Pojem „veřejný pořádek“ slýcháme v běžném životě poměrně často. Obvykle jej používáme automaticky a nezamýšlíme se nad jeho definicí či upřesněním jeho obsahu. V právním prostředí je však nutné dát mu konkrétní hranice i obsah. Tato potřeba je žádoucí všude, nejčastěji však v oblasti komunálního práva.
Veřejný pořádek v obci
Mgr.
Slávka
Kopačková
Definice pojmu „veřejný pořádek“ a jeho účel
V právním řádu České republiky neexistuje legální definice tohoto pojmu1). Důvody jsou logické, nejedná se totiž o pojem statický, ale naopak o pojem, který se mění s ohledem na mnoho faktorů. Podle Nejvyššího správního soudu obsah pojmu veřejný pořádek tvoří souhrn právních, etických a společenských norem, jejichž zachování podle panujících obecných názorů je podmínkou klidného a spořádaného soužití. Nejvyšší soud pojem veřejný pořádek definoval tak, že se jedná o
„soubor pravidel, na nichž je třeba bezvýhradně trvat, majících původ v samotném právním řádu a nikoliv (oproti dobrým mravům) v etice. Jde o základní hodnotové a řídící principy, bez nichž nemůže demokratická společnost fungovat a které jsou základem budování právního státu. Pod pojmem veřejného pořádku lze chápat například zájem na stabilitě státu, zájem na potírání kriminality, ale též ochranu právního postavení třetích osob. V rozporu s veřejným pořádkem bude tedy taková situace, která se v daném čase bude jevit jako zcela společensky nepřijatelná. Jde tedy o pojem neurčitý, jehož konkrétní význam je v čase proměnlivý“.
2)Veřejný pořádek není kategorií statickou, ale naopak proměnlivou. Její obsah se řídí sociálními, etickými, politickými a hospodářskými poměry a názory, a to nejen v konkrétním místě, ale také v čase. V důsledku vývoje lidské společnosti se mění celkové pojetí této kategorie, lokálně je pak ovlivňována konkrétními faktory v příslušném místě, kde se určitá situace posuzuje. I ty skutečnosti, které v určité době i místě vyhovují chápání veřejného pořádku, se mohou vlivem vývoje společnosti stát nevyhovujícími. Soulad jednání s veřejným pořádkem je tedy posuzován v konkrétních okolnostech a situacích.
Účelem definování pojmu veřejný pořádek v jednotlivých situacích je stanovení hranic pro klidný a bezporuchový chod společnosti. Nejvyšší soud pravidla, která tento pojem zahrnují, označil za
„esenciální pro fungování společnosti“
.3) K významu respektování a dodržování pravidel veřejného pořádku se vyjádřil také Ústavní soud, který veřejný pořádek zahrnul mezi ústavou chráněné veřejné statky.4)
Veřejný pořádek v právní úpravě
Veřejný pořádek tvoří jak právní, tak neprávní normy. Avšak pouze rámec, který je stanoven platnými právními předpisy a dalšími normami na ně navazujícími, je z hlediska práva
relevantní
. V rámci právní úpravy se v České republice můžeme setkat s pojmem a normami veřejného pořádku v různých právních oblastech, a to jak ve sféře soukromého, tak ve sféře veřejného práva.V oblasti soukromého práva jsou normy chránící veřejný pořádek normami, které odráží zájem státu na zachování určité podoby. Základní právní normou soukromého práva je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v