím zavádí od roku 2022 slevu na dani, kdy se základ daně poplatníků snižuje o slevu za zastavenou exekuci. Výše slevy odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému přizná exekutor při zastavení . Zásadní podmínkou pro přiznání této předmětné slevy je, že pohledávka musí být do výše maximálně 1 500 Kč bez příslušenství (zde se myslí nominální hodnota pohledávky) a dále, že zároveň probíhala po dobu alespoň 3 let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., přičemž během této doby nebyla pohledávka vymožena ani z části.

V ZDP se předmětná sleva promítá následovně v rámci ustanovení § 35 v odst. 4:

Osobně si již zde neodpustím poznámku, že ačkoliv politici všech stran stále hovoří o odstraňování daňových výjimek, je trochu kontraproduktivní (protiřečící si) schválit tuto slevu na dani, která dle mého názoru bude daň z příjmů spíše dále komplikovat.

Pokyn č. D-22 k danému ustanovení mlčí.

Z právní úpravy mimo jiné také vyplývá, že se jedná o přechodnou úpravu pro řešení historických exekucí. Tato se neaplikuje v případě nově zahájených řízení. Tím se dostáváme k přechodným ustanovením a účinnosti zákona, které ze ZDP nevyčteme, a je tak třeba obrátit se do exekučního řádu.

Slevu na dani podle odstavců 1 a 4 nelze uplatnit na daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo 21 odst. 4 ZDP.²⁾

Vzhledem k tomu, že výše náhrady činí 30 % z vymáhané pohledávky a maximální hodnota pohledávky je 1 500 Kč, celkem logicky je tak maximální sleva za jednu zastavenou exekuci ve výši 450 Kč (30 % z 1 500 Kč).

Slevu budou moci uplatnit:

Daňoví poplatníci – právnické osoby podávající daňové přiznání za zdaňovací období započaté v roce 2022 použijí pro vyčíslení a uplatnění slevy na dani podle § 35 odst. 4 ZDP strukturu, členění a věcnou náplň řádků tiskopisu daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob a jeho příloh platného pro dané zdaňovací období, a to konkrétně ř. 301 II. oddílu, přičemž do editovatelného řádku se uvede odkaz na slevu za zastavenou exekuci (§ 35 odst. 4 ZDP). Tato úprava se následně na ř. 310 II. oddílu promítne podle algoritmu ř. 290–300–301.

V případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob se sleva na dani zohlední v rámci 5. ODDÍLU – Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob.³⁾

V obou případech není primárně nutné uplatnění této slevy na dani žádným způsobem v rámci předkládaného daňového přiznání prokazovat, např. přílohou k daňovému přiznání.

Zaměstnanci, kterému nevznikne povinnost předložit správci daně daňové přiznání a tento požádá svého zaměstnavatele o roční zúčtování, tento má povinnost ke slevě na dani za zastavenou exekuci právě při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období přihlédnout a zohlednit ji. Prvním možným okamžikem bude roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za kalendářní rok 2022. Samozřejmě případná součinnost zaměstnance bude nezbytná, a v tomto případě je již prokazování k uplatnění nutné, a to předložením příslušného usnesení o zastavení ze strany zaměstnance.

Sleva za zastavenou exekuci je uplatnitelná pouze za zdaňovací období, ve kterém exekutor náhradu přizná. Sleva tedy může i propadnout, pokud poplatníkovi nevznikne za příslušné období daňová povinnost. Jinými slovy, nelze ji převádět do dalších období. Pokud poplatníkovi nevznikne daňová povinnost, sleva na dani nebude využita a reálně tak oprávněný věřitel nedostane za zastavenou exekuci nic.

V praxi není výjimečné, že osoba oprávněného nabyla v roce 2022 předmětnou pohledávku postoupením od původního věřitele. Jinak řečeno, původní věřitel pohledávku postoupí novému věřiteli a tento nový věřitel vede/vedl dále exekuční řízení.

Dle § 1880 odst. 1 NOZ nabývá postupník spolu s pohledávkou také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle mého názoru není dle ZDP rozhodné, zda je oprávněným postupník či původní věřitel. Vzhledem k této skutečnosti tedy při splnění podmínek definovaných v § 35 odst. 4 ZDP uplatnění slevy na dani nic nebrání.

V daném případě si však opětovně dovoluji upozornit, že jednou ze zákonných podmínek je maximální výše pohledávky ve výši 1 500 Kč, tj. původní nominální hodnota, a nikoliv hodnota, za kterou byla postoupena a případně i odepsána u nabyvatele pohledávky jejím postoupením.

V praxi se celkem často můžeme setkat také s případy, kdy daňoví poplatníci své pohledávky již neevidují v rámci svých účetních knih. Tyto pohledávky již jsou například 100% daňově odepsány a evidovány pouze v tzv. podrozvahové evidenci. Za těchto okolností může vyvstávat otázka, zdali u takto evidovaných pohledávek lze uplatnit předmětnou slevu na dani ve vztahu k novele exekučního řádu.

Dle mého názoru výše uvedené evidence nelimitují daňové poplatníky v uplatnění předmětné slevy na dani, tedy samozřejmě pokud jsou ostatní ZDP stanovené podmínky pro její uplatnění naplněny.

Dle mého názoru je zcela zjevná snaha zákonodárce ochránit dlužníka. Na druhou stranu nelze ani opomíjet postavení a práva věřitele, který po zastavení již nemá možnost svou pohledávku jakkoliv vymoct.

Na základě předpokladů, které jsou ostatně uvedeny i v důvodové zprávě, by v případě oddlužení věřitel od dlužníka obdržel přibližně 30 % vymáhané pohledávky. A právě proto byla v této částce určena i náhrada pro věřitele, kterou mu stát nakonec poskytuje formou nikoliv peněžní, nýbrž formou slevy na dani.

Jestliže se tedy vaše společnost či vy osobně jako podnikající fyzická osoba zabýváte činností, která generuje drobné pohledávky, a tyto pohledávky bezvýsledně vymáháte v rámci exekučních řízení, pak byste vaši pozornost měli zaměřit na výše uvedený nový institut slevy na dani.