Nové definice a hraniční hodnoty
Skoro se nabízí říct, že by to nebyl „pořádný“ nový zákon, kdyby nezaváděl nové definice a pojmy. Dlužno dodat, že vymezení pojmů současnému
zákonu o účetnictví vskutku chybí – zkusili jste někdy v
zákonu o účetnictví najít definici aktiv, dluhů (závazků), výnosů či nákladů? A přitom právě o tom účetnictví je, že?
Řada jiných terminologických změn vychází ze snahy tvůrců zákona o harmonizaci nového zákona o účetnictví s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards, dále jen „IFRS“). Samozřejmě, že v neposlední řadě jsou opravovány nedokonalosti v současných definicích. Abychom ukázali provázanost a důsledky jednotlivých změn, pojali jsme článek tak, aby jedna popisovaná změna více či méně navazovala na tu další. Tak pojďme na to…
Definice čistého obratu
Ačkoli nám v současné účetní legislativě chybí definice výnosů, máme už nyní v
zákoně o účetnictví obsaženu definici čistého obratu. Ta je zakotvena v
§ 1d odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „
ZoÚ“), a zní:
„Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů
1)
snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12“.
Jde tedy o úhrn všech výnosů (účtová třída 6).
Nová definice obratu, a buďme za ni rádi, zní:
„Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely účetnictví rozumí
výše výnosů
z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb
bez zahrnutí prodejních slev za účetní období, pokud účetní období trvá 12 kalendářních měsíců nebo 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Má-li účetní období jiné trvání, rozumí se ročním úhrnem čistého obratu výše výnosů podle věty první přepočtená na účetní období trvající 365 dní“.
Taková definice lépe vystihuje podstatu „čist&ea
