Výdaje na akviziční činnost vynakládá nemalá část podnikatelů – právnických osob. Buď se jedná o jednorázovou, nahodilou činnost, nebo činnost pravidelnou, která je vykonávána samostatnou, za tímto účelem zřízenou entitou nebo interním oddělením v rámci společnosti. V následujícím článku bychom se rádi zaměřili na akviziční činnost právnických osob, založených za účelem podnikání, z pohledu daně z příjmů právnických osob. Záměrem není analyzovat z pohledu daňového akviziční činnost vykonávanou ve prospěch třetích osob.
Akviziční činnost právnických osob
Ing.
Jitka
Mrázková,
LL.M.,
Ing.
Miroslav
Holoubek,
daňoví poradci Rödl & Partner
Vymezení pojmu „akviziční činnost“
Pod pojmem akviziční činnost pro účely tohoto článku rozumíme sérii kroků, které činí právnická osoba za účelem nalezení vhodných investičních příležitostí, které mohou vést k získání podílu v jiné společnosti buď za účelem jeho držby, nebo následné fúze. Akviziční činnost pak přirozeně vede ke vzniku výdajů, které musí investor vynakládat, a to jak výdajů externích, tedy výdajů placených jiným subjektům (např. výdaje na právní a daňové poradenství, ekonomické analýzy), tak výdajů interních (například mzdy zaměstnanců interního akvizičního oddělení). Nesnadným úkolem je však vymezení toho, kdy jsou kroky vyhledávání vhodných investičních příležitostí ve svém sledu „pouhými“ náklady běžného období a kdy vstupují do pořizovací ceny finančního majetku a v běžném období jsou tedy promítnuty do bilance (rozvahy).<