Pozemky evidované jako zboží OSVČ daňově uplatní až při prodeji - prověřeno soudem

Ing. Martin Děrgel

Vydáno: 20 minut čtení

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zpravidla nevedou pracné účetnictví, ale daleko snazší daňovou evidenci upravenou pěti odstavci § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tato je postavena na „hotovostním principu“, kdy příjmy a výdaje ovlivní základ daně při úhradě, až na výjimky, jako je odpisovaný hmotný majetek a finanční leasing. Ohledně obsahového vymezení složek majetku v daňové evidenci se však použijí účetní předpisy, nestanoví-li ZDP speciálně jinak. Proto i v daňové evidenci mohou být zbožím (zásobou) pozemky, pokud je předmětem činnosti dotyčné OSVČ nákup a prodej nemovitých věcí. Na rozdíl od účetních jednotek však OSVČ s daňovou evidencí jsou podle zmíněného „hotovostního principu“ výdaje za zboží daňově uznatelné již při úhradě. Dnešní soudnička ale vyjeví, že i z tohoto pravidla existuje významná výjimka. I v daňové evidenci se totiž daňový účinek výdajů za zásoby pozemků (zboží) odkládá až do okamžiku jejich prodeje, a navíc je omezen výší příjmů.

 

Pozemky evidované jako zboží OSVČ daňově uplatní až při prodeji – prověřeno soudem
Ing.
Martin
Děrgel
 
Právní minimum pozemků
Ačkoli se běžně v praxi i médiích stále hovoří o „nemovitostech“, z právního hlediska již neexistují, od roku 2014 je nový občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („dále jen OZ“), nahradil „nemovitou věcí“. Přičemž došlo současně k významným úpravám věcného obsahu. Do konce roku 2013 „starý“ občanský zákoník – zákon č. 40/1964 Sb. – definoval
nemovitosti jako pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem
. A šlo vždy o dvě právně samostatné věci. Zatímco od roku 2014 nově § 498 OZ vymezuje
nemovité věci
takto:
-
pozemky,
-
podzemní stavby se samostatným účelovým určením,
-
věcná práva k výše uvedeným,
-
práva, která za nemovité věci prohlásí zákon,
-
stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku a nelze ji přenést bez porušení podstaty.
Nikoho nepřekvapí, že zde patří pozemky, ale leckomu v soupise jistě chybí stavby, neboť zmíněných podzemních je málo (například metro, vinné sklípky a podzemní garáže) – důvod se ukáže záhy.
Jenže, co přesně se rozumí tím „pozemkem“? To nevyčteme ani z OZ – a můžeme předeslat, že definici neuvádí ani daňové zákony. Ze zkušeností však víme, že oficiální údaj o vlastnictví určitého pozemku – ať už jde o cokoli – vyčteme z katastru nemovitostí. Nabízí se tedy možnost, že
jeho definice je v katastrálním zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
, ve znění pozdějších p&

Související dokumenty

Zákony

40/1964 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
89/2012 Sb., občanský zákoník
256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

Vyhlášky

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví