Otazník první: Co je to majetek?

Vzhledem k množství dotazů týkajících se dlouhodobého hmotného majetku je vhodné se více věnovat této otázce, a to zejména z pohledu oceňování.

Ve smyslu § 495 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, je majetek považován za „souhrn všeho, co osobě patří“. Od majetku se odvozuje pojem „jmění osoby“, které tvoří „souhrn jejího majetku a jejích dluhů“. Do majetku patří všechny věci ve smyslu občanského zákoníku, nepatří však do něj osobnostní věci člověka nebo nehmotné věci, které jsou předmětem osobnostních práv. Osobnostní práva jsou zakotvena zejména v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, ústavní rámec osobnostních práv vymezuje čl. 6 Listiny základních práv a svobod.

Základní osobnostní práva jsou: právo na život a zdraví, ochrana lidské důstojnosti, právo žít v příznivém životním prostředí, ochrana vážnosti a cti člověka, právo na soukromí a ochrana projevů osobní povahy.

Chráněna jsou také přirozená práva spojená s osobností člověka (§ 19 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Tato práva nelze zcizit a nelze se jich vzdát, lze je však omezit zákonodárnou nebo veřejnou mocí. Občanský zákoník chrání také (§ 135, § 2951 odst. 2) právnické osoby, pokud jde o jejich název (firmu) a pověst.

Majetek je tedy to, co člověk nebo právnická osoba má, vlastní, může s tím volně nakládat.

Otazník druhý: Jak vymezuje majetek účetnictví?

Z hlediska účetnictví je majetek souhrn veškerých věcí (prostředků), ke kterým má účetní jednotka (společnost) vlastnické právo a který slouží pro její hospodářskou činnost. Může se také jednat o majetek, který byl účetní jednotce svěřen do užívání.

Majetek, k němuž účetní jednotka uplatňuje vlastnické nebo ekonomické právo z důvodu užívání, je:

• - nakoupený majetek, který kupující nabývá zaplacením a do nabytí vlastnictví (zaplacení) jej užívá,
• - majetek najatý za podmínek stanovených v § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
• - technické zhodnocení na pronajatém majetku financované nájemcem se souhlasem pronajímatele,
• - vypůjčený movitý majetek, jehož vlastnictví v důsledku zajištění dluhu převodem práva přešlo na věřitele.

Otazník třetí: Jak se vymezuje dlouhodobý hmotný majetek?

Dlouhodobý hmotný majetek pro účely vykazování ve stálých aktivech rozvahy je uveden výčtem jednotlivých položek, resp. skupin tohoto majetku v § 7 prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Uvedené ovšem platí, pokud daný majetek splňuje základní podmínky vykázání těchto položek jako aktiv v rozvaze. Zatím české účetní právo pojem aktiva nevymezuje. Lze se inspirovat Koncepčním rámcem k Mezinárodním účetním standardům (IAS/IFRS). Právně zajímavé je, že Nařízení EU, na základě IAS/IFRS aplikují povinně na účetnictví a účetní závěrky obchodní korporace, které mají cenné papíry kótované na kapitálových trzích, nepřijalo Koncepční rámec.

Od aktiva požadujeme splnění následujících podmínek:                      

1. majetek lze identifikovat,
2. majetek je výsledkem předchozích aktivit,
3. majetek lze s významnou jistotou ocenit,
4. majetek přinese v budoucnu jistý ekonomický užitek.

Pokud jsou splněny uvedené podmínky, pak lze níže vymezený dlouhodobý hmotný majetek považovat za aktivum a vykázat ho v rozvaze v rámci stálých aktiv.

Rozvahová položka „B.II.1.1. Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím, tzn., že nejsou nakupovány za účelem dalšího prodeje osobou, která má k tomu příslušná oprávnění a sama je nepoužívá pro svoji činnost. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „B.II.1.2. Stavby“, „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“. Pozemky lze získat nákupem od externího dodavatele, kdy se oceňují pořizovací cenou, darem či jako zjištěný přebytek při inventarizaci, kdy se oceňují reprodukční pořizovací cenou.

Položka „B.II.1.2. Stavby“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti:

1. a) stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,
2. b) právo stavby, pokud není zbožím,
3. c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
4. d) technické rekultivace, není-li zvláštním právním předpisem stanoveno jinak,
5. e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky.

Pokud se jedná o oceňovací základny, stavby získané od externích subjektů, se oceňují pořizovací cenou, vytvořené vlastní činností vlastními náklady. Rozsah souvisejících nákladů s pořízením lze čerpat z § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb., je však potřeba si uvědomit, že přehled nákladů není stanoven vyčerpávajícím způsobem, také je vhodné vzít v úvahu kritérium věcné souvislosti s pořízením aktiva a hledisko přiřaditelnosti těchto nákladů. Stavby získané bezúplatně se oceňují reprodukční pořizovací cenou.

Položka „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ obsahuje:

a) předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, jejich doba používání je delší než 12 měsíců; předměty z drahých kovů mohou být také součástí finančních investic nebo zásob; rozhoduje účel; tato položka se oceňuje pořizovací cenou při získání nákupem od externího dodavatele, při získání darem či jako zjištěný přebytek při inventarizaci se oceňují reprodukční pořizovací cenou;

b) hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než dvanáct měsíců a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to ve vazbě na zohlednění principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku; řada účetních jednotek automaticky akceptuje limit zákona o daních z příjmů, tj. nad 80 000 Kč; v této souvislosti je však potřeba vyhodnotit, zda tato částka je z pohledu účetnictví významná; shoda účetních a daňových odpisů zpravidla neodráží ekonomické podmínky ani konkrétní situaci účetní jednotky daně sice také znají časové odpisy, ale je to jen ve vymezených případech; někdy vzniká rozdíl v identifikaci aktiva od pojetí daňově odpisovaného majetku, pak zákon o daních z příjmů akceptuje účetní odpisy aktiva jako náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů), daňový přístup je dán pohledem zákonodárce na výši daní z příjmu právnických osob, snahou podporovat či nepodporovat investování podnikateli a průměrováním doby, případně intenzity používání daného majetku.

Položka „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje z pohledu času aktiva stálá:

a) ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar; oceňování je možné pořizovací cenou nebo vlastními náklady, případně reprodukční pořizovací cenou;

b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí; oceňování je možné pořizovací cenou nebo vlastními náklady, případně reprodukční pořizovací cenou;

Položka „B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než dvanáct měsíců a od výše ocenění určené účetní jednotkou, v závislosti na významnosti. Nakoupená zvířata se ocení pořizovací cenou, vychovaná vlastní činností vlastními náklady, zohledňují se přírůstky, ale také brakace.

Položka „.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění

a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem; ocenění při nákupu bude pořizovací cenou, při nabytí bezúplatném reprodukční pořizovací cenou;

b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné hmotné movité věci, popřípadě jejich soubory; ocenění buď pořizovací cenou nebo symbolickou hodnotou ve výši 1 jednotka měny účetnictví;

c) věcná břemena (služebnosti) k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „B.II.1.2. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „C.I. Zásoby“; ocenění bude buď pořizovací cenou nebo reprodukční pořizovací cenou.

Položka „B.II.1.2. Stavby“ a položka „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ obsahuje případné technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného účetní jednotkou. Ocenění bude buď v pořizovací ceně, ve vlastních nákladech nebo v reprodukční pořizovací ceně.

Položka „B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání. Jedná se o kalkulační účet, který slouží v procesu pořizování majetku ke kumulaci všech nákladů, které souvisejí s jeho pořízením. Z názvu účtu je patrné, že pokud není majetek dokončený, nejsou splněny všechny právní a technické podmínky pro bezpečné a legální zahájení provozu nebo činnosti. Situaci je možné v některých případech řešit částečným umožněním provozu nebo zkušebního provozu. Od toho se bude také odvíjet jak oceňování, tak případné odpisy.

Položka „B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Protože se jedná o vzniklou pohledávku, oceňuje se jmenovitou hodnotou. Při inventarizací nebo z jiných informací lze získat podklady pro případnou tvorbu opravných položek, které dočasně sníží hodnotu této položky.  Protože vznikají oprávněné diskuse, které účetní metody na tyto pohledávky aplikovat (např. způsob přepočtu cizí měně), v nově upravovaných účetních předpisech se již s tímto způsobem vykazování poskytnutých záloh nepočítá.

Položka „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ vzniká jako rozdílová položka s nakládáním se závodem nebo jeho částí, případně při fúzích (v případě přeměn  někteří odborníci nedoporučují oceňovací rozdíl používat; k tomuto názoru se přiklání publikovaná interpretace NÚR I-48 i návrhy nových účetních předpisů). Jeho výše vyplyne z rozdílu mezi znaleckým oceněním obchodního závodu nebo jeho části jako celku a účetními hodnotami majetku a závazků, resp. dluhů.

Otazník čtvrtý: Jak vymezit náklady související s koupí nebo vlastní činností vytvořený dlouhodobý hmotný majetek?

Vzhledem k současnému vymezení reprodukční pořizovací ceny v § 25 odst. 5 písm. b) zákona o účetnictví se touto oceňovací základnou nebudeme zabývat. Pokud se jedná o  hmotného majetku, je nutné nejprve, zvláště když se jedná o déle trvající proces pořizování, stanovit ve vnitřní směrnici okamžik zahajování pořizování a okamžik jeho ukončení.

Zatímco okamžik ukončení pořizovacího procesu je obecně stanoven v § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb. jako „dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisu pro užívání (způsobilost provozu), začátek může být velký otazník. Ustanovení § 47 vyhlášky sice uvádí výčet nákladů, který zejména souvisí s pořizováním a také které náklady do ceny majetku nevstupují, avšak často si musí účetní nebo finanční odborník poradit s otázkou, zda již určitý náklad má příčinnou souvislost s pořizovacím procesem či zda lze určitý náklad na konkrétní majetek přiřadit z pohledu technického. Vhodné je využít interpretaci NÚR I-5, která vznikala jako jedna z prvních, avšak po dlouhých diskusích i následných úpravách. Nelze totiž postihnout všechny možnosti, které mohou v praxi nastat. Vždy je nezbytné doložit dané skutečnosti nejen vnitřním předpisem, ale také souvisejícími dokumenty o rozhodování příslušných orgánů účetní jednotky.

Otazník pátý: Můžete mi poradit? Aneb některé zajímavosti inspirované zaslanými dotazy

Stanovení okamžiku zahájení a ukončení procesu pořizování

Obvykle lze uvést okamžik zahájení tím, že odpovědná osoba v účetní jednotce rozhodne o pořízení konkrétního dlouhodobého hmotného majetku.

Jenomže, nastávají situace, kdy sice odpovědná osoba rozhodne, ale na základě získaných informací, na které musely být vynaložené určité náklady, vzniká nejistota:

• rozhodnutí o výstavbě nemovitosti: jedná se o oblast, se kterou hodně pomůže § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb.; přesto mohou vznikat otazníky, zda patří do nákladů souvisejících s výstavbou náklady typu provize realitní kanceláři při nákupu pozemku, na kterém bude výstavba prováděna; velmi často se spekuluje o tom, že v době nákupu pozemku není jisté, že výstavba bude fakticky uskutečněna, ať již musí dojít ke změně územního plánu, kategorizaci pozemku, pořízení pozemku jako vhodná investice, a teprve později se bude nebo nebude uvažovat o stavbě; účtování souvisejících nákladů do ceny pozemku nebo do ceny budoucí stavby nebo na vrub nákladů tak bude muset být posouzeno a průkazně zdůvodněno a doloženo;
• rozhodnutí o nákupu nemovitosti: účetní jednotka má schválený záměr koupit nemovitost, například výrobní halu, avšak než se objeví vhodná nemovitost na trhu, je potřeba učinit jeho detailní průzkum vlastními pracovníky účetní jednotky, využít služeb odborných kanceláří, realitních a právních expertů; toto hledání může například vyústit ve změnu rozhodnutí, bude pořízen pozemek a bude následovat výstavba; opět je nezbytné ve vnitřním předpisu identifikovat, od kterého okamžiku budou náklady aktivovány do ceny nemovitosti, pouze variantní informace, které nevedou k cíli – nákupu, není vhodné zachycovat na účet 042, neboť by mohlo dojít ke „zmaření investice“;
• rozhodnutí o zahrnutí nákladů na přepravu: při společné přepravě hmotných věcí, hmotného majetku většího rozsahu, které nakonec budou vykazovány jako samostatně věci, případná různá kombinace přepravy až na místo určení, resp. pracoviště, využívání konsignačních skladů vnáší do přiřazování nákladů na přepravu k ceně pořízení podrobnou analýzu;
• rozhodnutí o zahrnutí nákladů na průzkum trhu: při přípravě vnitřní směrnice je vhodné využít Frascati manuál OECD – ten si dal mimo jiné za cíl poskytnout vodítko k tomu, co je a co není výzkumná činnost a jak využít průzkum, analýzu administrativních dat, rozhovory, aby bylo možné zjistit, od kdy zahrnout náklady do pořizovací ceny; průzkum trhu Frascati manuál neaktivuje;
• rozhodnutí o změně využití pořizované nemovitosti: nákup nemovitosti byl zapsán do katastru nemovitostí, avšak kupec má záměr nemovitost využít k jinému účelu; pokud dochází bez prodlení k procesu změny užívání, zároveň rekonstrukci či přestavby nemovitosti, lze postupovat například následujícím způsobem:

a) nemovitost po potvrzení vlastnictví zápisem do katastru nemovitostí bude převedena, zaúčtována do majetku na účet 021 z účtu 042. Na účet 042 byly dány: kupní cena nebytových prostor + případné související náklady, jako např. provize realitní kanceláři, služby advokáta atd.; přičemž např. lze část nebytových prostor po dobu trvání změny užívání na stomatologickou ordinaci a potřebných rekonstrukcí využívat jako administrativní prostory; v takovém případě by bylo možné užívané prostory i odpisovat; následná rekonstrukce – náklady s ní související - budou účtovány na účet 042 jako technické zhodnocení (změna technických parametrů), po dokončení zvýší pořizovací cenu na účtu 021, dojde ke změně odpisování majetku;

b) pořizovací cena související s nákupem nebytových prostor včetně nákladů souvisejících (provize realitní kanceláři, služby advokáta atd.) zůstanou na účtu 042, neboť i když došlo k zápisu do katastru nemovitostí, nebude ještě ukončen proces pořizování stomatologické ordinace a další náklady související se změnou účelu a úpravou prostor na stomatologickou ordinaci budou vstupovat do pořizovací ceny nemovitosti - stomatologické ordinace; ukončení procesu pořizování bude až v okamžiku, kdy bude zapsána do katastru nemovitostí změna účelu a zároveň budou nebytové prostory technicky přebudovány na stomatologickou ordinaci a budou i po stránce technické, hygienické atd. způsobilé ke spuštění stomatologické činnosti; v takovém okamžiku bude podepsán protokol o předání stomatologické ordinace z procesu pořizování na účet 021, majetek se začne odpisovat.

Do hodnoty stomatologické ordinace – nemovitosti – patří náklady s nemovitostí účelově související. Je vhodné se inspirovat § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Na 042 tedy budou patřit z vyjmenovaných položek stavební práce včetně použitého materiálu na stavební úpravy, vybudování potřebných rozvodů energií, tepla – všeho, co je pevně spojené s budovou. Pokud za dobu změny účelu stavby bude spotřebovávána voda, elektřina, využity služby spadající do přebudování stavby, patří na účet 042. V případě úroků z úvěrů se lze rozhodnout, zda vstoupí do pořizovací ceny ordinace – na účet 042, nebo se stanou nákladem (účet 562-Úroky). Je vhodné vytvořit si vnitřní směrnici, kde toto bude uvedeno. Pokud budou úroky za dobu pořizování stomatologické ordinace (např. 3 roky) v časové souvislosti účtovány na účet 562, budou se zahrnovat každý rok do nákladů, pokud budou úroky z úvěru za dobu pořizování stomatologické ordinace (3 roky) účtovány na vrub účtu 042, stanou se součástí pořizovací ceny a budou se následně rozpouštět významně delší dobu do nákladů v rámci odpisů ordinace – nemovitosti (budou součástí účtu 551). Je třeba zvážit tuto okolnost z pohledu nejen účetnictví, ale také daně z příjmů právnických osob (§ 26 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).

Na poplatky za správu úvěru se vztahuje stejný rozhodovací postup jako na úroky z úvěru.

V případě lékařských přístrojů (vrtačka, rentgen, stomatologické křeslo) se nejedná o součást budovy, ale ve vazbě na cenový limit pro samostatné movité věci (účet 022).

Obvykle lze uvést okamžik ukončení procesu pořizování definovat například získáním kolaudačního rozhodnutí, okamžikem podání zápisu nemovitosti do katastru nemovitostí či okamžikem potvrzení technické způsobilosti stroje, přístroje, zařízení odborným pracovníkem a sepsáním protokolu o této skutečnosti.

V praxi však nastávají situace, kdy to není tak jednoznačné. Pak je na místě konzultace.

• Pořízení stroje zahrnuje nákup od výrobce, dopravu od výrobce specializovanou dopravní firmou, montáž na místě firmou doporučenou výrobcem, atest na správné elektropřipojení – do pořizovací ceny vstupují všechny náklady, které představují nejen vlastní cenu pořízení stroje fakturovanou výrobcem, ale také na dopravu, montáž a atest. Jedná se o zohlednění souhrnu nákladů, a to bez ohledu jejich zaplacení. Při předání movité věci si však řada výrobců zajišťuje převod vlastnictví na kupce zaplacením. V případě následujících služeb od jiných (externích) dodavatelů však může zůstat závazek při uvedení do používání nezaplacený, dokonce může nastat situace, kdy například ještě chybí faktura od dodavatele služby, avšak již byly splněny veškeré zákony stanovené podmínky včetně atestu. V takovém případě může nastat situace, kdy účetní jednotka v případě znalosti přesné ceny bude účtovat pomocí časového rozlišení (výdaje příštích období), ale i skutečnost, že bude např. náklad za atest elektropřipojení stanoven odhadem (obvykle na základě objednávky) a bude účtováno o dohadné položce pasivní (nevyfakturované dodávce).
• Pořízení stroje od výrobce, který vyhrazuje přechod vlastnictví zaplacením, podněcuje a motivuje vhodným způsobem, aby kupec co nejdříve závazek uhradil. Důsledkem je možnost zahájení daňového odpisování až po skutečném zaplacení, kdy zákon o daních z příjmů umožňuje odpisy vlastního movitého dlouhodobého majetku.
• Pořízení stroje od výrobce, kdy výrobce podmiňuje přechod vlastnictví jeho zaplacením, avšak umožňuje bonus. Kupec stroje bude od výrobce pravidelně (měsíčně) nakupovat materiál, který se při práci stroje spotřebovává. Když kupec zaplatí fakturu za odebraný materiál, bude vystaven dobropis na snížení pořizovací ceny stroje. Praktická realizace takovéto smlouvy fakticky znamená následující:
  • Při vykazování majetku v aktivech je důležité nejen jeho identifikace, budoucí přínos užitků, ale také jisté ocenění. Oceňování závisí na odběru a zaplacení souvisejícího materiálu. Vlastnictví stroje je podmíněné zaplacením.
  • Při aplikaci prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb., k zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví (zejména § 28), je vhodné účtovat o aktivech (022) až v okamžiku nabytí vlastnictví. Tzn. stroj bude zaúčtován na MD 042 / D 32101.
  • Faktury za dodání zboží budou účtovány MD 112 (501)/D 32102, platba MD 32102/D 221. Následovat bude dobropis MD 32101 /D 042 nebo zápis s minusem MD 042 /D 32101.
  • Nedojde-li k odebrání a zaplacení souvisejícího materiálu, bude se kalkulovat na 042 pořizovací cena (její výše je závislá na vnitřní směrnici účetní jednotky, daňově se jedná o 80 000 Kč). Účetní i daňové odpisy budou zahájeny až v okamžiku převedení vlastnictví, viz § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a § 28 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V účetnictví se tato situace projeví převodem účtu 042 na účet 022. V účetnictví, kde je vlastnictví podmíněné zaplacením, je nutné tuto smluvní podmínku akceptovat při převodu majetku do užívání. 
  • Je důležité posoudit, jak vysoká pořizovací cena bude kalkulována na účtu 042. Pokud by byly dobropisy ve výši 100 %, pak lze stroj evidovat na podrozvahovém účtu, nelze ho účetně ani daňově odpisovat. Pokud by kalkulační účet 042 byl pod limitem dlouhodobého hmotného majetku, buď půjde o drobný dlouhodobý majetek, nebo bude účtováno jako o zásobách. Tato skutečnost je na rozhodnutí účetní jednotky. V případě drobného dlouhodobého hmotného majetku účetní odpisy jsou podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona č. 586/1992 Sb. akceptovány jako náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
• Pořízení stroje od výrobce, který zároveň zajišťuje dopravu kupci. Tato doprava od externího dodavatele vstupuje do pořizovací ceny. V situaci, kdy přiveze prodejce nové stroje do nově budované výrobní haly, která je částečně nedokončená (např. chybí podlahy, rozvody), a proto nemohou být stroje postaveny na definitivní pracovní místa. V rámci výstavby stavební haly je vnitřní dopravou přemisťovaný v hale stavební materiál. Aby mohly být definitivně umístěny stroje na svoje pracovní místo, je nutné z důvodu nepřipraveného pracoviště tyto stroje přemisťovat v hale vnitřní dopravou. Pokud chceme důsledně oddělit náklady na vnitřní dopravu stavebního materiálu a na vnitřní dopravu související s umístěním stroje na definitivní pracovní místo, nemusí být situace jednoznačná.
  • Přesunování stavebního materiálu jednoznačně souvisí se vstupní cenou stavby (pořizovací cena nebo vlastní náklady). 
  • Pokud se jedná o přemísťování strojů, tato činnost může být zdánlivě diskusní. V případě nákupu nových strojů do zatím nedokončené (nové) výrobní haly součástí pořizovací ceny strojů jsou i náklady na přepravu. Ta může být fakturována od výrobce, prodejce, externího dopravce, nebo může být jako vnitropodniková doprava aktivována do pořizovací ceny. Lze se domnívat, že stroj by měl být umístěn na definitivní místo, kde bude protokolárně převzat, bude-li splňovat všechny technické funkce a povinnosti stanovené právními předpisy pro užívání, tj. způsobilost k provozu, viz § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Od tohoto okamžiku lze tedy se strojem pracovat, tj. bude přinášet výnosy, a lze ho také účetně i daňově odpisovat. Z tohoto pohledu tedy patří i náklady na přemisťování strojů, aby byly nakonec umístěny na místo pracovní, do pořizovací ceny strojů.
  • oCelkové náklady na přemisťování strojů na konkrétní pracovní místo se budou přiřazovat k ceně pořízení strojů, celkové náklady na přemisťování stavebního materiálu k jeho využití na stavbě se budou přiřazovat k ceně pořízení výrobní haly. Je tedy na způsobu řešení vnitropodnikového účetnictví řešit přiřaditelnost druhotných (vnitropodnikových) nákladů na stroje a stavbu (rozpočítání těchto nákladů). 

Protože oceňování dlouhodobého majetku v praxi činí nadále významné problémy, a to přes veškeré snahy upřesňování právních předpisů i publikování shodujících se východisek a názorů členských institucí Národní účetní rady, budeme se dané problematice nadále věnovat.