V článku si uvedeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat za zdaňovací období roku 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí.
Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023
Ing.
Ivan
Macháček
Včasné podání daňového přiznání a zaplacení daně dle daňového řádu
V § 135 DŘ se uvádí, že řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván.
Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém přiznání sám vyčíslit daň
a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně.
Daň je splatná poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání.
Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, tedy i daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se podává podle § 136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období
. Tato lhůta pro podání daňového přiznání se dle § 136 odst. 2 DŘ prodlužuje na:a)
4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období
, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky (za rok 2023 maximálně do 2. 5. 2024), nebob)
6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období
, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (za rok 2023 do 1. 7. 2024). Ve smyslu § 29 odst. 2 DŘ
se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát.
V souladu s § 166 odst. 1 DŘ se
za den platby považuje
:a)
u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb,
den, kdy byla platba připsána na účet správce daně
,b)
u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,
c)
u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.
Pro dodržení termínu zaplacení daně prostřednictvím podání příkazu k úhradě je tedy důležité, aby ve stanoveném termínu byla daň již připsána na účet správce daně.
Dle § 138 odst. 1 DŘ může daňový subjekt před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit daňové přiznání, které již podal,
opravným daňovým přiznáním
. Přitom dle odstavce 3 tohoto ustanovení lze daňové přiznání podané po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 nahradit opravným daňovým přiznáním pouze tehdy, jsou-li obě tato daňová přiznání podánaa)
elektronicky v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ,
b)
poradcem v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 DŘ, nebo
c)
ve lhůtě, která byla prodloužena pouze podle § 36 DŘ.
Povinnost fyzické osoby podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob dle § 38g ZDP
V § 38g ZDP se stanoví případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob podává a kdy nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle znění § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly výši 50 000 Kč
(ke zvýšení tohoto limitu z původních 15 000 Kč došlo zákonem č. 366/2022 Sb. s účinností od 1. 1. 2023). Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoliv příjmy snížené o výdaje.Příklad 1
Občan pobírající starobní důchod v roce 2023 v souhrnné výši za kalendářní rok 294 000 Kč má za rok 2023 následující další zdanitelné příjmy:
–
příjem z prodeje ovoce z vlastní zahrádky ve výši 29 980 Kč,
–
příjem z prodeje akcií na pražské burze ve výši 99 000 Kč se ziskem 15 800 Kč,
–
příjem z nájmu 1 pokojového bytu od července 2023 ve výši 48 000 Kč.
Fyzická osoba nemusí za rok 2023 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a veškeré příjmy získané v roce 2023 zůstanou nezdaněny, a to z těchto důvodů:
a)
starobní důchod ve výši 294 000 Kč za rok je dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP od daně z příjmů osvobozen,
b)
příjem z prodeje ovoce zdaňovaný jako ostatní příjem dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP je dle § 10 odst. 3 písm. a) osvobozen od daně z příjmů (příjem nepřesáhl hranici 30 000 Kč),
c)
příjem z úplatného převodu cenných papírů je od daně z příjmů osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP (příjem z prodeje akcií nepřesáhl ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč),
d)
ke zdanění za rok 2023 tak přichází v úvahu příjem z nájmu zdaňovaný dle § 9 ZDP, ale vzhledem k tomu, že tento roční příjem nepřesáhl hranice 50 000 Kč, nemusí fyzická osoba dle § 38g odst. 1 ZDP podávat za rok 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Daňové přiznání je dále podle § 38g odst. 2 ZDP povinen podat:
–
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani
– v tomto daňovém přiznání si může poplatník uplatnit veškeré nezdanitelné částky dle § 15 ZDP, slevy na dani dle § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.–
Poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti, pokud má tyto příjmy současně od více plátců
.–
Poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců a současně
má jiné příjmy
(vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně)
podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč
(do konce roku 2022 byla tato hranice stanovena ve výši 6 000 Kč).–
Poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.
–
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který
uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého do zahraničí
za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.–
Daňové přiznání je rovněž povinen podat daňový nerezident ČR, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP
(jedná se o slevu na dani na manželku, na vlastní invaliditu a slevu za umístění dítěte),
a dále ten, který uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti
žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti anebo uplatňuje nezdanitelnou část základu daně (dle § 15 ZDP).Příklad 2
Zaměstnanec pracuje v roce 2023 v hlavním pracovním poměru u zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani. Současně si přivydělává v jedné firmě jako noční hlídač na dohodu o pracovní činnosti a v rámci této dohody dosahuje příjmy v rozmezí 4 500 Kč až 5 500 Kč měsíčně. U tohoto zaměstnavatele nemůže učinit prohlášení k dani.
Příjmy z dohody o pracovní činnosti nepodléhají u zaměstnance zdanění daní vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP, protože výše těchto příjmů v roce 2023 převyšuje hranici 4 000 Kč za měsíc. Tyto příjmy u druhého zaměstnavatele jsou zdaňovány formou měsíční zálohy na daň. Zaměstnanec nemůže u svého kmenového zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění a musí v zákonném termínu podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede ke zdanění příjmy dle potvrzení od obou zaměstnavatelů.
Příklad 3
Zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti učinil pro rok 2023 u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů. Současně v roce 2023 má příjem z nájmu garáže ve výši 1 500 Kč × 12 měsíců = 18 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy občan nemá.
Zaměstnanec nemusí za rok 2023 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a může požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Příjem za pronájem garáže je zdaňovaný dle § 9 ZDP, ale ve smyslu znění § 38g odst. 2 ZDP poplatník s příjmy ze závislé činnosti s učiněným prohlášením k dani není povinen podat daňové přiznání, pokud jeho příjmy podle § 7 až 10 ZDP nejsou vyšší než 20 000 Kč. V našem případě tak příjem z pronájmu garáže za rok 2023 nebude zdaněn.
Dále je povinen
podle § 38g odst. 5 ZDP
podat daňové přiznání
poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění
, v jejichž důsledku došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Toto ustanovení navazuje na znění § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP, kde se uvádí, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let:–
k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění,
–
k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo
–
k předčasnému ukončení pojistné smlouvy,
osvobození na straně zaměstnance zaniká a příjmem zaměstnance podle § 6 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. Z bodů 7 a 8 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. vyplývá, že tento postup
dodanění příspěvků zaměstnavatele se použije jen na příspěvky zaměstnavatele hrazené na soukromé životní pojištění zaměstnance po 1. 1. 2015. Výše uvedený postup dodanění se neuplatní:
–
v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
–
nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění,
–
nebo v případě smrti
–
a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele.
Toto dodanění příspěvků na soukromé životní pojištění
z výše uvedených důvodů porušení zákonných podmínek neprovádí plátce daně (zaměstnavatel), ale jak je výše uvedeno,
provádí dodanění přímo zaměstnanec v daňovém přiznání, a to jako příjmy dle § 6 ZDP
. V tomto případě nemůže zaměstnavatel provést u zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, ale zaměstnanec musí podat za zdaňovací období daňové přiznání. V daňovém přiznání uvede zaměstnanec ke zdanění dle § 6 ZDP veškeré příspěvky zaměstnavatele, které byly osvobozeny od daně z příjmů, a to poskytnuté v roce výplaty příslušné částky a v uplynulých 10 letech, ale pouze počínaje rokem 2015. Tento příjem však nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.Případy, kdy fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti nemusí dle § 38g odst. 2 ZDP podat daňové přiznání
–
Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců.
Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně,
nemá podle § 7 až 10 ZDP příjmy vyšší než 20 000 Kč (do konce roku 2022 byla tato hranice stanovena ve výši 6 000 Kč)
.Příklad 4
Fyzická osoba je do 31. 9. 2023 zaměstnána u stavební firmy a od 1. 10. 2023 přechází k jinému zaměstnavateli. U obou zaměstnavatelů poplatník učinil prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Vzhledem k tomu, že poplatník měl v roce 2023 pouze příjmy ze závislé činnosti postupně od dvou plátců a u obou učinil prohlášení k dani, nepodává přiznání k dani z příjmů za rok 2023 a může požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
–
Daňové přiznání není dále povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.
Příklad 5
Český daňový rezident má od ledna do srpna 2023 pouze příjmy ze závislé činnosti od českého zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani. Od září do prosince 2023 má pouze příjmy ze zaměstnání v zahraničí, přičemž podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění podléhají tyto příjmy metodě vynětí.
Vzhledem k tomu, že v § 38g odst. 2 ZDP se uvádí, že daňové přiznání není povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP, tato podmínka v našem případě není splněna. Poplatník má nejen příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP, ale má rovněž příjmy ze závislé činnosti od tuzemského zaměstnavatele, i když se nejedná o souběžné příjmy. Poplatník musí podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2023, ve kterém si může uplatnit případné nezdanitelné částky dle § 15 ZDP a slevy na dani ve smyslu § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění na dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Specifické případy podání daňového přiznání
–
V § 38ga ZDP jsou stanovena specifika pro podání daňového přiznání osobou spravující pozůstalost.
Uvádí se zde, že osoba spravující pozůstalost, která podává daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní v tomto daňovém přiznání
a)
nezdanitelnou část základu daně,
b)
slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35 ZDP,
c)
daňové zvýhodnění.
Z výše uvedeného vyplývá, že je umožněno v daňovém přiznání, které podává osoba spravující pozůstalost, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, uplatnit jakoukoliv položku odčitatelnou od základu daně podle § 34 ZDP, tedy nejen odpočet pravomocně stanovené daňové ztráty za předchozí zdaňovací období, ale i odpočet na podporu výzkumu a vývoje, popř. odpočet na podporu odborného vzdělávání. Dále je v tomto daňovém přiznání možno uplatnit slevu na dani podle § 35 ZDP, což je sleva na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením.
Příklad 6
Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání zemřel v srpnu 2023. Řízení o pozůstalosti je ukončeno v listopadu 2023. Z roku 2021 má dosud neuplatněnou zbývající část daňové ztráty z podnikání ve výši 54 200 Kč.
Osoba spravující pozůstalost může uplatnit v daňovém přiznání, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé od 1. 1. 2023 do dne předcházejícího den smrti zůstavitele a v daňovém přiznání týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty nebo její část z roku 2021. Pokud tato daňová ztráta nebude v obou daňových přiznáních uplatněna, výše neuplatněné daňové ztráty propadá a dědic, který případně bude pokračovat v živnostenském podnikání zůstavitele, již zbývající neuplatněnou daňovou ztrátu zůstavitele nemůže uplatnit.
Příklad 7
Podnikatel podniká na základě živnostenského oprávnění, přičemž zaměstnává tři zaměstnance, z toho jednoho se zdravotním postižením a uplatňuje z toho důvodu slevu na dani dle § 35 ZDP. Podnikatel v srpnu 2023 zemřel. Řízení o pozůstalosti je ukončeno v listopadu 2023.
Osoba spravující pozůstalost může uplatnit v daňovém přiznání, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé od 1. 1. 2023 do dne předcházejícího den smrti zůstavitele základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč a poměrnou výši slevy na dani z titulu zaměstnání osoby se zdravotním postižením stanovenou ve vazbě na průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v souladu s § 35 odst. 2 ZDP. V daňovém přiznání týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, osoba spravující pozůstalost může uplatnit již jen poměrnou výši slevy na dani z titulu zaměstnání osoby se zdravotním postižením stanovenou ve vazbě na průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v souladu s § 35 odst. 2 ZDP (pokud tato osoba se zdravotním postižením je v tomto období v rámci činnosti firmy do ukončení řízení o pozůstalosti ještě zaměstnána). V tomto daňovém přiznání již nelze uplatnit základní slevu na dani na poplatníka.
–
V § 38gb je uveden způsob podání daňového přiznání v insolvenčním řízení poplatníkem, který je fyzickou osobou.
–
Specifické řešení nalezneme dále v ustanovení § 36 odst. 6 ZDP. V něm se uvádí, že
zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4
nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje
do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
Příklad 8
Student vysoké školy uzavřel s obchodní společností dohodu o provedení práce na období tří letních měsíců roku 2023 na činnost v marketingovém oddělení. Za každý měsíc obdrží stejnou odměnu ve výši 9 900 Kč. Kromě toho u téhož zaměstnavatele uzavřel dohodu o pracovní činnosti rovněž na tři letní měsíce na práce v rámci ostrahy. Za každý měsíc obdrží stejnou odměnu ve výši 3 990 Kč. U zaměstnavatele neučiní prohlášení k dani. Žádné jiné příjmy student za rok 2023 nemá.
S ohledem na výši odměny z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti nepodléhá žádná odměna odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Protože student neučinil prohlášení k dani, bude zaměstnavatel postupovat podle znění § 6 odst. 4 písm. a) a písm. b) ZDP a odvede jakožto plátce srážkovou daň.
|
Údaje v Kč
|
Měsíc
|
|
Odměna z dohody o provedení práce
|
9 900
|
|
Samostatný základ daně
|
9 900
|
|
Daň zvláštní sazbou daně (15%)
|
1 485
|
|
Čistá odměna z dohody
|
8 415
|
|
Odměna z dohody o pracovní činnosti
|
3 990
|
|
Samostatný základ daně
|
3 990
|
|
Daň zvláštní sazbou daně (15%)
|
598
|
|
Čistá odměna z dohody o pracovní činnosti
|
3 392
|
Po skončení roku 2023 má student dvě možnosti, jak získat sraženou daň z dohod zpět:
a)
student bude postupovat podle § 36 odst. 6 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023, ke kterému doloží potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů a sražené dani. V daňovém přiznání si uplatní slevy na dani (základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta), takže jeho daňová povinnost bude nulová. V daňovém přiznání požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani ve výši 6 249 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně za tři měsíce).
b)
student bude postupovat podle § 38k odst. 7 ZDP a do 15. 2. 2024 požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a učiní prohlášení k dani, ve kterém prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba. V tomto případě zaměstnavatel v ročním zúčtování daně zohlední slevy na dani (základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta) a vrátí studentovi přeplatek na dani ve výši 6 249 Kč.