V dnešním článku se zaměříme na problematiku zaniklých dluhů, konkrétně z pohledu dlužníka. Prozkoumáme, jaké situace mohou vést k zániku dluhu, jaké jsou právní důsledky pro dlužníka a jak se tento proces odráží v jeho finanční situaci. Cílem je poskytnout dlužníkům ucelený přehled o této problematice a pomoci jim lépe porozumět svým právům a povinnostem.
Zaniklé dluhy: Jak je správně ošetřit v účetnictví a daních?
Ing.
Petr
Lunga
Nejprve si ve zkratce představíme některé způsoby zániku dluhů.
Způsoby zániku závazků
Splněním
Splněním dluhu se rozumí situace, kdy dlužník splní svůj závazek vůči věřiteli tím, že poskytne to,
co bylo dohodnuto
. V našem příspěvku se jedná o zaplacení peněžité částky:Dohodou
Smluvní strany mají možnost dohodnout se na ukončení stávajícího závazku bez nutnosti vytvářet nový závazek. Jinými slovy, pokud mají strany závazek (například dluh nebo smluvní povinnost), mohou se dohodnout na jeho
zrušení bez toho, aby musely vytvořit nový závazek jako náhradu za původní.
Započtením
Započtení je proces, kdy dvě strany, které si vzájemně dluží, mohou své dluhy
eliminovat
tím, že je proti sobě vyrovnají.Pokud jedna strana dluží druhé plnění stejného druhu (například peníze), může každá z nich prohlásit, že svůj dluh (pohledávku) započítává proti dluhu druhé strany. To znamená, že
hodnota jednoho dluhu je odečtena od hodnoty druhého dluhu
.Příklad 1
Karel dluží Vencovi 1 000 Kč a Venca dluží Karlovi 500 Kč.
Karel nebo Venca může prohlásit, že svou pohledávku započítává proti pohledávce druhého.Zápočet se provede ve výši 500 Kč a Karlovi zůstává dluh 500 Kč vůči Vencovi.
Narovnáním
Narovnání je právní institut, který umožňuje stranám řešit spory mimo soudní proces. To znamená, že strany mohou nahradit stávající závazek novým závazkem tím, že si vzájemně dohodnou a upraví svá práva a povinnosti,
které byly dosud sporné nebo nejasné.
Příklad 2
Dva společníci
obchodní společnosti se v původní zakladatelské listině nedohodli na tom, jakým způsobem se bude rozdělovat zisk společnosti. V rámci narovnání se mohou dohodnout na tom, že zisk se bude rozdělovat poměrně podle výše jejich vkladů do společnosti. Tímto způsobem vyřeší svůj spor ohledně sporného práva na rozdělení zisku.
Odstupným
Odstupné je peněžní částka, kterou jedna ze smluvních stran (dlužník) musí zaplatit druhé straně (věřiteli), pokud chce zrušit závazek
.Odstupné lze sjednat u jakéhokoli závazku s výjimkou závazků z deliktů (např. náhrada škody způsobené úmyslně). Strany si odstupné můžou sjednat v písemné smlouvě i ústně.
Splynutím
Splynutí práva a povinnosti je právní institut, ke kterému dochází,
pokud se právo a povinnost z téhož závazku ocitnou v rukou téže osoby.
Příklad 3
Společnost A, s. r. o., dluží společnosti B, s. r. o., 50 000 Kč.
Společnost B, s. r. o., je později převzata společností A, s. r. o. Tímto dochází ke splynutí dluhu a pohledávky a společnost A, s. r. o., již sama sobě nic nedluží.Prominutím dluhu
Prominutí dluhu je jednostranný právní akt, kterým věřitel osvobozuje dlužníka od povinnosti dluh splnit.
To znamená, že dlužník už nemusí dluh splácet.
Výpovědí
Výpověď závazku je jednostranný právní úkon, kterým jedna ze smluvních stran (vypovídající)
ruší závazek vůči druhé straně
(vypovězenému). Odstoupením od smlouvy
Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon, kterým může
jedna ze smluvních stran (odstupující) zrušit závazek z uzavřené smlouvy.
Následnou nemožností plnění
Následná nemožnost plnění nastává tehdy,
když se dluh stane nesplnitelným po vzniku závazku
. To znamená, že dlužník nemůže splnit svůj závazek i přesto, že v době uzavření smlouvy byl závazek splnitelný.Prekluzí
Prekluze
je zánik práva
v důsledku jeho neuplatnění ve stanovené lhůtě
. To znamená, že oprávněný už nemá vůči povinnému žádné právo a povinný už nemá vůči oprávněnému žádnou povinnost. .
Prekluze
je neodvratitelná, tzn. že se proti ní nelze bránitA jak je to daňově?
Zaměříme se na výši dluhu zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než
:–
splněním,
–
započtením,
–
splynutím práva s povinností u jedné osoby,
–
dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty,
–
nebo narovnáním.
Zajímá nás to zejména proto, že ve smyslu § 23 odst. 3, písm. a), bod 12 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), se
výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvyšuje právě o tyto uvedené dluhy, a to právě tehdy, pokud nebyly podle právních předpisů upravujících účetnictví:
–
zaúčtovány ve prospěch výnosů nebo
–
se o tuto výši dluhu nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 9,
což se ale nevztahuje na dluh, z jehož titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.
Nyní se podívejme na bod 9 citovaného ustanovení.
Když tento bod zjednoduším, zvyšuje se dle tohoto ustanovení základ daně
o kladný rozdíl
mezi vzájemnými pohledávkami zúčastněných a nástupnických obchodních korporací, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny splynutím osoby dlužníka a věřitele
.Tento rozdíl se snižuje
o tu část pohledávky
zanikající v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné podle § 24 ZDP
. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů.
Vysvětlení:
Při splynutí firem se kladný rozdíl mezi vzájemnými pohledávkami (co dlužíte a co vám dluží) snižuje o část, kterou věřitel v minulosti odepsal do nákladů, ale nemohl si ji odečíst z daní. Toto pravidlo se ale nevztahuje
na pokuty, úroky z prodlení a další sankce.Další zvýšení základu daně
Nezapomeňme na zvýšení základu daně dle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 15 ZDP. Pokud byl dosavadní dluh nahrazen dluhem novým nižší hodnoty na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým, výsledek hospodaření dlužníka se zvyšuje o částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým.
Příklad 4
Věřitel se dohodne s dlužníkem, že mu promine část dluhu ve výši 10 000 Kč. A právě o těchto 10 000 Kč musí dlužník zvýšit svůj základ daně.