Jak již označení režimu napovídá, pravidla fungování daně z přidané hodnoty ve zvláštních režimech se odlišují od těch běžných. Hlavním znakem zvláštních režimů je způsob určení základu daně, kterým není vše, co má být jako úplata přijato za uskutečněné plnění, ale pouze přirážka poskytovatele snížená o daň. To platí pro cestovní služby a dodání zboží obchodníkem s použitým zbožím, uměleckými předměty a starožitnostmi. Zcela jinak je koncipován zvláštní režim pro investiční zlato, kde se plnění osvobozené do daně prolíná s možnostmi odpočtu.
Zvláštní režimy v zákoně o DPH
Ing.
Petr
Vondraš,
daňový poradce BDO Czech Republic
Zvláštní režim pro cestovní službu
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), neuvádí výčet toho, co je cestovní službou, ale odkazuje se přímo na zákon č. 159/1999 Sb., o podmínkách podnikání v cestovním ruchu. V něm je v § 1a uvedeno, co je službou cestovního ruchu. Jedná se o dopravu zákazníka, ubytování, které není součástí dopravy a není určeno k bydlení, pronájem automobilu, motocyklu nebo jiného motorového vozidla a pak celá škála jiných služeb, kterými jsou zejména prodej vstupenek na kulturní nebo sportovní události, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů nebo nájem sportovního vybavení.
Cestovní služba je kombinace služeb cestovního ruchu nakoupená od jiných osob povinných k dani. Službou cestovního ruchu proto nemůže být ubytování poskytované hotelem přímému zákazníkovi, protože se jedná o vlastní službu hotelu, nikoli službu hotelem nakoupenou a jako součást kombinace jiných služeb cestovního ruchu poskytnutou zákazníkovi. Stejně tak nebude službou cestovního ruchu ve zvláštním režimu zájezd pořádaný dopravní společností, který bude obsahovat přepravu osob dopravním prostředkem této společnosti a průvodce, protože dopravní společnost poskytuje pouze jednu zakoupenou cestovní službu, službu p