S ohledem na opakující se dotazy na pojištění osob samostatně výdělečně činných v sociálním pojištění je v tomto článku uvedena stručná informace k této problematice.
Základní informace o sociálním pojištění osob samostatně výdělečně činných
Ing.
Marta
Ženíšková
Použité zkratky:
OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná a spolupracující osoba,
SVČ – samostatně výdělečná činnost a spolupráce,
OSSZ – okresní (Pražská) správa sociálního zabezpečení,
ZPSZ – zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
ZDůchP – zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
ZNP – zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ZOPSZ – zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
PPM – peněžitá pomoc v mateřství,
OSVČ hlavní – OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
OSVČ vedlejší – OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost,
Přehled – tiskopis „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok…“.
Kdo se považuje za OSVČ
Za OSVČ se považuje osoba, která
vykonává činnost
(§ 9 ZDůchP).Za OSVČ nemůže být považována osoba:
–
v kalendářním roce, v němž
nevykonávala činnost
. Za OSVČ se proto nepovažuje osoba, která má sice příjmy zdaňované podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ale činnost nevykonává, např. má příjmy pouze z pronájmu ochranné známky nebo z licenční smlouvy;–
v době přerušení činnosti, které trvalo aspoň 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích (§ 10 odst. 6 ZDůchP a § 48 ZOPSZ).
Za nevykonávání činnosti nebo za přerušení činnosti se nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ nárok z nemocenského pojištění OSVČ na nemocenské, PPM nebo dlouhodobé ošetřovné (§ 10 odst. 6 ZDůchP).
Osoba, která má příjmy z výkonu umělecké činnosti v cizině a uvádí je v daňovém přiznání v ČR, je považována za OSVČ (§ 9 odst. 1 ZDůchP). Činnost je vykonávána na základě autorskoprávních vztahů.
Za OSVČ se považuje i osoba, která vykonává bez oprávnění SVČ, k níž je třeba oprávnění. Tak např. OSVČ zaniklo oprávnění vykonávat SVČ (§ 10 odst. 6 ZDůchP) jako truhláře dne 15. června na základě rozhodnutí orgánu inspekce práce, avšak činnost vykonává nadále. Tuto činnost již nevykonává na základě oprávnění k provozování živnosti podle § 9 odst. 3 písm. b) ZDůchP, ale vykonává ji podle písm. f) tohoto ustanovení jako činnost, k níž nemá podle zvláštního zákona oprávnění. Tuto činnost vykonává nadále za účelem dosažení zisku.
Zahájení a ukončení činnosti
Osoba se stává OSVČ dnem, v němž zahájila SVČ, nikoliv dnem, od něhož získala oprávnění k výkonu SVČ. OSVČ:
–
je povinna oznámit OSSZ den zahájení a den ukončení SVČ do 8. dne následujícího měsíce (§ 48 ZOPSZ). Pokuta za neoznámení v této lhůtě může být uložena až do výše 10 000 Kč (§ 54 ZOPSZ). OSVČ, která je spolupracující osobou, musí oznámit zahájení činnosti bez ohledu na to, jestli očekává, že na ni budou či nebudou rozděleny příjmy a výdaje;
–
neoznamuje OSSZ další výkon SVČ (§ 9 odst. 4 ZDůchP). Tak např. OSVČ oznámila zahájení činnosti z důvodu provozování živnosti, ale již neoznamuje, když poté získá oprávnění k činnosti znalce nebo začne spolupracovat.
OSVČ hlavní a OSVČ vedlejší
Za OSVČ vedlejší se považuje OSVČ, pokud u ní trvá některý z důvodů uvedených v § 9 odst. 6 ZDůchP. Tyto důvody jsou uvedeny i v Přehledu. Být považována za OSVČ vedlejší je právem OSVČ, nikoliv její povinností. Pokud OSVČ neoznámí nejpozději v Přehledu, že je OSVČ vedlejší, je považována za OSVČ hlavní (§ 15 ZPSZ).
OSVČ vedlejší:
–
není povinna platit zálohy od měsíce zahájení činnosti do měsíce, v němž podala nebo měla podat Přehled (§ 13a ZPSZ). Pokud zálohy neplatila, musí na Přehledu vyznačit, že vykonávala vedlejší SVČ. Jestliže by tato OSVČ nevyznačila, že byla OSVČ vedlejší, byla by považována za hlavní. Jako OSVČ hlavní byla povinna zálohy platit a poněvadž je neplatila, vznikl dluh na zálohách, který bude penalizován;
–
není povinně účastna důchodového pojištění v kalendářním roce, v němž nedosáhla výše příjmu po odpočtu výdajů stanovené podle § 10 ZDůchP (v roce 2019 je povinně pojištěna od výše příjmu 78 476 Kč při výkonu SVČ ve všech 12 kalendářních měsících);
–
neplatí pojistné za kalendářní rok, v němž není účastna důchodového pojištění (§ 13a ZPSZ);
–
není povinna platit zálohy od měsíce podání Přehledu, pokud podle údajů o výši daňového základu v tomto Přehledu není v tomto roce povinně účastna důchodového pojištění (§ 13a ZPSZ);
–
může požádat OSSZ o zrušení povinnosti platit zálohy (§ 14 ZPSZ);
–
má stanovenu minimální výši měsíčního vyměřovacího základu pro odvod záloh na důchodové pojištění na 10 % průměrné mzdy (v roce 2019 na 3 270 Kč), zatím co OSVČ hlavní má stanovenou tuto výši na 25 % průměrné mzdy (v roce 2019 na 8 175 Kč) – § 14 ZPSZ.
Zálohy na pojistné
Záloha je splatná v měsíci, za který se platí. Je-li zaplacena do konce následujícího měsíce, tj. po lhůtě její splatnosti, dluh na záloze se nepenalizuje (§ 14a a § 20 ZPSZ).
Za měsíc zahájení činnosti je splatná do konce následujícího měsíce (§ 14a ZPSZ).
Při zahájení činnosti v prosinci se za prosinec záloha neplatí (§ 14a ZPSZ).
Záloha se platí z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, který platí pro OSVČ, která podává Přehled.
Pokud OSVČ uhradí vyšší zálohu, než činí její minimální výše, OSSZ z ní uhradí nejdříve v tomto pořadí dlužné zálohy, zálohu za běžný měsíc, dluhy vůči OSSZ a ČSSZ, zálohy na další měsíce až do konce roku. Pokud ještě zůstanou prostředky, považují se za přeplatek na zálohách, o jehož vrácení může OSVČ požádat do konce roku. Pokud o tento přeplatek OSVČ nepožádá, přemění se tento přeplatek na zálohu, o kterou si dobrovolně navýšila zálohy za kalendářní rok. Na Přehledu za takový rok uvede ve výši zaplacených záloh úhrn zaplacených záloh za jednotlivé měsíce spolu s tímto navýšením záloh (§ 14a ZPSZ).
Změna výše zálohy v souvislosti s Přehledem (§ 14 ZPSZ) platí:
–
od kalendářního měsíce, v němž byl Přehled podán, pokud nová výše zálohy je nižší než dosavadní,
–
od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl Přehled podán, pokud nová výše zálohy je vyšší než dosavadní.
OSVČ hlavní i vedlejší může požádat o snížení zálohy (§ 14 ZPSZ):
–
po podání Přehledu za předcházející kalendářní rok, když
–
po doložení příjmů po odpočtu výdajů za dobu od 1. ledna toho roku, v němž žádá o snížení zálohy, do konce měsíce před podáním žádosti poklesly příjmy po odpočtu výdajů aspoň o třetinu. Žádost o snížení zálohy může být podána nejdříve po uplynutí 3 měsíců od začátku roku, tj. nejdříve 1. dubna.
OSVČ vedlejší může požádat o zrušení placení záloh (§ 14 ZPSZ), pokud lze u ní předpokládat tak malé příjmy po odpočtu výdajů za kalendářní rok, že nebude v tomto roce povinně důchodově pojištěná, a proto nebude za tento rok platit pojistné.
Přehled (§ 15 ZPSZ)
Přehled je povinna předložit každá OSVČ, která je nebo má být na OSSZ evidována jako OSVČ, a to bez ohledu na výši příjmu nebo ztráty. Přehled musí podat i spolupracující osoba, na kterou OSVČ, s níž spolupracuje, nepřevedla žádné příjmy.
OSVČ, která nevyplní na Přehledu údaje o vedlejší činnosti, je OSVČ hlavní.
Po podání Přehledu nelze vzít Přehled zpět. OSVČ může nebo musí podat opravný Přehled, ale pouze z důvodů uvedených v § 15 odst. 2 a 3 ZPSZ, tj. v případě nesprávné výše vyměřovacího základu uvedené na Přehledu z důvodu, že byl chybně uveden daňový základ. OSVČ, která podává opravný Přehled, předkládá finančnímu úřadu i dodatečné daňové přiznání. Povinně musí OSVČ podat opravný Přehled, pokud v opravném Přehledu je uveden vyšší vyměřovací základ než na původním Přehledu.
Opravný Přehled nelze podat, jestliže
–
by si OSVČ chtěla dodatečně dobrovolně navýšit vyměřovací základ, aby se jí do důchodu započetla vyšší částka,
–
neuvedla na Přehledu, že je OSVČ vedlejší,
–
jako OSVČ vedlejší zaškrtla, že se přihlašuje k důchodovému pojištění.
OSVČ vedlejší, která má tak nízké příjmy, že není povinně důchodově pojištěná v kalendářním roce, za který podává Přehled, může se dobrovolně přihlásit k důchodovému pojištění na samostatném tiskopise i v průběhu roku. Nejpozději se může k důchodovému pojištění přihlásit na Přehledu, jehož část nahrazuje přihlášku. Občas se stane, že přihlášku vyplní i OSVČ, která nepotřebuje být důchodově pojištěná, zejména jde o poživatele starobního důchodu. Nelze se zpětně odhlásit z důchodového pojištění. Pokud by se OSVČ vedlejší na Přehledu za rok 2019 „omylem“ přihlásila k důchodovému pojištění, musela by taková OSVČ zaplatit pojistné při podnikání ve všech 12 měsících 11 459 Kč. Zrušit přihlášku po podání Přehledu nemůže. Starobní důchod by se z důvodu účasti na důchodovém pojištění zvýšil této OSVČ o 0,4 % jejího výpočtového základu, z něhož byl starobní důchod vypočten. Doporučuje se, aby se vždy dobrovolně přihlásily k důchodovému pojištění OSVČ, které potřebují dobu pojištění pro nárok na důchod a jeho výši; jde zejména o poživatele invalidního důchodu z důvodu invalidity prvního nebo druhého stupně a o nezaopatřené děti (zejména žáky středních škol a studenty vysokých škol).
Vyměřovací základ na Přehledu se odvozuje od daňového základu. Není stanovena žádná výjimka pro úpravu daňového základu z důvodu výpočtu vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Vzhledem k tomu, že některé příjmy OSVČ nesouvisí s její SVČ, protože tyto příjmy nejsou dosahovány na základě činnosti (například příjmy z pronájmu ochranné známky) nebo nesouvisí s výdělečnou činností v kalendářním roce, za který se podává Přehled (například příjmy z licenční smlouvy za činnost před mnoha lety), ale jsou zahrnuty do daňového základu, musí z nich OSVČ odvést i pojistné na sociální pojištění, tj. osoba, která v roce, za který podává Přehled, vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Pro snížení daňového základu o tyto příjmy není opory v právní úpravě.
OSVČ, která oznámila finančnímu úřadu, že jí zpracovává daňové přiznání daňový poradce, oznamuje tuto skutečnost OSSZ, pokud nebude podávat Přehled ve lhůtě do 1. května. Tímto oznámením si pouze prodlužuje lhůtu pro podání Přehledu za předchozí rok do 1. srpna. Oznámit tuto skutečnost může i poštou nebo e-mailem. OSSZ si může u finančního úřadu ověřit, jestli daňový poradce má od OSVČ plnou moc pro zpracování daňového přiznání. Takové oznámení není plnou mocí ke zpracování přehledu o příjmech a výdajích. Přehled podává OSVČ sama.
OSVČ může zmocnit daňového poradce nebo jinou osobu, aby za ni zpracoval a podal Přehled. V tomto případě musí OSVČ předat OSSZ plnou moc pro takový úkon. Zmocněnec může Přehled posílat ze své datové schránky. Plná moc může být na jeden rok nebo na neomezenou dobu, platila by až do jejího odvolání. Zmocnění musí být úředně ověřeno nebo posláno datovou schránkou. I v případě, že OSVČ dala plnou moc některé osobě ke zpracování Přehledu a podání, může si Přehled podat sama.
Zemře-li OSVČ před podáním Přehledu, není za ni nikdo povinen Přehled podat. Podat Přehled za OSVČ, která zemřela, může dědic nebo osoba, která bude uplatňovat nárok na některý z pozůstalostních důchodů z pojištění zemřelého.
Nemocenské pojištění
OSVČ vedlejší může být přihlášena k nemocenskému pojištění, i když není povinna platit zálohy na důchodové pojištění (§ 11 ZNP).
Nárok na nemocenské a dlouhodobé ošetřovné je až po 3 měsících trvání účasti na nemocenském pojištění, tj. až po 3 měsících ode dne, v němž na základě přihlášky k nemocenskému pojištění naposledy podané je OSVČ nemocensky pojištěna (§ 24 a § 41a ZNP). Pro nárok na PPM se vyžaduje účast na dobrovolném nemocenském pojištění OSVČ v posledním roce po dobu aspoň 180 dnů a zároveň i účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů v posledních dvou letech jako OSVČ nebo i jako zaměstnanec (§ 32 ZNP).
Pokud OSVČ skončí účast na nemocenském pojištění, například z důvodu nezaplacení pojistného včas nebo aspoň v minimální výši, a opět se k nemocenskému pojištění přihlásí, opět platí čekací doba u nemocenského a dlouhodobého ošetřovného 3 měsíce, a to i v případě, že přerušení účasti na nemocenském pojištění by trvalo jen jeden měsíc.
Vznikl-li nárok na nemocenské nebo PPM po skončení účasti na nemocenském pojištění v ochranné lhůtě, OSSZ přizná tuto dávku za stejných podmínek, jako kdyby vznikl nárok v době účasti na nemocenském pojištění (§ 15 ZNP). Ochranná lhůta činí u nemocenského 7 dnů a u PPM 180 dnů po dni skončení účasti na nemocenském pojištění.
Přeplatek na nemocenském pojištění se v průběhu kalendářního roku vrací na základě žádosti OSVČ. Nepožádá-li OSVČ o vrácení přeplatku, vrátí jej OSSZ v únoru následujícího roku. Přeplatek se nevrací celý, vrací se jen částka pojistného nad výši dvojnásobku minimální výše pojistného vypočteného z minimálního měsíčního základu. V roce 2019 je minimálním měsíčním základem 6 000 Kč, pojistné z něho vypočtené činí 126 Kč. Přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění se bude vracet ve výši nad 252 Kč.
Sazba pojistného na nemocenské pojištění se od 1. 7. 2019 snížila z 2,3 % na 2,1 %. Za červen 2019 činilo proto z minimálního měsíčního základu 6 000 Kč minimální pojistné 138 Kč a za červenec 2019 a následující měsíce činí jen 126 Kč.