Problémový nájemník: Vyklizení nemovitosti

Vydáno: 9 minut čtení

V poslední době se v odborné veřejnosti poměrně hodně diskutovalo o procesním nástroji ke zjednodušení vyklizení bytu či domu, který navrhlo Ministerstvo pro místní rozvoj jako jeden z doprovodných zákonů k novému zákonu o podpoře bydlení. Shodou okolností však ve stejném období aktuálně došlo k judikatornímu obratu ohledně právní povahy notářského zápisu se svolením vykonatelnosti ve vztahu k vyklizení nemovitosti. Tento nástroj je mnohem silnější, a to už jen z toho důvodu, že vychází z vůle stran nájemního vztahu a může být v případě nesplnění povinnosti exekučním titulem.

Problémový nájemník: Vyklizení nemovitosti
Mgr.
Jiří
Soukop
 
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti
S ohledem na velmi zdlouhavou cestu k případnému vyklizení prostřednictvím civilních žalob hledali pronajímatelé i jiné legální cesty. Nabízela se aplikace § 71b notářského řádu1) ohledně včlenění prohlášení nájemce, že v případě nesplnění jeho povinnosti nemovitost vyklidit souhlasí s tím, že bude notářský zápis o této skutečnosti exekučním titulem pro případný výkon rozhodnutí. Vznikl však nejednotný názor v rozhodovací praxi soudů, a to i na úrovni Nejvyššího soudu ČR, kdy například v jednom ze svých rozsudků2) uvedl následující:
Má-li povinnost vyklidit nemovitosti základ v ochraně vlastnického práva, nikoli v závazkovém právním vztahu (ten již zanikl anebo nikdy neexistoval), nemůže být předmětem dohody notářského zápisu podle § 71b not. ř. Nelze tedy svolit k vykonatelnosti notářského zápisu podle § 71b not. ř. má-li jím být poskytnuta ochrana vlastnického práva. Notářský zápis, jímž má být vymožena povinnost, která nevyplývá ze závazkového vztahu, nemá znaky notářského zápisu podle § 71b not. ř. a není proto exekučním titulem
.
Nejvyšší soud ČR se naposledy zabýval3) notářským zápisem ve smyslu dohody účastníků nájemního vztahu ohledně zajištění práva
oprávněného (pronajímatele) na vyklizení bytu prohlášením povinného (nájemce), že svoluje k případnému provedení výkonu rozhodnutí či
exekuce
, jestliže poruší povinnost vyklidit byt (ve stanovené dodatečné lhůtě) od zániku nájemního vztahu, a rozhodl takto:
V bodě 5. se odkazuje na usnesení velkého senátu ze dne 10. 4. 2024, sp. zn. 31 Cdo 225/2024, ve kterém byl přijat právní závěr, že:
„..notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, kterým má být vymožena povinnost vyklidit nemovitost, je notářským zápisem ve smyslu § 71b not. ř. a může být exekučním titulem
.“
V bodě 7. se vypořádal s předchozími závěry následujícím způsobem:
„Byť nárok na vyklizení nemovitosti (bytu) je také výrazem ochrany vlastnického práva – žaloba na vydání věci, kterou je i vyklizení nemovitosti, je upravena v občanském zákoníku v části týkající se absolutních majetkových práv a řadí se mezi tzv. vlastnické žaloby (§ 1040 o. z.) – vyplývá tento nárok rovněž ze závazkového vztahu mezi stranami.
Skončil-li závazkový vztah, jehož předmětem bylo přenechání a užívání nemovitosti (bytu), je povinností osoby, která nemovitost (byt) užívala, ji vyklidit a předat osobě, která jí nemovitost přenechala do užívání.
Také v případě, že povinná osoba právní důvod k užívání nemovitosti (bytu) nikdy neměla, může se na vyklizení s vlastníkem dohodnout (zavázat se k vyklizení).“
Ačkoliv se v projednávaném případě jednalo o podnájemní vztah, tak na právní argumentaci to nemá žádný vliv, jelikož závěry učiněné soudem zde platí obecně. K tomu soud v bodě 7. posl. věta dodává:
„Co platí o vlastníkovi, platí i pro kvalifikovaného držitele (§ 1043 o. z.) nebo detentora (§ 1044 o. z.), koneckonců např. pronajímatel či půjčitel nemusí být vlastníkem věci.“
Nutnost existence notářského zápisu představuje pro smluvní strany v rámci nastavení jejich vztahu jistou složitost a náklady, ovšem pro obě strany může přinést zásadní benefity. Pro pronajímatele příslušnou právní jistotu v souvislosti s následným vyklizením nemovitosti, pro nájemce ochotu pronajímatele uzavřít nájemní smlouvu na delší dobu a případně i přistoupit při sníženém riziku ke sjednání nižšího nájemného. Prakticky to znamená doplnění nájemní smlouvy o dohodu, která bude po formální stránce naplňovat náležitosti § 71b notářského řádu, což bude ovšem v gesci notáře. Dohoda stran by měla obsahovat dodatečnou lhůtu k vyklizení po skončení nájemního vztahu (dle soudní praxe tato lhůta bývá minimálně 15 dnů). Předpokladem uzavření dohody podle § 71b notářského řádu je existence závazkového právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Nájemní smlouva, která má teprve vzniknout, však může být součástí notářského zápisu.
Zformulovat dodatečnou lhůtu k vyklizení od skončení nájemní smlouvy nebude činit větších problémů. Notářský zápis by však měl dále pamatovat na splnění dalších podmínek, zejména zánik závazku v případě neplacení nájemného či dalších důvodů, které mohou mít za následek skončení nájmu, a to zejména účinností výpovědi či dohody. Řádná formulace v notářském zápise bude stěžejní pro případ, kdyby se pronajímatel po skočení nájmu nedomohl dobrovolného vyklizení nemovitosti a musel se s vyklizením obracet na exekutora. Jinými slovy notářský zápis by měl (kromě uplynutí doby nájmu) obsahovat výčet okolností, za kterých – pokud nastanou – je nájemce povinen ve lhůtě do 15 dnů splnit povinnost (vyklidit nemovitost) a v případě, že tak neučiní, dává souhlas s vykonatelností zápisu. Předpokládám, že notáři budou mít postupně pro tyto případy připraveny vzorové dohody, které případně na žádost stran pouze modifikují.
Samozřejmě zejména v případě bydlení se jedná o velmi citlivé téma, které by v případě nějaké tvrdší právní úpravy, popř. výkladu zákona, mohlo narazit na limity ústavního pořádku a mezinárodních dohod. V případě dohody ve smyslu § 71b notářského řádu by z hlediska ústavnosti neměl být problém, jelikož nedílnou podmínkou je prokázání zániku (či neexistence) nájemního vztahu. Nicméně i výše citované usnesení4) velkého senátu Nejvyššího soudu ČR již bylo napadeno ústavní stížností a na finální verdikt Ústavního soudu si tedy budeme muset ještě nějakou chvíli počkat.
 
Nový rozkaz k vyklizení bytu či domu
V průběhu července 2024 prošla prvním čtením v poslanecké sněmovně mimo jiné novela5) občanského soudního řádu jako jedna z doprovodných změn připojených k novému zákonu o podpoře bydlení. Tato novela rozšiřuje tzv. zkrácená řízení o nový § 175a občanského soudního řádu, který upravuje rozkaz k vyklizení. Uplatní-li žalobce v žalobě právo na vyklizení bytu nebo domu proti žalovanému, který byt nebo dům užívá i po dni, kdy mu právo užívání zaniklo z důvodu skončení nájmu, a vyplývá-li právo žalobce ze skutečností uvedených v žalobě a připojených písemných důkazů, může soud vydat i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného rozkaz k vyklizení.
Dle důvodové zprávy stávající obecné instituty k urychlení civilního procesu nejsou pro účely řízení o vyklizení dostatečné a neumožňují soudům rozhodovat o vyklizení bez zbytečného odkladu tak, aby mohl pronajímatel se svým domem či bytem co nejdříve po skončení nájmu znovu svobodně nakládat. Pronajímatelé by tak v důsledku byli více motivováni k tomu své byty a domy nabízet na realitním trhu a uzavírat s nájemci dlouhodobé nájemní smlouvy. Pokud schvalovaná úprava nabude na začátku nebo v průběhu roku 2025 účinnosti, nabízí se otázka, do jaké míry přispěje do boje s problémovými nájemníky. Jelikož se totiž dle citovaného § 175a občanského soudního řádu použijí obecná ustanovení o rozkazním řízení, pak doručený platební rozkaz vyžaduje v první fázi od problémového nájemníka toliko podání odporu, a to ve lhůtě 15 dnů. Dle § 174 odst. 3 občanského soudního řádu totiž nelze odmítnout odpor, který neobsahuje odůvodnění. Nutno doplnit, že daný procesní prostředek bude možné využít i pro existující nájemní vztahy před nabytím účinnosti novely.
 
Krátkodobé pronájmy provozované nájemníkem
Nejvyšší soud ČR se v nedávné době rovněž zabýval právní otázkou6), zda přenechávání bytu nájemcem třetím osobám prostřednictvím platforem typu Airbnb ke krátkodobému ubytování představuje jeho užívání v rozporu s účelem nájmu bytu a zda je takové jednání hrubým porušením povinnosti nájemce vyplývající z nájmu. Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že tomu tak je. Předpokladem ochrany nájemce je totiž skutečnost, že pronajatý byt či dům užívá k zajištění bytových potřeb tak, jak je definuje konstantní
judikatura
. Skutečnost, že pak byt poskytuje třetím osobám prostřednictvím ubytovacích platforem, představuje hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu a pronajímatel může nájem bytu vypovědět dle § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku.
 
Závěrem
Až následující měsíce ukážou, zda pronajímatelé začnou v širší míře využívat možnosti sepsání dohody jako doplněk nájemní smlouvy ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Prozatím totiž právě s ohledem na nejednotný právní výklad nebylo zásadního důvodu notářský zápis využívat. Co se týká možnosti soudu vydat příkaz k vyklizení, tak zde se teprve novela posouvá do druhého čtení legislativního procesu a je otázkou, zda bude účinná k původně zamýšlenému 1. 1. 2025, realisticky lze očekávat spíše až termín 1. 7. 2025. V rámci rozsáhlé materie nového zákona7) o podpoře bydlení bude zajímavé sledovat, jaké bude finální znění doprovodných předpisů. Konečně bude zajímavé sledovat související problematiku krátkodobých pronájmů, tedy jak se vyvine právní praxe a regulační trendy v oblasti využívání ubytovacích platforem.
1) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
2) Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019.
3) Srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 6. 2024, čj. 26 Cdo 2739/2022-84.
4) Srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 4. 2024, čj. 31 Cdo 225/2024-543.
6) Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2023, čj. 26 Cdo 2128/2023-182.