Otázky a odpovědi: Zdanění příjmů fyzické osoby, která poskytuje služby na území České republiky společnosti ze Švýcarska

Vydáno: 3 minuty čtení

Mám ještě druhý dotaz, a to ohledně zdanění příjmů ze zahraničí, konkrétně ze Švýcarska. Můj klient, opět fyzická osoba, pracuje jako IT, a to tedy pro firmu sídlící v Curychu. Jeho činnost spočívá v tom, že pro ně ověřuje a testuje počítačové programy, přičemž pracuje v České republice a pro švýcarskou firmu vystavuje pravidelně faktury. Jak se má postupovat v případě daně z příjmů v této situaci?

Otázky a odpovědi: Zdanění příjmů fyzické osoby, která poskytuje služby na území České republiky společnosti ze Švýcarska
Ing.
Václav
Zíka
 
Odpověď
Ze zadání tohoto konkrétního případu lze usuzovat na situaci, ve které uváděná fyzická osoba (předpokládejme osobu, která je českým daňovým rezidentem) poskytuje na území České republiky služby společnosti ze Švýcarska (předpokládejme zahraničního daňového rezidenta, konkrétně daňového rezidenta Švýcarska), a to tedy ve formě ověřování a testování počítačových programů, softwarů.
Vzhledem k tomu, že jsou předpokládaným českým daňovým rezidentem pravidelně vystavovány za poskytované služby švýcarské společnosti faktury, nemělo by se jednat o situaci služeb poskytovaných v rámci výkonu závislé činnosti, zaměstnání. Lze tedy současně usuzovat na to, že zahraniční společnost nevykonává v daném kontextu na území České republiky žádnou svoji činnost, nevzniká ji tu stálá provozovna apod. Rovněž tak platí, v souladu se zadáním případu, že fyzická osoba, český daňový rezident, nevykonává v dané souvislosti svoji činnost na území Švýcarska.
Pokud tedy ve skutečnosti platí, že český daňový rezident poskytuje na území České republiky služby předpokládanému daňovému rezidentovi Švýcarska, lze jednoznačně konstatovat, že příjmy pobírané z titulu poskytování takovýchto služeb podléhají zdanění výlučně na území České republiky, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky, tj. tedy úplně stejným způsobem, jako kdyby byly služby daného druhu poskytovány v České republice např. jinému českému subjektu. V České republice tedy nebude, a ani nemůže, docházet k praktické aplikaci jakékoliv metody vyloučení mezinárodního dvojího zdanění příjmů, neboť to je samo o sobě vyloučeno tím, že mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění dává právo na daň jen České republice (viz článek 7, popř. článek 14 níže uvedené daňové smlouvy se Švýcarskem).
Jakékoliv případné zdaňování předmětných příjmů v zahraničí, na území Švýcarska, by tedy bylo v jednoznačném rozporu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění, která se prakticky provádí ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Švýcarskem (konkrétně tedy Smlouva mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která je v České republice publikována ve Sbírce zákonů č. 281/1996 Sb.) a ke které byly sjednány dva doplňující protokoly (v České republice publikovány ve Sbírce zákonů č. 281/1996 a ve Sbírce mezinárodních smluv č. 99/2013 Sb. m. s.).
Nepředpokládá se přitom, že v rámci poskytované služby dochází i např. k poskytnutí práva využívat know-how apod.
V momentu, kdy by byla z daných příjmů, které pobírá český daňový rezident z činnosti vykonávané výhradně na území České republiky, vybírána daň z příjmů na území Švýcarska, doporučuje se českému subjektu bezodkladně postupovat dle článku 25 „Řešení případů dohodou“ výše uvedené česko-švýcarské smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tato mezinárodní smlouva je samozřejmě významná i z hlediska např. určení státu daňového rezidentství zúčastněných osob atd.