Zdanění podnikajících a zaměstnaných seniorů pobírajících starobní důchod

Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. 1. kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů. Vzhledem k tomu, že pro kalendářní rok 2023 je stanovena minimální mzda ve výši 17 300 Kč, je za kalendářní rok 2023 osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 17 300 Kč × 36 = 622 800 Kč. S ohledem na tento limit bude převážná většina vyplácených důchodů osvobozena od daně z příjmů. K překročení této výše pro osvobození od daně z příjmů může prakticky dojít pouze v případě souběhu vypláceného starobního důchodu a penze ze zahraničí v souvislosti s dřívějším zaměstnáním poplatníka v zahraničí.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), rozeznává v § 4 čtyři druhy důchodů (starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a dále sirotčí) a zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP hovoří o osvobození příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, proto při souběhu výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu se pro posouzení limitu pro osvobození od daně z příjmů oba důchody sčítají.

Pokud výše ročního vypláceného důchodu a penze přesáhne v roce 2023 částku 622 800 Kč, je od daně z příjmů osvobozena výše důchodu a penze 622 800 Kč a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP.

Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a dále příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (poplatník s příjmy dle § 7 a 9 ZDP), Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoli příjmy snížené o výdaje.

Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti, a to pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, není povinen podat daňové přiznání při splnění dvou podmínek:

Daňové přiznání není dále povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP. Pro příjmy zahrnuté pod § 10 odst. 1 písm. a) ZDP platí, že pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč, jsou tyto příjmy od daně osvobozeny.

Výše uvedené zásady pro podání daňového přiznání se týkají i výdělečně činných starobních důchodců.

Starobní důchodce při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob může uplatnit stejně jako ostatní poplatníci daně z příjmů fyzických osob nezdanitelné části základu daně specifikované v § 15 ZDP, které při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období s ohledem na nízký základ daně propadají. Jedná se o následující odpočty:

Starobní důchodce může v daňovém přiznání rovněž uplatnit slevy na dani specifikované v § 35ba odst. 1 ZDP, pokud je pro tyto druhy slev u starobního důchodce důvod. Pokud tyto slevy nejsou uplatněny v běžném zdaňovacím období pro nízkou vypočtenou daň, tak propadají. Jde o následující slevy:

slevy na dani dle § 35ba odst. 1 ZDP	sleva na dani v Kč v roce 2023
základní sleva na poplatníka [písm. a)]	30 840
sleva na manžela [písm. b)]	24 840
základní sleva na invaliditu [písm. c)]	2 520
rozšířená sleva na invaliditu [písm. d)]	5 040
sleva na držitele průkazu ZTP/P [písm. e)]	16 140
sleva za umístění dítěte [písm. g) a § 35bb]	maximálně 17 300

Slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a) a písm. g) jsou roční slevou na dani. Naproti tomu slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b)–e) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Připomínáme zde ještě další speciální slevy na dani:

:

:

slevu na dani na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Poplatník pobírající invalidní důchod může při dosažení důchodového věku požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud je mu přiznán starobní důchod při splnění potřebné doby pojištění pro přiznání starobního důchodu ve smyslu § 29 zákona o důchodovém pojištění, pak zaniká nárok na výplatu invalidního důchodu. Ze znění § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP však vyplývá, že .

K dosaženým příjmům ze samostatné činnosti, které jsou specifikovány v § 7 odst. 1 a 2 ZDP, může poplatník uplatnit výdaje prokazatelným způsobem, anebo může použít paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP.

Při splnění podmínek uvedených v § 2a ZDP může být starobní důchodce jakožto osoba samostatně výdělečně činná v paušálním režimu a ve smyslu § 7a ZDP platit paušální daň. V roce 2023 činí výše měsíční paušální zálohy na paušální daň v Kč dle jednotlivých pásem paušálního režimu:

pásmo paušálního režimu	daň z příjmů	sociální pojištění	zdravotní pojištění	záloha celkem
1. pásmo	100	3 386	2 722	6 208
1. pásmo	4 963	7 446	3 591	16 000
1. pásmo	9 320	11 388	5 292	26 000

Ze znění § 9 odst. 6 písm. b) zákona o důchodovém pojištění vyplývá, že samostatná výdělečná činnost osoby, které byl přiznán starobní důchod, je pro účely sociálního pojištění považována za .

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je dle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce alespoň rozhodné částky. Rozhodná částka dle tohoto ustanovení činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Bude-li starobní důchodce vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2023 a dosáhne daňového základu z této činnosti aspoň ve výši 96 777 Kč, bude za rok 2023 povinně účasten důchodového pojištění s povinností hradit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (známé jako tzv. sociální pojištění). a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle znění § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“), částka určená touto osobou, která činí nejméně 50 % daňového základu. (tedy po úpravě základu daně podle § 5 a 23 ZDP. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou samostatným základem daně z příjmů fyzických osob zdaněné zvláštní sazbou daně.

, z toho činí 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Měsíční vyměřovací základ OSVČ, která se považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, činí dle § 14 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. nejméně 10 % průměrné mzdy. Pro rok 2023 vychází minimální vyměřovací základ pro placení záloh u podnikajícího starobního důchodce 4 033 Kč, z čehož vyplývá

činí částku ve výši 48násobku průměrné mzdy, tj. v roce 2023 se jedná o částku 1 935 552 Kč. Tato částka platí jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečně činné.

je podle znění § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), 50 % daňového základu. (tedy po úpravě základu daně podle § 5 a 23 ZDPZa příjmy ze samostatné činnosti se nepovažují příjmy, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně.

ve smyslu znění § 3a odst. 3 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Jde totiž o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát ve smyslu § 3c tohoto zákona.

. Výše sazby činí 2,1 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je podle § 5b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (nemůže být nižší než 8 000 Kč). Tedy nejnižší výše pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ v roce 2023 činí 168 Kč měsíčně.

Plátce daně při výpočtu měsíční zálohy na daň zaměstnance (starobního důchodce), který učiní prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží vypočtenou daň ze základu daně nejprve o měsíční základní slevu na poplatníka a slevu na dani na invaliditu a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. K případné slevě na dani na manželku a slevu za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. b) a písm. g) ZDP přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. Po skončení kalendářního roku pak mohou nastat dvě varianty:

V tomto případě může poplatník požádat písemně posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě, a to nejpozději do 15. 2. po uplynutí zdaňovacího období. Při ročním zúčtování lze uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč při splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a slevu za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení v roce 2023 do výše 17 300 Kč za podmínek stanovených v § 35bb ZDP. Při ročním zúčtování se přihlédne rovněž k případným odčitatelným položkám od základu daně dle § 15 ZDP.

V tomto případě nemůže provést zaměstnavatel roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě a poplatník podává podle § 38g odst. 1 ZDP daňové přiznání.

Plátce daně, u kterého poplatník neučiní na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

Podle znění § 38h odst. 5 ZDP plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte měsíční zálohu na daň podle znění § 38h odst. 2 a 3, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). Zaměstnanec pak po skončení zdaňovacího období v daňovém přiznání může uplatnit veškeré slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě a rovněž veškeré odčitatelné částky od základu daně dle § 15 ZDP.

Dle znění § 6 odst. 4 ZDP příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7, anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1:

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo

b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (v roce 2023 se jedná o částku ve výši 4 000 Kč).

Podle ustanovení § 36 odst. 7 ZDP Příjmy zahrne poplatník v plné výši před sražením srážkové daně do daňového přiznání. Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může v daňovém přiznání uplatnit odpočty od základu daně dle § 15 ZDP, slevy na dani dle § 35ba odst. 1 ZDP a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP.

V případě, že se zaměstnanec rozhodne zahrnout příjmy, u kterých zaměstnavatel postupoval podle § 6 odst. 4 ZDP a srazil z těchto příjmů srážkovou daň, do daňového přiznání, bude zaměstnanec a zaměstnavatel postupovat dle § 38j odst. 3 ZDP. Zde se uvádí, že na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění.