Jak přibývá digitálních písemností, přibývají i otázky ohledně jejich věrohodnosti, použitelnosti, správného způsobu archivace ad. Na některé z těchto otázek se zaměříme v následujícím textu, zvláštní pozornost pak bude věnována takovým písemnostem, které plní úlohu účetních a daňových dokladů.
Digitální písemnosti a doklady
MVDr.
Milan
Vodička,
daňový poradce, vedoucí Sekce IT KDP ČR
Právní pozadí
Jednou ze základních věcí, kterou je nutné posoudit, je rozlišení, zda jde o oblast veřejnoprávní, anebo soukromoprávní. V případě, kdy se bude jednat o úkon právního jednání orgánu veřejné moci, resp. veřejnoprávního subjektu, anebo o úkon vůči němu, musíme vycházet z jasně daných legislativních podmínek, jaké musí být dodrženy požadavky, a to nejen v tom smyslu, jak musí být digitální písemnost elektronicky zabezpečena, ale i z hlediska zvoleného způsobu komunikace. Za veřejnoprávní subjekt (dále také „orgán veřejné moci“) jsou v intencích zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce považovány:
–
stát,
–
územní samosprávný celek,
–
právnická osoba zřízená zákonem nebo
–
právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem.
Za úkon právního jednání se pak považuje takový projev vůle, který je způsobilý vyvolat právní následky, to znamená vznik, změnu nebo zánik práv a povinností dotčených subjektů.1)
|
Právní jednání veřejnoprávního subjektu
|
||
|
Elektronická písemnost
|
Kvalifikovaný elektronický podpis, případně pečeť a kvalifikované časové razítko
|
§ 5 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
|
|
Elektronické doručování
|
Prostřednictvím datové schránky, pokud ji má adresát zpřístupněnu
|
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
|
|
Prostřednictvím elektronické pošty
|
Nutná reakce adresáta ve lhůtě – např. § 19 odst. 9 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád nebo § 4 | |