Co budou muset obsahovat zveřejňované ESG informace?

Globální prostředí v oblasti životního prostředí, sociálních záležitostí a řízení (ESG) se rychle formuje. Společnosti, které budou mít povinnost vykazovat nefinanční informace podle Směrnice 2022/2464/EU (Corporate Sustainability Reporting Directive, dále jen „CSRD“), budou muset používat soubor nových standardů pro vykazování udržitelnosti. Tyto standardy byly nařízením Komise EU v přenesené pravomoci ze dne 31. 7. 2023 doplněny do Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, přičemž je nařízení závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech, a to od 1. 1. 2024 pro účetní období začínající dne 1. 1. 2024 nebo později. Vytvořila je pracovní skupina pro účetní výkaznictví EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group), která je technickým poradcem Evropské komise v rámci CSRD směrnice. EFRAG je neziskové sdružení zřízené podle belgického práva, které slouží evropskému veřejnému zájmu v oblasti účetního výkaznictví i podávání zpráv o udržitelnosti tím, že rozvíjí a prosazuje evropská stanoviska v oblasti účetního výkaznictví a podávání zpráv o udržitelnosti. Základem standardů je princip . V rámci tohoto principu společnosti musí zveřejňovat nejen to, jak aktivity z oblasti udržitelnosti ovlivňují jejich vlastní výkon a postavení, ale také informace o tom, jaký má jejich činnost dopad na jejich hospodaření a v důsledku na celou společnost. Hodnocení udržitelnosti je následně posuzováno samostatně a také v rámci vzájemného působení obou hledisek. Evropské standardy pro vykazování udržitelnosti ESRS (European Standards Reporting Sustainability) se člení do tří částí, jak uvádí tabulka č.1, a to na:

Současně Rada pro mezinárodní standardy udržitelného rozvoje (ISSB – International Standards Sustainability Boards), která je novou radou pro tvorbu standardů v rámci Nadace IFRS, na základě vzájemné spolupráce s Evropskou komisí a EFRAG ve snaze o dosažení společného cíle, kterým je obsah zveřejňování klíčových informací o klimatu, vydala 26. 6. 2023 první dva standardy udržitelného rozvoje. Jedná se o standardy IFRS S (International Financial Reporting Standards Sustainability – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví). První z těchto standardů je zaměřen na obecné požadavky v oblasti zveřejňování finančních údajů o udržitelnosti. Druhý standard se věnuje zveřejňování údajů o klimatu. Oba standardy stanovují požadavky na zveřejňování důležitých informací o významných rizicích a příležitostech podniků týkajících se udržitelnosti, které investoři potřebují k posouzení hodnoty konkrétního podniku. Cílem ISSB je vyvinout a vydat komplexní globální základnu standardů pro vykazování udržitelnosti s ohledem na konzistentní, srovnatelný a vysoce kvalitní reporting udržitelnosti navržený tak, aby vyhovoval potřebám investorů.

Standardy EFRAG budou po jejich implementaci do národních účetních úprav členských zemí EU pro vykazování udržitelnosti dotčených podniků povinné, přičemž standardy IFRS S jsou pouze doporučením. Zároveň však platí, že s ohledem na spolupráci ISSB a EFRAG jsou obojí standardy ve vzájemném souladu.

Jak již bylo zmíněno, standardy EFRAG pro vykazování udržitelnosti byly přijaty Evropskou komisí na konci července 2023. Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti musí stanovit obsah a případně strukturu, podle níž mají být informace vykázány. Tyto informace zahrnují informace krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého časového horizontu a obsahují: stručný popis obchodního modelu a strategie podniku, popis časově ohraničených cílů ve vazbě na udržitelnost, popis úlohy správních, řídících a dozorčích orgánů s ohledem na otázky udržitelnosti, popis politik podniku ve vztahu k otázkám udržitelnosti, informace o případné existenci systému pobídek spojených s otázkami udržitelnosti, popis potenciálních nepříznivých dopadů spojených s činností podniků a jeho hodnotovým řetězcem, popis opatření podniků ve vazbě na tyto potenciální nepříznivé dopady a výsledky opatření, popis hlavních rizik pro podnik spojených s otázkami udržitelnosti a ukazatele pro požadované uvádění informací. Standardy rovněž musí splňovat požadavky na zajištění kvality vykazovaných informací, nesmí ukládat podnikům nepřiměřenou administrativní zátěž, musí upřesnit informace, které mají podniky uvádět, upřesnit výhledové, retrospektivní, kvalitativní a kvantitativní informace, které mají podniky vykazovat, a zároveň zohlednit potíže při získávání informací od subjektů ve svém hodnotovém řetězci. Z hlediska jejich zaměření a obsahu je lze rozdělit na průřezové a tematické standardy, jak ukazuje tabulka č. 1. Odvětvové standardy v tabulce nejsou zahrnuty, protože budou vydány až v roce 2024.

Tabulka č. 1: Evropské standardy (ESRS)

Průřezové standardy
ESRS 1	Obecné požadavky
ESRS 2	Obecné informace
Tematické standardy – Životní prostředí
ESRS E1	Změna klimatu
ESRS E2	Znečištění
ESRS E3	Vodní a mořské zdroje
ESRS E4	Biologická rozmanitost a ekosystémy
ESRS E5	Využívání zdrojů a oběhové hospodářství
Tematické standardy – Sociální
ESRS S1	Vlastní pracovní síla
ESRS S2	Pracovníci v hodnotovém řetězci
ESRS S3	Dotčené komunity
ESRS S4	Spotřebitelé a koncoví uživatelé
Tematické standardy – Řízení a správa
ESRS G1	Chování podniků

První část, tj. , je zaměřena obecně, konkrétně se jedná o standard ESRS 1 (Obecné požadavky) a ESRS 2 (Obecné informace).

popisuje strukturu standardů ESRS, vysvětluje pravidla pro vypracování a základní pojmy a stanovuje obecné požadavky na přípravu a prezentaci informací týkajících se udržitelnosti. Obecné požadavky vycházející z tohoto standardu jsou zaměřeny na kategorie standardů ESRS, kvalitativní charakteristiky poskytovaných informací, dvojí významnost, která je chápána jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti. Dále je důraz kladen na hodnotový řetězec, přípravu a prezentaci informací o udržitelnosti, strukturu prohlášení o udržitelnosti, propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi. ESRS podle tohoto standardu jsou strukturovány do následujících oblastí:

Standard zavádí následující pojmy za účelem rozlišení různých stupňů povinnosti podniku zveřejňovat informace o udržitelnosti. Jedná se zaprvé o „zveřejnění“ povinné, dále o „možné zveřejnění“, zveřejnění na dobrovolné bázi a „zohlední“, kdy je odkazováno na otázky, zdroje nebo metodiky, které má podnik při přípravě daných zveřejňovaných informací zohlednit nebo použít. Standard klade také důraz na , a to významnost dopadů a finanční významnost. Posouzení významnosti dopadů a finanční významnosti je vzájemně propojené a je třeba zvážit vzájemnou závislost mezi těmito dvěma rozměry. Obecně je výchozím bodem posouzení dopadů, ačkoli mohou existovat i významná rizika a příležitosti, které s dopady podniku nesouvisejí. Posouzení finanční významnosti pro podávání zpráv o udržitelnosti odpovídá identifikaci informací, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví při rozhodování o poskytnutí zdrojů danému subjektu. S ohledem na se informace v prohlášení o udržitelnosti rozšíří o informace o významných dopadech, rizicích a příležitostech spojených s podnikem prostřednictvím jeho přímých a nepřímých obchodních vztahů v předcházejících nebo navazujících částech hodnotového řetězce. Po podávání zpráv s ohledem na obtíže, které mohou podniky doprovázet při shromažďování informací od subjektů v celém hodnotovém řetězci, a také s ohledem na omezení zátěže pro malé a střední podniky v hodnotovém řetězci při zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech může podnik omezit informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce na informace, které jsou k dispozici uvnitř podniku, jako jsou údaje, které má podnik již k dispozici, a veřejně dostupné informace. Při zveřejňování ukazatelů pak podnik není povinen uvádět v tomto období informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce.

stanoví požadavky na zveřejňování informací pro všechny podniky bez ohledu na odvětví jejich činnosti. Taktéž platí pro všechna témata udržitelnosti. Tento standard pokrývá oblasti podávání zpráv definované v ESRS 1. Informace v souladu s ním budou zveřejňovány s ohledem na obecný základ a dále informace ve vztahu ke specifickým okolnostem.

Ve vazbě na podniku budou zveřejňovány následující informace:

Požadavky na zveřejnění informací ve vazbě na jsou následující:

Pro oblast bude požadováno zveřejnit:

Také bude nutno vykazovat informace s ohledem na , a to:

Druhou část standardů představují které jsou vymezeny ve třech oblastech, a to v oblasti životního prostředí ESRS E1 až ESRS E5, v oblasti sociální ESRS S1 až ESRS S4 a pro oblast řízení a správy, tj. ESRS G1. Konkrétní názvy těchto standardů přináší tabulka č. 1. V následující části tohoto příspěvku budou uvedeny obecné požadavky na zveřejňování v rámci jednotlivých tematických standardů.

První oblastí je . V rámci standardu (Změna klimatu) je cílem specifikovat požadavky na zveřejnění informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní porozumět tomu, jak podnik ovlivňuje změnu klimatu z hlediska významných pozitivních a negativních skutečných a potenciálních dopadů. Budou vykazovány např. informace týkající se spotřeby energie a energetického mixu, hrubé , pohlcování skleníkových plynů, interní stanovování cen uhlíku a také předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem. Cílem standardu (Znečištění) je specifikovat požadavky na zveřejňování informací z oblasti znečištění ovzduší, vody a půdy včetně pozitivních a negativních dopadů. Standard stanoví požadavky na informace týkající se otázek udržitelnosti v těchto oblastech: znečištění ovzduší, vody, půdy, látky vzbuzující obavy. Úzce také souvisí s dalšími standardy v rámci životního prostředí. Pro poskytnutí uceleného přehledu, co je významné pro znečištění, jsou příslušné požadavky na zveřejňování informací zahrnuty v následujících standardech, tj. (Změna klimatu) – skleníkové plyny, v (Vodní a mořské zdroje) – spotřeba vody, zejména oblast vodního rizika a recyklace, v (Biologická rozmanitost a ekosystémy) – ekosystémy v souvislosti s faktorem přímého dopadu na ztrátu biologické rozmanitosti a (Využívání zdrojů a oběhové hospodářství) – přechod od těžby neobnovitelných zdrojů a zavádění postupů, které zabraňují vzniku odpadů.

Druhou oblastí tematických standardů je . V rámci standardu (Vlastní pracovní síla) je zacíleno na skutečnost, jak podnik ovlivňuje své vlastní pracovní síly s ohledem na pozitivní a negativní dopady včetně veškerých přijatých opatření ve vazbě na potenciální negativní dopady. Ke splnění tohoto cíle standard vyžaduje zveřejnit zejména informace ohledně pracovních podmínek, rovného zacházení a příležitostí pro všechny a dalších práv souvisejících s prací (např. dětská práce, nucená práce). Ve standardu (Pracovníci v hodnotovém řetězci) je zacíleno na specifikaci požadavků na zveřejňování informací, které umožní pochopit významné dopady na pracovníky v hodnotovém řetězci, souvisejícími s vlastními činnostmi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. (Dotčené komunity) má specifikovat požadavky na zveřejňování informací ohledně dopadů na dotčené komunity v souvislosti s hospodářskými, sociálními a kulturními právy komunit, občanskými a politickými právy komunit a konkrétními právy původních obyvatel. (Spotřebitelé a koncoví uživatelé) bude přinášet informace převážně v souvislosti s hodnotovým řetězcem prostřednictvím jeho výrobků a služeb i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Standard vyžaduje rovněž vysvětlení toho, jaká je závislost podniku na spotřebitelích či koncových uživatelích.

Pro třetí oblast tematických standardů, tj. byl vydán jeden standard, a (Chování podniků), který se zaměřuje na otázky související s etikou podnikání a firemní kulturou včetně boje proti korupci a úplatkářství, ochrany oznamovatelů a dobrých životních podmínek zvířat. Dále se věnuje otázkám řízení vztahů s dodavateli včetně platebních postupů, zejména s ohledem na opožděné platby malým a středním podnikům a také otázkám souvisejícím s uplatňováním politického vlivu podniku včetně lobbistických činností.

STANDARDY IFRS S

Rada pro mezinárodní standardy udržitelného rozvoje (ISSB) vydala v červnu 2023 své první dva standardy . Jsou účinné od 1. 1. 2024 nebo později, s povoleným předčasným přijetím. Termín podléhá schválení standardů místními jurisdikcemi. Tyto standardy se zabývají požadavky na zveřejňování informací souvisejících s řízením účetní jednotky, strategií, řízením rizik a metrikami a cíli souvisejícími s udržitelností. Představují důležitý milník ve standardizaci globálního výkaznictví podnikové udržitelnosti. IFRS S1 a IFRS S2 mají zlepšit sladění a interoperabilitu globálních standardů ESG, snížit administrativní zátěž při vykazování pro sestavovatele a zvýšit užitečnost informací o udržitelnosti pro investory při rozhodování.

Obecné požadavky na zveřejnění finančních informací souvisejících s udržitelností – IFRS S1 (General Requirements for Disclosure of Sustainability-related Financial Information) a informací souvisejících s klimatem – IFRS S2 (Climate-related Disclosures) vytvářejí globální základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti. Kromě obecných požadavků na vykazování udržitelnosti obsažených v IFRS S1 je první tematickou oblastí v rámci IFRS S2, na kterou se standardy zaměřují, zveřejňování informací o klimatu. IFRS S1 stanoví obecné požadavky na obsah a prezentaci účetních informací týkajících se udržitelnosti. Takové zveřejnění se musí týkat stejné vykazující účetní jednotky jako související účetní závěrka a účetní jednotka musí identifikovat účetní závěrku, ke které se finanční zveřejnění týkající se udržitelnosti vztahuje. Kromě toho finanční údaje a předpoklady zahrnuté ve zveřejněných informacích musí být v souladu s odpovídajícími finančními údaji a předpoklady použitými při přípravě účetní závěrky účetní jednotky, a to v rozsahu, v jakém je to možné, včetně zohlednění požadavků IFRS. IFRS S2 vyžaduje zveřejnění specifických metrických kategorií, včetně rozsahu emisí skleníkových plynů generovaných během účetního období, přičemž musí účetní jednotka zveřejnit použitý přístup a konsolidovanou účetní skupinu, které se týkají.

Tyto dva standardy mají společně splňovat informační potřeby pro kapitálové trhy a fungovat jako výchozí bod pro regulátory cenných papírů na celém světě. IFRS S1 a IFRS S2 požadují, aby účetní jednotka zveřejnila informace o všech významných rizicích a příležitostech souvisejících s udržitelností a klimatem, u kterých lze rozumně očekávat, že ovlivní peněžní toky účetní jednotky, přístup k financování nebo náklady na v krátkém, středním období nebo dlouhodobě. K dosažení tohoto cíle vyžaduje IFRS S1, aby účetní jednotky postupovaly ve dvou krocích, a to pomocí:

Kromě emisí skleníkových plynů vyžaduje IFRS S2, aby účetní jednotka poskytla zveřejnění související s jejími fyzickými riziky, která se týkají klimatických změn, s interními cenami uhlíku, nasazením kapitálu (včetně výše kapitálových výdajů, financování nebo investic vynaložených na rizika související s klimatem a příležitosti) a s odměňováním včetně toho, zda a jak jsou faktory související s klimatem zohledněny v odměňování vedoucích pracovníků.

ISSB poskytuje výjimku, která umožňuje účetní jednotce vynechat komerčně citlivé informace o příležitosti související s udržitelností ze svých finančních informací týkajících se udržitelnosti za určitých podmínek. Subjekt uplatňující výjimku musí tuto skutečnost zveřejnit. ISSB také poznamenává, že účetní jednotce by nebylo povoleno používat komerční citlivost jako široké odůvodnění pro nezveřejnění ani vynechat informace o rizicích souvisejících s udržitelností.