Příspěvek se zabývá problematikou odložené daně v účetnictví. Vysvětluje, jak vznikají odložené daňové pohledávky a dluhy v důsledku rozdílů mezi účetním a daňovým oceněním aktiv a pasiv. Text popisuje, kdo je povinen účtovat odloženou daň a uvádí praktické příklady, které demonstrují výpočet odložené daně při různých metodách odpisů. Dále vysvětluje, jak se tyto účetní operace promítají do vykazování daňového základu a zdůrazňuje zásadu opatrnosti při předvídání budoucích zisků.
Odložená daňová povinnost
Ing.
Petr
Lunga
Daňová povinnost
Daňová povinnost odložená
vyplývá z rozdílů, které nastávají v okamžiku odlišného účetního a daňového pohledu na určité položky v účetnictví.Daňová povinnost splatná
představuje částku daně, kterou je daňový subjekt povinen zaplatit státu za dané zdaňovací období. Zjednodušeně řečeno, jde o daň, která „právě teď“ musí být uhrazena. Daňová povinnost splatná se zjistí na základě základu daně a sazby stanovené zákonem o daních z příjmů.Dle § 59 (Metoda odložené daně) prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. o odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které tvoří
konsolidační celek
, a účetní jednotky, které
sestavují účetní závěrku v plném rozsahu
(§ 18 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví – ZÚ).
Ostatní účetní jednotky stanoví, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji.
Konsolidační celek a jeho význam