Účetní závěrka vybraných účetních jednotek

Vydáno: 20 minut čtení

Vzhledem k blížícímu se termínu účetních závěrek bychom se v následujícím příspěvku zaměřili na shrnutí problematiky účetní závěrky u vybraných účetních jednotek, které účtují v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“).

 

Účetní závěrka vybraných účetních jednotek
Ing.
Zdeněk
Morávek,
daňový poradce
Na úvod připomeňme, že se jedná o účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí, příspěvkovými organizacemi, státními fondy podle rozpočtových pravidel a organizačními složkami státu.
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku
v plném nebo ve zkráceném rozsahu
. Jak již vyplývá ze samotného pojmu, sestavení účetní závěrky ve zkráceném rozsahu znamená menší rozsah poskytovaných údajů, resp. větší agregaci takto poskytovaných údajů. Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu nicméně vybrané účetní jednotky nesestavují, prováděcí vyhláška takovýto postup a možnost vůbec neupravuje. Pro úplnost ale doplňme, že v souladu s § 18 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Z § 20 zákona o účetnictví potom vyplývá, že tuto povinnost nemají mikro účetní jednotky a malé účetní jednotky nesplňující stanovená kritéria týkající se výše aktiv, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. Vybrané účetní jednotky patří mezi velké účetní jednotky, nicméně z úpravy § 20 odst. 1 zákona o účetnictví vyplývá, že řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu. Vybrané účetní jednotky mezi subjekty veřejného zájmu nepatří, proto se na ně povinnost ověření účetní závěrky auditorem nevztahuje. Pro úplnost doplňme, že subjekty veřejného zájmu jsou obchodní společnosti, které jsou emitentem investičních

Související dokumenty

Články

Účetní závěrka a postup při jejím zveřejnění
Problematika zveřejnění účetní závěrky
Zveřejnění účetní závěrky prostřednictvím finančního úřadu

Zákony

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony

Vyhlášky

Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech)
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky
220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek
5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti
Vyhláška č. 310/2020 Sb., . kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů
341/2021 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů