Co je ESG
Téma ESG se dostalo do čela světové, evropské a národní legislativy. Všechny významné státy a podniky se zaštiťují udržitelností v
environmentální (E), sociální (S) a společenské (G)
oblasti. Když si ráno vaříte čaj, na krásně zbarvené, vonící krabičce čtete:
„LOYD pečuje o ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. K balení čajů využívá pouze SÁČKY Z PŘÍRODNÍCH SUROVIN, které jsou BIOLOGICKY ODBOURATELNÉ a nezatěžují životní prostředí. Záleží nám na přírodě.“
Pokud vstáváte brzy a potřebujete si rozsvítit, ČEZ hlásá:
„Jsme ČEZ. Jsme Čistá Energie Zítřka pro soběstačnou a zdravou zemi.“
Jedete do práce autem? Pak vás možná zaujme, že v posledních letech se prosazuje trend používání udržitelnějších a přírodních materiálů. Automobilový průmysl má vedoucí postavení v oblasti inovací s využitím nových materiálů, které mohou nahradit ekologicky škodlivé materiály a které jsou prospěšné i pro zemědělství a další průmyslová odvětví. Pokud máte již elektromobil nebo vodíkové palivové články v autě, pak vám není lhostejná ekologie. Samozřejmě je důležité, kde se nachází dobíjecí stanice a zda dojedete na místo určení.
V listopadu 2022 byl finálně schválený povinný reporting o udržitelnosti pro téměř 50 000 podniků v Evropské unii. V letošním roce musí vlády členských států, tedy i ta naše, pracovat na přenesení legislativy do národního práva.
Informace o udržitelnosti budou společnosti reportovat podle jednotlivých standardů. Pro úplně všechny podniky napříč sektory budou platit obecné standardy, které už jsou dokončené a Evropská komise by je měla po probíhajících konzultacích finálně přijmout v první polovině roku 2023. Obecné standardy zahrnují strategické informace a 10 tematických oblastí včetně klimatu, biodiverzity, vlastní pracovní síly nebo obchodního jednání. Jejich tvůrcem je EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group).
Rok 2030 bude zásadní pro vývoj sektorových standardů, podle kterých budou reportovat podniky z klíčových oblastí pro transformaci ekonomiky, jako je zejména energetika, doprava nebo zemědělství. Veřejné konzultace probíhají v těchto dnech a hodinách, finálně přijaté by měly být standardy v polovině roku 2024. Povinnost zveřejňovat ESG informace začnou pro většinu subjektů platit od roku 2025. Záleží na jednotlivých členských státech EU.
Strategie ESG
Současný vývoj v oblasti ESG váže na novou směrnici ESRG (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování. Ta vejde podle současných předpokladů v platnost v roce 2024, datum prvního reportu se může lišit podle typu podniku. V České republice se dotkne více než tisíce firem, týkat se bude zejména těch s 250 a více zaměstnanci, které budou podle této směrnice povinně reportovat obdobně jako je to u finančních výkazů.
Velký význam to bude mít pro podniky, které se budou ucházet o investice nebo úvěry, protože ty prokazatelně společensky odpovědnější budou mít při získávání kapitálu určité výhody.
Cíle ESG
Cílem ESG je
sledování, vykazování a zveřejňování informací,
které se týkají tří oblastí, a to
environmentální, sociální a řídicí
.
Obrázek č. 1: Vymezení základních cílů ESG
E
|
S
|
G
|
Environmental
|
Social
|
Governance
|
Klimatická změna
|
Lidské zdroje
|
Řízení a management
|
E
|
S
|
G
|
Environmental
|
Social
|
Governance
|
Klimatická změna
|
Lidské zdroje
|
Řízení a management
|
Emise skleníkových plynů
(uhlíková stopa)
|
Péče o zaměstnance a náborová politika
|
Nezávislost vedení
|
Efektivní využívání energií
|
Zdraví a bezpečnost na pracovišti
|
Odměňování vedení
|
Čisté energie
(energetický mix)
|
Rovné příležitosti. Diverzita a inkluze.
|
Práva akcionářů
|
|
Lidská práva
|
Firemní kultura
|
Znečištění a odpady
|
Dětská a nucená práce
|
Obchodní etika a etický kodex
|
Emise toxických plynů a dalších látek
|
Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
|
Daňová transparentnost
|
Odpadová politika
|
Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem
|
Boj proti korupci a úplatkářství
|
Nakládání a likvidace odpadových materiálů
|
Zabezpečení osobních údajů
|
Whistleblowing (prověření nelegitimních, nelegálních, nezákonných praktik)
|
|
|
Řízení rizik
|
Recyklace a principy cirkulární ekonomiky
|
Další zúčastněné strany, tzv. stakeholders
|
Interní kontroly a audit
|
Kvalita vody a vodní zdroje
|
Kontroverzní zdroje
|
Struktura auditní komise
|
Biodiverzita a ráz krajiny
|
Vztahy s komunitami
|
Compliance
|
Příležitost pro životní prostředí
|
Charita a filantropie
|
|
Čisté technologie
|
Odběratelsko-dodavatelské vztahy
|
|
Zelené budovy
|
Osvěta veřejnosti
|
|
Inovace a digitalizace
|
Ochrana spotřebitelů
|
|
Politiky na ochranu životního prostředí
|
Bezpečnost výrobků
|
|
Zdroj: Vlastní práce
Obrázek č. 2: Globální cíle trvale udržitelného rozvoje
Zdroj: OSN v Praze, 2015
Cílem ESG je tedy, aby při
společné snaze o posílení růstu ekonomiky
členských států EU byla zajištěna
transparentnost sociálních a environmentálních informací,
které budou poskytovat podniky ve všech odvětvích. Zároveň je plně v zájmu členských států vyžadovat další zlepšení transparentnosti nefinančních informací podniků.
Účinné řízení ESG
Způsob, jakým společnosti řeší konkrétní a významné otázky ESG, závisí na jejich činnosti, provozním prostředí, zdrojích, lokaci a dalších aspektech podnikání. Existují však některá společná opatření, která mohou všechny společnosti přijmout, aby identifikovaly a účinně řídily ESG ve svém podnikání:
–
Vytvoření vzdělávacích a školicích programů v oblasti ESG pro management a zaměstnance.
–
Stanovení referenčních hodnot pro své klíčové ukazatele výkonnosti a vytyčení relevantních cílů pro zlepšení.
–
Zavedení dohledu na dodržováním ESG, která mají největší dopad na firmu a zainteresované strany.
–
Vytvoření příslušných zásad a programů ESG a usilování o externí certifikaci (např. certifikace ISO) nebo o pozitivní ESG Rating.
–
Využívání nástrojů udržitelného financování k rozvoji majetku a projektů s pozitivním environmentálním a sociálním přínosem.
–
Důsledné zveřejňování informací o strategiích ESG a pokroku v plnění cílů ve výročních zprávách CSR (Společný reportovací standard), zprávách o udržitelnosti nebo integrovaných zprávách.
Faktory ESG a jejich vazba na
dotace
Z cílů ESG vyplývá potřeba integrovat environmentální, sociální a řídicí aspekty do všech odpovídajících procesů společnosti. To umožní lépe řídit rizika s těmito oblastmi související a vytvářet udržitelnou dlouhodobou hodnotu, která se bude odrážet i v příjmech. Prostřednictvím odpovědného investování lze usilovat nejen o dosažení zhodnocení finančních prostředků, ale současně optimálním způsobem působit na společnost směrem k uplatňování odpovědného chování.
Faktory ESG
Mezi hlavní faktory pro hodnocení ESG patří následující oblasti:
–
Environmentální udržitelnost
–
Dodržování lidských práv
–
Dobré životní podmínky zvířat
–
Principy rovnosti – diskriminace
–
Principy odpovědných investic
Mnohé z uvedených oblastí vážou na
témata dotační politiky
. Podpora může být přímá, výluční anebo se jedná o určitý dílčí dotační titul v rámci rozsáhlejšího programu.
Zásadní je, jakou
uhlíkovou stopu
za sebou má konkrétní podnik, činnost nebo produkt. Uhlíková stopa je objem skleníkových plynů, které lze přepočítat na oxid uhličitý jako ekvivalent (CO
2). Snahou je ji v čase minimalizovat. Proto jsou podporovány činnosti a produkty, které výrazně ovlivňují ovzduší naší planety.
Dotace
se tedy zaměřují na elektromobilitu a další alternativní pohony v rámci dopravy. Další důležitou oblastí je podpora využívání obnovitelných zdrojů energie a obecně energeticky úsporné projekty. Významná je také cirkulární ekonomika, především znovuvyužití odpadního materiálu z výroby.
Potřebná je určitě podpora v oblasti
eGovernmentu
, kdy k úsporám dochází například při přechodu od papírování k elektronizaci, což přispívá k omezování kácení stromů, avšak na druhé straně elektronizace je nesmírně energeticky náročná. Zásadní přínos má podpora výzkumu a vývoje, které mohou mít kladný dopad ve všech oblastech činnosti.
Obnovitelné zdroje a cirkulační ekonomika
jsou stěžejním dotačním titulem v rámci environmentální udržitelnosti. Jedná se o optimální a promyšlené hospodaření s vodou, sledování a analýzu spotřeby vody, její zadržování v krajině, recyklace a zvovuvyužití. Tyto procesy navazují na
dotace
na energeticky úsporná opatření na budovách, např. při budování zelených střech, využívání dešťové vody.
V rámci měst a obcí je vhodné podporovat budování retenčních nádrží, mokřadů, využívání dešťové vody, zajišťovat čištění odpadních vod ve výrobních i nevýrobních procesech, udržovat koryta řek a potoků, pečovat o rybníky, jezera a tůně.
Principy
rovnosti (nediskriminace)
se objevují u všech dotačních titulů. Požadavkem všech projektů je, aby v tomto směru byly neutrální. Jsou ale také vypisovány
dotace
přímo zaměřené na osoby, které jsou ohrožené diskriminací. Zásadní jsou
dotace
na
podporu zaměstnanosti,
dále na zřizování dětských skupin, na podporu vzdělávání v organizacích, vytváření podmínek pro zaměstnávání postižených osob nebo přímo zřizování sociálních podniků.
Jakýkoliv titul, který má environmentální nebo sociální dopad na chod organizace, je zároveň
odpovědnou investicí
z pohledu ESG.
Dotace
ESG v rámci Národního plánu obnovy
Protože otázka udržitelnosti je celosvětově významná a Česká republika je signatářem Pařížské dohody, obdržel náš stát zdroje z Evropské unie na posílení financování. Tyto zdroje jsou určené veřejnému sektoru i podnikatelům. Následující výběr dotací může být inspirativní právě ve veřejném sektoru.
Dotace
na fotovoltaické elektrárny nad 1MWp
Významnou dotací je
dotace
určená na
fotovoltaické elektrárny
(FVE). Příjem další z dotací by měl být
ve 3. čtvrtletí 2023
s tím, že maximální
dotace
bude 50 % celkových výdajů projektu. Mezi způsobilé výdaje patří:
–
samostatné projekty FVE s jedním předávacím místem do distribuční nebo přenosové soustavy,
–
sdružené projekty FVE, které zahrnují více dílčích projektů s více než jedním předávacím místem do DS/PS; instalovaný výkon sdruženého projektu je dán součtem instalovaných výkonů jednotlivých dílčích FVE,
–
společně s poskytovanou podporou na instalaci FVE mohou být dále podpořeny systémy bateriové akumulace vyrobené elektřiny a systémy výroby vodíku elektrolýzou vody.
Dotace
na cirkulární ekonomiku
Cirkulární řešení v podnicích představuje zavádění inovativních technologií v oblasti využití druhotných surovin, zvýšení využití efektivnějších a spolehlivějších nízkouhlíkových technologií.
Dotace
do výše 40 % způsobilých výdajů od 1 do 20 mil. Kč byly již v předchozím roce přihlášeny. Mezi žadateli jsou i
podniky vlastněné státem
, a to až do 100 % podílů.
Způsobilé výdaje v této oblasti jsou:
–
zavádění technologií k výrobě polotovaru nebo výrobku ze stavebního a demoličního odpadu, ať již vlastního nebo převzatého, postupem v souladu se
zákonem o odpadech (zákon č.
541/2020 Sb.);
–
zavádění technologií k výrobě druhotné suroviny, polotovaru nebo výrobku z vlastního odpadního materiálu jiného, než je stavební a demoliční odpad;
–
zavádění technologií pro výrobu polotovarů nebo výrobků z druhotných surovin nebo technologií umožňující zvýšení podílu druhotných surovin ve výrobku (druhotná surovina musí tvořit alespoň 5 % hmotnosti vyráběného polotovaru nebo výrobku);
–
zavádění technologií pro protektorování pneumatik;
–
zavádění technologií pro znovupoužití vlastního výrobního odpadu zařazením zpět do výrobního cyklu;
–
zavádění technologií pro získávání kritických surovin podle seznamu uvedeném ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů COM (2020) 474 final ze dne 3. 9. 2020 formou zpracování odpadu nebo druhotné suroviny;
–
zavádění technologií ke zvýšení recyklovatelnosti výrobků.
–
zavádění technologií k náhradě vybraných vstupních surovin.
–
snížení množství vstupů při výrobě.
Dotace
do školství v souvislosti s ESG
Do školství jde velmi významný rozsah peněžních prostředků. Je zásadní, aby školství reflektovalo vývoj v udržitelnosti, která se týká zejména životního prostředí. Pokud jde o souvislosti s ESG, je vypsána celá řada dotací:
–
střední školy MMR (42. výzva), příjem žádostí do 30. 9. 2025,
dotace
je určená na rozšíření a zkvalitnění infrastruktury škol pro vzdělávání ve vazbě na přírodní vědy, polytechnické vzdělávání, cizí jazyky nebo práci s digitálními technologiemi; způsobilé výdaje jsou 1–99 mil. Kč, zažádat mohou organizační složky státu (OSS) a příspěvkové organizace OSS (100%
dotace
), církve, církevní organizace a nestátní neziskové organizace (NNO) – 95 %, ostatní subjekty (90 %);
–
střední školy PR (43. výzva), příjem žádostí do 30. 9. 2025, způsobilé výdaje jsou 1–99 mil. Kč, zažádat mohou organizační složky státu (OSS) a příspěvkové organizace OSS (100%
dotace
), církve, církevní organizace a nestátní neziskové organizace (NNO) – 95 %, ostatní subjekty (90 %);
–
střední školy VRR (44. výzva), příjem žádostí do 30. 9. 2025,
dotace
je určená na rozšíření a zkvalitnění infrastruktury škol pro vzdělávání ve vazbě na přírodní vědy, polytechnické vzdělávání, cizí jazyky nebo práci s digitálními technologiemi; způsobilé výdaje jsou 1–99 mil. Kč, zažádat mohou organizační složky státu (OSS) a příspěvkové organizace OSS (100%
dotace
), církve, církevní organizace a nestátní neziskové organizace (NNO) – 95 %, ostatní subjekty (90 %);
–
odborné učebny středních škol (5. výzva), příjem žádostí do 31. 12. 2023; způsobilé výdaje 0,9–90 mil. Kč/škola; míra podpory 85 %; Karlovarský kraj;
–
odborné učebny středních škol (6. výzva), příjem žádostí do 31. 12. 2023; způsobilé výdaje 0,9–300 mil. Kč/škola; míra podpory 85 %; Ústecký kraj;
–
odborné učebny středních škol (7. výzva), příjem žádostí do 31. 12. 2023; způsobilé výdaje 0,9–15 mil. Kč/škola; míra podpory 85 %; Moravskoslezský kraj;
–
začínající výzkumníci/výzkumnice a vyrovnávání příležitostí v projektech aplikovaného výzkumu; TAČR, SIGMA; příjem žádostí do 5. 4. 2023; max. 5 mil. Kč, velikost
dotace
85 %;
–
technologičtí lídři; TAČR, příjem žádostí do 24. 5. 2023; max. 25 mil. Kč, velikost
dotace
75 %;
–
mateřské školy II MRR, příjem žádostí do 15. 5. 2023, způsobilé výdaje jsou 1–99 mil. Kč, velikost
dotace
90–100 % podle typu žadatele.
Rekordních 105 mil. Kč je určeno na
klimatické vzdělávání
. Jedná se o dotaci na dlouhodobé vzdělávací a osvětové projekty, které budou zaměřeny na změnu klimatu. Výzva je vyhlášená z Národního programu Životního prostředí a financována z Národního plánu obnovy. Příjem žádostí je do 31. 5. 2023 a týká se právnických osob (s výjimkou obchodních korporací, církví a církevních organizací a OSS).
Dotace
počítá s přípravou, koordinací a rozvojem vzdělávacích a osvětových programů a akcí v souvislosti se změnou klimatu, a to v následujících oblastech:
–
dlouhodobé programy pro základní, střední, střední odborné a vyšší odborné školy;
–
příprava, pilotní řešení a implementace vysokoškolských programů – modulů zaměřených na změnu klimatu v souvislostech;
–
vzdělávání cílových skupin, které jsou v profesním//pracovním kontaktu s technologiemi pro adaptační a mitigační opatření;
–
vzdělávací programy pro neodbornou veřejnost (v rámci programů celoživotního vzdělávání, propagace tématu ve veřejných knihovnách a regionálních muzeích);
–
osvětové programy pro specifické cílové skupiny veřejnosti (např. veřejnou správu a samosprávu, účastníky zájmových vzdělávání, zemědělce, zahrádkáře, rybáře).
Dotace
do dopravy v souvislosti s ESG
–
Telematika pro veřejnou dopravu MMR, PR (54. + 55. výzva); příjem žádostí do 31. 10. 2023; způsobilé výdaje 5–50 mil. Kč; vhodný žadatelé: kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy, Ministerstvo dopravy, dopravci na základě smlouvy o veřejných službách a přepravě cestujících; Ministerstvo dopravy a Správa železnic, s. o., (100 %), Organizace zakládané (krajem, obcí, DSO) – 70 %, Provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy, obchodní společnosti (70 %), dopravci na základě smlouvy (70 %), ostatní (85 %).
–
Multimodální osobní doprava PR, MMR (68. + 69. výzva); příjem žádostí do 24. 6. 2024; způsobilé výdaje 3–75 mil. Kč, míra podpory 70/85 %; posílení multimodality (propojení více druhů) osobní dopravy výstavbou nebo modernizací přestupních terminálů, parkovacích systémů, preferenčních a kapacitních opatření pro veřejnou dopravu.
Řešení problematiky odpadu je zásadním úkolem v rámci ESG, má významný dopad na udržitelnost naší společnosti, a to jejích všech oblastí. Proto při vypsání výzvy je pamatováno na obrovský rozsah způsobilých výdajů:
–
Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů (4. výzva); příjem žádostí do 30. 6. 2023, minimální
dotace
500 000 Kč, míra podpory 85 %; vhodný žadatel: obce a města, svazky obcí, kraje, městské části, městské části hl. města Prahy, státní podniky, OSS, veřejnoprávní instituce, veřejné výzkumné instituce NNO (nadace a nadační fondy, ústavy, spolky, obecně prospěšné společnosti), zájmová sdružení právnických osob, vysoké školy, školy a školská zařízení a školské právnické osoby, církve a náboženské společnosti a svazy a jimi evidované právnické osoby, obchodní společnosti, družstva, společenství vlastníků jednotek, společenství vlastníků, fyzické osoby – podnikatelé.
Způsobilými výdaji jsou:
–
Výdaje na stavební práce, dodávky a služby přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu a jsou nezbytné pro úspěšnou realizaci v rozsahu podporovaných opatření.
–
Nákup nemovitosti do výše 10 % z celkových ostatních realizačních nákladů.
–
Nákup hmotného majetku (zařízení) a nehmotného majetku; zejména pořízení nového zařízení nezabudovaného do stavby, technologie, software.
–
Manipulační zařízení přiměřeného výkonu a parametrů.
Stakeholdeři z veřejného sektoru
Protože mezi stakeholdery (uživatele) zprávy o udržitelnosti patří také subjekty veřejného sektoru, je vhodné se o tuto oblast zajímat. Zpráva o udržitelnosti je jednou ze zpráv souvisejících s účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou velkých společností, kterým tuto povinnost ukládá směrnice EU č. 2013/34, ve znění pozdějších předpisů. Právě poslední aktualizace uložila povinnost zpracovávat zprávu o udržitelnosti. Mezi stakeholdery patří z veřejného sektoru Evropská unie, vláda, zákonodárci, regionální a lokální partneři, různé asociace, spolky, nadace.
Co všechno si lze ve zprávě o udržitelnosti přečíst, lze odvodit z cílů trvale udržitelného rozvoje (obrázek č. 2).
Přestože povinné předkládání zpráv o udržitelnosti teprve na podniky čeká, již je naplněno jejich předkládání ve finančních subjektech a výrobní a obchodní podniky a jejich skupiny také v řadě případů svoje informace v oblasti ESG prezentují.
Závěr
Problematika ESG (Environmental, Social and Corporate Governance) není jen záležitostí obchodních korporací, protože se nově dostala do směrnice EU 2013/34 o účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách o udržitelnosti.
Záležitosti ESG se bytostně týkají každého obyvatele naší planety, neboť více než 8 miliard osob nechce žít v bídě, diskriminaci, smogu, nedostatku vody a potravin.
Pařížská dohoda, jejímž signatářem je i Česká republika, má ambiciózní cíl: do roku 2030 snížit
emise
skleníkových plynů nejméně o 40 % proti roku 1990, udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C.
Veřejný sektor v rámci svých pravomocí a kompetencí přerozděluje prostředky státního rozpočtu, ale je také zodpovědný za transfery dotací konečným uživatelům v oblasti ESG. Je na exekutivě, aby tyto procesy byly nastaveny správně, průhledně, hospodárně, s cílem udržitelnosti financování všech potřebných služeb státu poskytovaných jeho občanům.
Nakladatelství Wolters Kluwer, a. s., připravuje s autorkou článku publikaci, která bude manuálem v oblasti ESG.