Přistupuji k návrhu nového zákona o účetnictví jako k nově napsané knize, které chci od první stránky do poslední porozumět. Chci jí uvěřit, že pochopím její obsah, i když události, které popisuje, znám a prožívala jsem je dlouhých skoro dvacet pět let. Vím, že její autor používá moderní jazyk, který se vyvíjí v čase a je ovlivněn anglicismy. Nový zákon o účetnictví si dává za hlavní cíl účetní výkaznictví, avšak upravuje ve svém předmětu informace, které budou rozvíjet účetní výkaznictví v souvisejících zprávách s účetními závěrkami. Zapracovává a navazuje na evropské předpisy, ale neponechává si možnost vázat na předpisy české.
Klíčové změny nového zákona o účetnictví
doc. Ing.
Hana
Březinová,
CSc.
Postřehy vedoucí k otázkám, ale také potěší akceptování připomínek
Poněkud překvapivé je, že zákonodárce se v § 2 nového zákona o účetnictví (dále jen „NZÚ“) domnívá, že účetní výkazy podávají užitečné informace jen pro vnější uživatele. Lehce se dá zdůvodnit, že se najdou i vnitřní uživatelé, kteří budou chtít využít účetní výkazy pro ekonomické rozhodování nebo předvídání budoucích finančních toků.
Nové definice dostávají požadavky na kvalitu účetních informací. Lze mít radost z košatosti českého jazyka, kdy pomocí různých synonym je možné upřesnit obsah některých pojmů. Srozumitelnost vymezená v § 7 NZÚ by mohla být upravená tak, že účetní informace je srozumitelná, pokud je její obsah jasný a výstižný, navíc je informace v rámci účetního výkaznictví označená a uspořádaná.
Při vymezení prvků účetních výkazů se zákonodárce snažil oprostit od
pojmu majetek
(nebo věc podle občanského zákoníku), a tak vznikají nově pojaté zajímavé definice, například že aktivum je zdroj, nebo že podmíněné aktivum nelze uznat jako aktivum. Za pozornost určitě stojí
vymezení pohledávky
v § 13 NZÚ, podle kterého pohledávka nevzniká, pokud dosud nenastalo plnění, je-li k takovému plnění účetní jednotka povinna. Vhodné je tedy využívat zálohování a vyžadovat alespoň částečnou úhradu předem.
Nové definice výnosů a nákladů
přinášejí po přečtení prováděcích předpisů k zákonu o účetnictví nejistotu, které postupy účtování budou mít dopad výsledkový a které rozvahový. Pokud ale budou prováděcí předpisy kvalitně formulovány, naopak to účetní jednotky ocení.Protože ne všechny účetní jednotky, na které se zákon o účetnictví vztahuje, mají za svůj cíl podnikat, je potřeba pojmout schopnost účetních jednotek přinést budoucí užitek u
neziskových subjektů
nebo
subjektů ve veřejném sektoru
, což je schopnost přispět k naplňování jiného účelu činnosti účetní jednotky než podnikání. Jinak tedy nový zákon vymezuje dluh pro nepodnikající účetní jednotky a v případě neziskové účetní jednotky nepožaduje zvýšení vlastního kapitálu v důsledku přírůstku aktiv. Aktivum je nezbytné použít určeným způsobem, výnos vzniká až okamžikem tohoto splnění.V případě stanovení
zásad pro účetní výkaznictví
nadále návrh nového zákona setrval na krkolomných pojmech. Požadavek věrného a poctivého zobrazení využívá celkem srozumitelné vymezení v češt