Důležitost minimální mzdy pro zdravotní pojištění

Vydáno: 14 minut čtení

Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, obzvláště pro zaměstnavatele, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část. Od 1. 1. 2024 se zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této hodnoty. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2024 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč, zaokrouhleno na celou korunu nahoru), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).

 

Důležitost minimální mzdy pro zdravotní pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude nesporně tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Z tohoto důvodu musí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona. Proč se zaměstnavatel nemůže spolehnout jen na prostou existenci dokladu a kdy je potřebná komunikace se zaměstnancem? Podmínky a používané postupy si probereme v dalším textu. Pokud zaměstnanec není uveden mezi osobami – výjimkami, které minimální vyměřovací základ dodržet nemusejí (viz dále), vztahuje se na zaměstnavatele takového zaměstnance povinnost postupovat při výpočtu a odvodu pojistného v přímé vazbě na zákonné minimum 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Proto by měli zaměstnavatelé věnovat obzvláštní pozornost těm zaměstnancům a situacím, kdy se zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance pohybuje kolem minimální mzdy, anebo hodnoty minima nedosahuje.
Od výše minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se v mnoha situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez