Minimum platí od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění. Jeho účelem je předejít sjednávání pracovněprávních vztahů s (velmi) nízkými příjmy, což by v důsledku mohlo vést ke snížení příjmů s možným dopadem na kvalitu zdravotních služeb. Z tohoto důvodu mají minimální vyměřovací základ stanoven jak zaměstnanci (a zaměstnavatelé – plátci pojistného), tak osoby samostatně výdělečně činné. Naproti tomu minimum neplatí pro osoby bez zdanitelných příjmů, pojištěnci zařazení u zdravotní pojišťovny v této kategorii hradí pojistné sazbou 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy.
Minimum zaměstnance ve zdravotním pojištění a postupy zaměstnavatele
Ing.
Antonín
Daněk
Minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitý parametr a pro zaměstnavatele zároveň problémovou oblast, na kterou se zdravotní pojišťovny v rámci výkonu kontrolní činnosti primárně zaměřují.
Pokud se na zaměstnavatele vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část, musí být stanovené zákonné minimum zajištěno. Jestliže příjem zaměstnance povinného minima nedosahuje, musí zaměstnavatel – pokud je povinen takto učinit – provést dopočet a následný doplatek pojistného tak, aby byl zajištěn postup v souladu se zákonem.
Avšak v situacích, kdy nemusí být minimum ve zdravotním pojištění dodrženo, je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem, takže v právních podmínkách roku 2024 může vyměřovací základ zaměstnance relevantně činit i méně než 18 900 Kč.
Postupy v obou situacích, tedy s dopočtem a doplatkem pojistného na straně jedné a s odvodem pojistného z dosaženého příjmu (tedy bez dopočtu a doplatku) na straně druhé si v dalším textu předvedeme formou příkladů a postupů zaměstnavatele. V tomto článku se nebudeme zabývat problematikou poměrné části minimálního vyměřovacího základu dle podmínek určených ustanovením § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).
Dopočet a doplatek pojistného zaměstnavatelem
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc minimální mzda, jejíž výše činí v roce 2024 částku 18 900 Kč. Dopočet se tedy provádí v situaci, kdy příjem (vyměřovací základ zaměstnance) této minimální povinné částky nedosahuje.
V této první části si rozebereme některé situace z praxe, ve kterých musí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Bude se tedy jednat o situace, kdy výší dosaženého příjmu není zákonné minimum zabezpečeno. Nedodržení tohoto minima zakládá nárok zdravotní pojišťovny na dlužné pojistné včetně penále, vše v rámci aktuálně desetileté promlčecí doby, ve které zdravotní pojišťovny uplatňují své pohledávky.
Dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu provádějí z