Povinnost uhradit penále je upravena v ustanovení § 251 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „daňový řád “). Penále vzniká z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani. V praxi v podstatě nastávají tyto dvě nejčastější situace, které vyvolají vznik povinnosti uhradit penále:
- správce daně zahájí daňovou kontrolu po stanovení daně (tj. předmětná daň již byla dříve vyměřena či doměřena a daňovou kontrolou je již stanovená daň prověřována) a na základě výsledků daňové kontroly stanoví vyšší daň, sníží nadměrný odpočet či sníží daňovou ztrátu, nebo
- po stanovení (vyměření či doměření) daně vydá správce daně výzvu k podání dodatečného daňového přiznání, na kterou daňový subjekt nereaguje a správce daně v rámci doměřovacího řízení zahájeného vydáním předmětné výzvy doměří daň (zvýší daň, sníží nadměrný odpočet či sníží daňovou ztrátu) bez součinnosti daňového subjektu.
|
Perfektní žádost o prominutí penále? S naším chytrým vzorem ji vytvoříte hned!
|
Žádost o prominutí penále
Ing.
Jiří
Pšenčík
1 Penále
Penále se tedy stanoví zjednodušeně tehdy,
dojde-li na základě kontrolní činnosti správce daně k doměření daně, která byla již dříve stanovena
, a správce daně stanoví tuto daň v odchylné výši. Příklad 1
Rozdíl oproti poslední známé povinnosti
Daňový subjekt podal dne 23. 2. 2023 daňové přiznání k DPH za zdaňovací období leden 2023, na řádku 1 uvedl základ daně 5 000 000 Kč, základní sazba daně 1 050 000 Kč, na řádku 40 pak uplatnil nárok na odpočet ve výši základu daně 3 000 000 Kč, základní sazba daně 630 000 Kč; na řádku 64 proto vykázal vlastní daňovou povinnost ve výši 420 000 Kč, kterou v termínu zaplatil.
Správce daně měl pochybnosti o správnosti tohoto daňového přiznání, a proto ještě před vyměřením daně z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2023 zahájil postup k odstranění pochybností (vydal výzvu dle § 89 odst. 1 daňového řádu).
V průběhu postupu k odstranění pochybností bylo zjištěno, že daňový subjekt v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty nepřiznal uskutečnění zdanitelného plnění z daňového dokladu v základu daně 1 000 000 Kč, základní sazba DPH 210 000 Kč. Na základě postupu k odstranění pochybností proto správce daně zvýšil základ daně (o částku 1 000 000 kč) a daň (o částku 210 000 Kč) na řádku 1 daňového přiznání za zdaňovací období leden 2023, z tohoto důvodu zvýšil též vlastní daňovou povinnost na řádku 64 daňového přiznání o 210 000 Kč na výsledných 630 000 Kč. Správce daně takto na základě postupu k odstranění pochybností (poprvé) vyměřil daň z přidané hodnoty za zdaňovací období ve výši 630 000 Kč.
Řešení
1.
Vzhledem k tomu, že v daném případě byla daň poprvé vyměřena až po postupu k odstranění pochybností, daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále, když daň nebyla doměřena (v tomto smyslu dodatečně stanovena jako rozdíl oproti poslední známé dani), ale poprvé vyměřena, a to ve správné výši.
2.
Povinnost uhradit penále by ze zcela stejných důvodů nevznikla ani tehdy, pokud by správce daně namísto postupu k odstranění pochybností zahájil daňovou kontrolu před vyměřením daně a daň stanovil ve stejné výši jako v případě popsaného postupu k odstranění pochybností.
3.
Penále by však vzniklo, pokud by správce daně daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2023 vyměřil tak, jak daňový subjekt tvrdil ve svém daňovém přiznání, a tedy v nesprávné výši, a teprve následně by zjistil, že daňové přiznání bylo (poprvé) vyměřeno v nesprávné výši, zahájil by daňovou kontrolu a doměřil by daň z přidané hodnoty ve výši 210 000 Kč. Z takto doměřené daně, tj. z rozdílu oproti poslední známé dani, by zároveň stanovil penále ve výši 20 %, tedy 42 000 Kč.
Penále má
sankční povahu
, když povinnost jej uhradit vzniká v situacích, kdy daňový subjekt chyboval při stanovení daně a zároveň sám tuto nesprávnost neopravil
. Proto musel správce daně například provést často časově a odborně náročnou daňovou kontrolu. Je však zároveň logické, že penále obsahuje také
motivační prvek
– implicitním cílem je, aby daňový subjekt, který zjistí nesprávnost své poslední známé daně, tuto nesprávnost opravil rychle a efektivně
tím, že podá dodatečné daňové přiznání. Z pohledu správy daní se jedná o win-win situaci, když daňový subjekt podáním dodatečného daňového přiznání ušetří na penále, na druhé straně správce daně nemusí zasahovat, a může tedy svou pozornost a své kapacity věnovat jiným daňově relevantním skutečnostem. Tento motivační princip je obsažen v ustanovení § 251 odst. 4 daňového řádu, podle kterého platí, že povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo v dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně. Lze proto důrazně doporučit, aby daňový subjekt, který ve lhůtě pro stanovení daně (obecně tříletá lhůta od podání daňového přiznání – k tomu viz § 148 daňového řádu) zjistí, že jeho daňová povinnost má být vyšší, nadměrný odpočet nižší či daňová ztráta nižší, podal sám dodatečné daňové přiznání. Vydá-li správce daně výzvu k podání dodatečného daňového přiznání, lze rovněž silně doporučit, aby daňový subjekt vždy rozumně uvážil obsah této výzvy a dopadají-li zjištění správce daně uvedená v této výzvě skutečně na daňovou povinnost daňového subjektu, aby dodatečné daňové přiznání ve lhůtě určené ve výzvě sám podal –
podáním dodatečného daňového přiznání
(ať již před jeho podáním byla či nebyla vydána výzva k podání dodatečného daňového přiznání) totiž penále nevznikne
.ex lege
Penále činí
20 % z částky doměřené daně či sníženého nadměrného odpočtu
. V případě, že dochází ke snížení ztráty na daních z příjmů, pak penále činí 1 % z hodnoty snížené ztráty
.Příklad 2
Stanovení penále v případě snížení ztráty a vzniku daňové povinnosti
Daňový subjekt podal přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2021. V tomto daňovém přiznání vykázal ztrátu ve výši 1 000 000 Kč. Správce daně daň vyměřil dle údajů v podaném daňovém přiznání.
Následně zahájil správce daně daňovou kontrolu zaměřenou na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2021 a dodatečně zvýšil výnosy daňového subjektu o 2 500 000 Kč.
Řešení
Výpočet penále se tak bude fakticky skládat ze dvou položek:
1.
1 % z částky snížené daňové ztráty (1 000 000 x 0,01= 10 000 Kč) a
2.
20 % z doměřené daně z příjmů právnických osob (zjednodušeně doměřená daň: 1 500 000 Kč x 0,19 = 285 000 Kč, výpočet penále: 285 000 Kč x 0,2 = 57 000 Kč).