Čtení návodů a poučení obvykle nepatří k oblíbeným činnostem v žádném oboru, oblast daní nevyjímaje. Navíc vyplnění potřebných řádků daňového přiznání ohlídá elektronická aplikace, tak proč studovat poučení k vyplnění formuláře daňového přiznání. Současně si však musíme být vědomi toho, že aplikace za nás vyřeší pouze formální, takzvané nepropustné chyby a bez upozornění sečte i zcela chybné údaje, které zadáme. Není tedy pravdou, že se daňové přiznání v dnešní době sestaví samo. Nenabízíme dlouhý detailní návod k vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, ale zaměříme se na konkrétní situace, na co si dát pozor a na co nezapomenout. Ve vztahu k aktuálně platnému formuláři k dani z příjmů právnických osob (vzor 34) předkládáme výběr chyb, omylů, mýtů, ale také ujištění o správném postupu a částečně též návod, jak správně vyplnit formulář a jakými částmi se nezabývat, pokud jsme podnikatelským daňovým subjektem, nebo naopak veřejně prospěšným poplatníkem.
Vybrané problémy v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024
Vydáno: 29 minut čtení
Obsah
- Jak správně začít aneb návaznost údajů uváděných v daňovém přiznání a údajů účetní závěrky
- Co znamená pojem nepeněžní příjmy a jak se řeší v daňovém přiznání
- Co znamená pojem bezúplatné příjmy a jak se řeší v daňovém přiznání
- Jiný výsledek hospodaření minulých let
- Méně tradiční situace v odčitatelné položce od základu daně na dary
- Jak a kdy (ne)uplatnit daňovou ztrátu
- Části daňového přiznání, které obvykle nevyužijeme
- Zveřejnění údajů účetní závěrky prostřednictvím daňového přiznání
- Závěrem
Vybrané problémy v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024
Ing.
Ivana
Pilařová
Jak správně začít aneb návaznost údajů uváděných v daňovém přiznání a údajů účetní závěrky
Zákon o daních z příjmů stanoví, že základ daně z příjmů právnických osob vychází z účetního výsledku hospodaření (pro účetní jednotky), nebo z rozdílu příjmů a výdajů (pro naprostou menšinu, která může využít jednoduchého účetnictví). Tato zásada je neopominutelná, není možné ji ničím nahradit, proto právě touto vazbou začíná každé daňové přiznání (řádek 10). Podle jednotlivých druhů daňových přiznání mohou vznikat různé kombinace.
Řádné daňové přiznání
Je zřejmé, že účetní závěrka, kterou účetní jednotka podávající daňové přiznání sestavila, je přílohou řádného daňového přiznání. Další nezpochybnitelnou skutečností je návaznost řádku 10 na účetní výsledek hospodaření před zdaněním. Je vhodné připomenout, že pojem účetní výsledek hospodaření a účetní výsledek hospodaření před zdaněním se od sebe liší obsahem účtové skupiny 59, který je z účetního výsledku hospodaření před zdaněním vyloučen. Obraty účtů účtové skupiny 59 se tedy v údaji na řádku 10 daňového přiznání neobjeví, logicky tedy nebudou položky této účtové skupiny vyloučeny ani na řádku 40 daňového přiznání. Ve vztahu k veřejně prospěšným poplatníkům (a to včetně těch, kteří vylučují ztrátu ze své hlavní činnosti) se do řádku 10 uvádí výsledek hospodaření celé právnické osoby, nikoli jen ta část výsledku hospodaření, která pochází z vedlejší činnosti veřejně prospěšného poplatníka. Malá část nepodnikatelských právnických osob má možnost vést jednoduché účetnictví (§ 9 odst. 4 zákona o účetnictví). Tito poplatníci pak do řádku 10 uvádějí rozdíl mezi příjmy a výdaji, který se dále na straně 2 daňového přiznání upravuje na základ daně.
Opravné daňové přiznání k řádnému daňovému přiznání
Opravné daňové přiznání lze podat do lhůty pro podání řádného daňového přiznání. V opravném daňovém přiznání je možné měnit jakoukoli část a jakoukoli hodnotu oproti řádnému daňovému přiznání. Jistým problémem může být změna řádku 10 daňového přiznání a s ní také (ne)přiložení nové účetní závěrky. Odpověď najdeme v § 17 odst. 7 zákona o účetnictví. Ke znovuotevření účetních knih po jejich primárním uzavření (tím je sestavení účetní závěrky) může dojít do dne schválení účetní závěrky valnou hromadou, nejdéle však do konce následujícího účetního období (to pro případ, kdy by účetní závěrka schválena nebyla). Pokud je tedy opravné daňové přiznání podáváno do dne, do kterého je možné využít období pro znovuotevření účetních knih (a bylo skutečně využito), je možné také měnit údaj na řádku 10 a přiložit k opravnému daňovému přiznání novou účetní závěrku. Podmínky (ne)možnosti změny obsahu řádku 10 daňového přiznání se plně vztahují také na podání dodatečného daňového přiznání.
Dodatečné daňové přiznání a opravné daňové přiznání k dodatečnému daňovému přiznání
Dodatečné daňové přiznání se podává poté, co uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání, a to do konce měsíce následujícího po zjištění důvodu pro jeho podání (tzv. subjektivní lhůta). Je nutné zdůraznit několik skutečností a vyvrátit některé mýty:
a)
V případě zjištění důvodů pro podání dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost (nebo nižší ztrátu) je jeho podání zákonnou povinností poplatníka.