Věnujme se aktuální judikatuře v oblasti daňového režimu členských příspěvků, jak v oblasti daně z příjmů, tak v oblasti daně z přidané hodnoty. Právní úprava přijatých členských příspěvků v případě daně z příjmů i daně z přidané hodnoty je poměrně stručná a některé spolky mají v praxi tendence ji obcházet. Tato praxe však nenašla pochopení u finanční správy a následně se stala předmětem soudních sporů. Přinášíme, kromě rozboru samotných soudních rozhodnutí, také návod, jak správně posoudit daňový režim přijatých členských příspěvků a v jakých případech existuje reálné riziko odlišného pohledu finanční správy.
Členské příspěvky a jejich daňový režim ve světle aktuální judikatury
Ing.
Zdeněk
Morávek
Osvobození členských příspěvků od daně z příjmů
Jak vyplývá z § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), od daně jsou osvobozeny členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté:
1.
zájmovým sdružením právnických osob, u něhož členství není nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,
2.
spolkem, který není organizací zaměstnavatelů, nebo evropskou politickou nadací,
3.
odborovou organizací,
4.
politickou stranou, politickým hnutím nebo evropskou politickou stranou nebo
5.
profesní komorou s nepovinným členstvím s výjimkou Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky.
Od daně z příjmů právnických osob jsou tedy osvobozeny členské příspěvky, ovšem pouze za splnění přesně stanovených podmínek. Základní podmínkou pro osvobození je, že se musí jednat o členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin příjemce tohoto příspěvku. Není rozhodné, jakým způsobem jsou tyto členské příspěvky ve stanovách či dalších zmiňovaných dokumentech upraveny, ale jestliže se jedná o členské příspěvky v souladu se stanovami, statutem, zřizovatelskými či zakladatelskými listinami, jedná se o příjmy osvobozené od daně.
Lze tak akceptovat situaci, kdy výše členských příspěvků bude stanovena pevnou částkou pro všechny členy, případně různými částkami pro různé skupiny členů (fyzické osoby
versus
právnické osoby), stejně tak situace, kdy stanovy či jiný zakladatelský dokument pouze určí, že členské příspěvky jsou členové povinni hradit s tím, že jejich výše bude stanovena při schvalování rozpočtu atd. V případě, že se jedná o členské příspěvky, jejichž výše není dána žádným z uvedených způsobů (dobrovolné členské příspěvky), budou posouzeny jako dar a nebudou dle tohoto ustanovení osvobozeny. V případě, že výše členského příspěvku se přímo odvíjí od sjednané protihodnoty, kterou člen čerpá, bude se pravděpodobně jednat o skrytou úplatu za poskytnuté plnění a nebudou od daně osvobozeny. Pokud je výše členských příspěvků stanovena v rozporu se stanovami, statutem zřizovacích nebo zakladatelských listin (např. členská schůze odsouhlasí zvýšení členských příspěvků, aniž by jí stanovy toto právo přisoudily), budou posouzeny jako jiný bezúplatný příjem.
Další podmínkou pro osvobození je potom osoba příjemce těchto členských příspěvků. Aby se jednalo o příjem osvobozený od daně, příjemcem členských příspěvků musí být:
–
zájmové sdružení právnických osob, u něhož členství není nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,
–
spolek, který není organizací