Obec jako veřejnoprávní korporace může vlastnit majetek a vystupovat vlastním jménem v právních vztazích. Při nakládání se svým majetkem má v zásadě stejné postavení jako jakýkoliv jiný vlastník, ovšem majetek, s nímž hospodaří, má povahu veřejného majetku. S ohledem na skutečnost, že obec je subjektem veřejného práva, jsou na ni zákonem kladeny specifické požadavky. Tyto požadavky jsou odůvodněny potřebou zajistit maximální transparentnost, účelnost a přístup veřejnosti. Jedním z těchto specifických požadavků je povinnost zveřejnit záměr disponovat s vymezeným majetkem před schválením vlastního právního jednání (smlouvy). Právě o problematice záměru dispozice s obecním majetkem pojednává následující příspěvek.
Povaha záměru dispozice s obecním majetkem – 1. část
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Obecně platí, že postup obce při dispozicích s obecním majetkem musí být transparentní a prostý jakékoli diskriminace, resp. nedůvodného nerovného zacházení s různými zájemci. Nesmí zavdávat jakékoli pochybnosti o „rovné soutěži“. Porušení této obecné povinnosti nutně vede k neplatnosti realizované dispozice.
Ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), stanovuje obci povinnost, aby při vymezených dispozicích se svým majetkem zveřejnila před rozhodnutím příslušného orgánu (schválení majetkové dispozice) záměr na úřední desce. Jedná se o veřejnoprávní povinnost, která je na obec při hospodaření se svým majetkem kladena.
„Smyslem zveřejnění záměru obce prodat nemovitý majetek je informovat občany o dispozicích s obecním majetkem, zajistit, aby s tím související úkony probíhaly transparentně, aby se o nich občané předem a včas dozvěděli, aby mohli upozornit na hrozící pochybení či nesprávné hospodaření obce, aby všichni potencionální zájemci o koupi tohoto majetku měli rovnou příležitost uplatnit efektivně svůj případný zájem a aby před uplynutím stanovené lhůty orgány obce neučinily taková opatření, pro která by již nemohlo být přihlédnuto ke včasné nabídce jiného zájemce.“
1) Účelem zveřejnění záměru je tedy zájem na transparentním a hospodárném nakládání s veřejným majetkem.Zveřejnění záměru je veřejnoprávní povinnost vyplývající ze zákona o obcích. Nejedná se o soukromoprávní jednání. Respektive nejedná se vůbec o právní jednání. Záměr nemá povahu a nelze jej ztotožňovat s veřejnou soutěží o nejvhodnější nabídku, veřejnou nabídkou či veřejným příslibem ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Obec zveřejněním záměru sama sebe nezavazuje k realizaci vlastní majetkové dispozice, není tedy povinna z došlých žádostí či nabídek vybrat a právní jednání učinit, tedy uzavřít smlouvu. Obec tedy může i po zveřejnění záměru rozhodnout, že žádnou z obdržených nabídek neakceptuje a smlouvu neuzavře, respektive formálně záměr zruší či ukončí. Proto se zájemci, kteří ke zveřejněnému záměru podali své nabídky nebo žádosti, nemohou domáhat náhrady nákladů, které jim v souvislosti se zpracováním a podáním nabídky obci vznikly, nemohou se domáhat soudního uložení povinnosti uzavřít smlouvu podle zveřejněného záměru nebo nahrazení projevů vůle obce (nejde o smlouvu o smlouvě budoucí). Vyloučena je také předsmluvní odpovědnost obce dle