Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a jejich zdanění v roce 2025

Vydáno: 27 minut čtení

Řada fyzických osob má kromě příjmů z hlavního zaměstnání ještě další příjmy ze zaměstnání u druhého zaměstnavatele, v převážné většině na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si ještě přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. Pokud výše uvedení poplatníci daně z příjmů ze závislé činnosti neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, může se na ně vztahovat zdanění získaných příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP , tj. s uplatněním zvláštní sazby daně – tzv. srážkové daně. Podívejme se blíže na právní vymezení a dále na základní podmínky řešení zdanění daní z příjmů a odvodu pojistného u obou druhů těchto dohod v roce 2025.

 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a jejich zdanění v roce 2025
Ing.
Ivan
Macháček
 
Řešení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle zákoníku práce
V § 3 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), se uvádí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. Základními pracovněprávními vztahy jsou podle tohoto ustanovení pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Pracovněprávní řešení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je obsahem § 74–77b ZP. Z ustanovení § 74 ZP vyplývá, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru.
Při výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena
, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
 
Pracovněprávní řešení dohody o provedení práce
Pro uzavření dohody o provedení práce platí § 75 ZP (specifické ustanovení) a § 77–77b ZP (společné ustanovení pro dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti). V § 75 ZP se stanoví, že
rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce
, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.
V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
 
Pracovněprávní řešení dohody o pracovní činnosti
Pro uzavření dohody o pracovní činnosti platí § 76 ZP (specifické ustanovení) a § 77–77b ZP (společné ustanovení pro oba druhy dohod). Z § 76 ZP vyplývá, že
na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby
, přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i v případě, že rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin.
V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny jednak sjednané práce, dále sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
 
Společné zásady pro obě dohody podle zákoníku práce
Z § 77 ZP vyplývá, že
dohoda o provedení práce musí být stejně jako dohoda o pracovní činnosti uzavřena písemně
. Na právní vztah založený dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti se vztahují ustanovení o pracovním poměru s výjimkou specifikovanou v

Související dokumenty

Články

Dohody a zdravotní pojištění
Dohody konané mimo pracovní poměr v roce 2014

Zákony

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
417/2024 Sb. , kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
470/2024 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
476/2024 Sb. , kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění

Expertní odpovědi

Účtování dohody - barter

Nařízení vlády

Nařízení vlády č. 282/2024 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2025, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2025 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2025 a o zvýšení důchodů v roce 2025

Chytré podcasty

K možnosti práce pro jednoho zaměstnavatele na základě více pracovních smluv
Výhody a nevýhody kratší pracovní doby zaměstnanců
Novela zákoníku práce, díl 1. – Nová úprava práce z domova