Souběhy u dohod a zdravotní pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Nejsou výjimkou případy, kdy zaměstnanci pracující na základě některé z dohod o
pracích konaných mimo pracovní poměr mají ještě další příjmy anebo se ocitají v různých situacích,
které musejí zaměstnavatelé odpovědně vyhodnotit a následně zvolit správný postup. Povinnosti
placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje
ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5
písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zúčtovaný příjem svojí výší nebo
povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká povinnost platit
pojistné.
Osoby individuálně podnikající platí pojistné z příjmů ze samostatné činnosti ve smyslu
ustanovení § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZDP“), dle § 5 písm. b) cit. zákona č.
48/1997 Sb. Primárně je důležité posoudit, zda
musí být při placení pojistného dodržen u příjmu na základě sjednané dohody minimální vyměřovací
základ, nebo může být v souladu se zákonem odvedeno pojistné i z příjmu nižšího, než je zákonné
minimum. Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění určen pro zaměstnavatele (zaměstnance) i OSVČ
maximální vyměřovací základ, což znamená, že platba pojistného není u těchto subjektů omezena horní
hranicí.
Důležitost v